Právník: Sazba za nenávistné komentáře je až 15 let, většina případů však zůstane bez trestu

Případ se týkal vzkazu přidaného pod příspěvek šéfa SPD Tomia Okamury. Ten kritizoval mírný trest syrského přistěhovalce za brutální útok v Plzni, přičemž muž z Plzeňska v komentáři pod článek napsal text „9 mm a je to“.

Podle právníka Františka Crhy z organizace Rekonstrukce státu, která se zabývá nenávistí na internetu, je problém už v nejednotném postupu vyšetřovatelů. Nenávistných projevů se podle něj v komentářích na sociálních sítích objevuje velké množství a je komplikované se všemi zabývat. Ne všechny nutně podléhají zákonům, ty by měla řešit přímo sociální síť a mazat je.

„I to, co je vyloženě za hranicí trestního práva, se často neřeší. Trestní sazby jsou velmi vysoké, ale málokdy aplikované. Za věci, jako je podpora teroristického útoku, je až 15 let vězení, ale málokdo ze státních zástupců to chce aplikovat. Takže se stane, že jednou za čas padne exemplární trest a potom drtivá většina podobných případů zůstane nestíhána,“ konstatoval Crha.

„Pro pisatele podobných komentářů v tuto chvíli neexistuje žádný konzistentní precedens. Máme příspěvky, které obsahově nejsou moc vzdálené a které byly trestané přísně,“ odkázal Crha na případ schvalovače útoku na dvě mešity v novozélandském Christchur­chi, kterého soud poslal původně na šest let do vězení. Příspěvek měl podobně nenávistné znění, byl však konkrétnější. „Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce?“ znělo v něm.

Původní trest soud muži nakonec zkrátil na dvouletou podmínku kvůli jeho přílišné přísnosti. „Ani policie na to nemá jednotný přístup. Nemůžeme říct, že by aktuální rozhodnutí soud­ce vytvářelo precedens, proto­že předchozí rozhodnutí, která v těchto věcech padají, jsou rozprostřená do všech možných interpretačních směrů,“ popsal Crha.

Při posuzování obdobných příspěvků je podle něj nutné rozlišovat dvě základní roviny. „Rozlišujeme mezi hate speechem, nenávistným projevem, který k ničemu nevyzývá, nespadá do trestního práva, a sice nepáchá žádné násilí napřímo, ale může k němu postupně dojít. A potom máme hate crime, tedy zločiny z nenávisti, což už spadá přímo do trestní roviny,“ dodal.

Odborník na dezinformace Roman Máca, analytik Centra pro politiku a společnost, vidí v nenávistných projevech a falešných zprávách silné pojítko. „Dezinformace sází na šíření strachu a nenávisti. Šíří je někdo, kdo chce manipulovat s veřejným míněním, ovlivňovat ho. Rozpoutávání emocí je pro dezinformace zásadní. Jak se říká – kde jsou emoce, chybí rozum. A řada lidí jedná právě na základě nich,“ řekl Máca.

Oba odborníci se shodli na tom, že by stát měl posílit informovanost občanů. „Nemá smysl, aby šel před soud každý trouba, který napíše nesmysl na sociální sítě. To problém nevyřeší,“ řekl Máca.

Před vyšetřovateli bude po­dle něj ležet velká výzva v podobě posuzování ruského symbolu Z. Dezinformátoři a jejich podporovatelé přidávali na podporu ruské armády fotografie a obrázky s tímto symbolem, který je bez kontextu ale pouhým písmenem. „Přidávají si třeba logo z filmu Zorro – všichni vědí, o co se jedná, ale je to zástupný jev. Je otázka, jak tato symbolika obstojí před soudem,“ zmínil analytik.