Hlavní obsah
Ilustrační snímek. Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Lidé s vysokými příjmy zaplatí méně na solidární dani

Lidé s nadstandardními příjmy zaplatí příští rok méně na solidární dani. Více ale zaplatí na řádné dani a pojistném na sociální zabezpečení.

Ilustrační snímek. Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
Lidé s vysokými příjmy zaplatí méně na solidární dani

Sazba solidární daně činí sedm procent z částky nad limit, který pro rok 2019 dosahuje hodnoty 1 569 552 korun a pro rok 2020 již 1 672 080 korun. Při stejně vysoké hrubé mzdě převyšující zákonný limit pro platbu solidární daně tedy lidé příští rok na solidární dani zaplatí méně.

„Solidární dani podléhají příjmy nad limit pouze ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, ostatní zdanitelné příjmy se pro účely platby solidární daně nehodnotí,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zatímco zdravotní pojištění se platí z jakkoliv vysokých příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, sociální pojištění se platí pouze do maximálního vyměřovacího základu.

Sazba solidární daně je vyšší než u sociálního pojištění

Z částky nad limit se již sociální pojištění neplatí. Zavedení stropu pro platbu sociálního pojištění posiluje princip zásluhovosti při výpočtu státního důchodu, který v českém důchodovém systému hraje menší roli než v řadě západoevropských zemí.

Při výpočtu zdravotního a sociálního pojištění se nezohledňuje rodinná situace poplatníka a neuplatňují se žádné slevy či odpočty. „Sociální pojištění u zaměstnance se naposledy zaplatí za měsíc, kdy je stropu dosaženo, a v následujících měsících do konce roku neplatí sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel,“ doplňuje Ivanco.

Limit pro platbu solidární daně je stejně vysoký jako limit pro neplacení sociálního pojištění. Rozhodná částka se pro příští rok zvyšuje, neboť se její výše odvíjí od průměrné mzdy. V roce 2020 tedy zaměstnanci s nadstandardními příjmy zaplatí méně na solidární dani a více na sociálním pojištění.

Sazba solidární daně činí sedm procent a sazba sociálního pojištění placeného zaměstnancem 6,5 procenta. Přesto si zaměstnanci s nadstandardními příjmy nepolepší. Je totiž potřeba brát v úvahu ještě koncept superhrubé mzdy, která představuje základ daně pro výpočet řádné daně z příjmů fyzických osob, do níž se v roce 2020 bude zahrnovat pojistné hrazené zaměstnavatelem ze zvýšeného maximálního vyměřovacího základu oproti roku 2019.

„Při hrubé roční mzdě například 1 800 000 korun činí v roce 2019 solidární daň 16 132 korun, v roce 2020 to bude 8955 korun. Na pojistném na sociální zabezpečení je zaměstnanci při hrubé mzdě 1 800 000 korun v letošním roce sraženo 102 021 korun, zatímco v roce 2020 to bude 108 686 korun. Zaměstnavatel odvede na pojistném na sociální zabezpečení v letošním roce částku 389 249 korun (pro zjednodušení je uplatněna sazba pojistného na sociální zabezpečení 24,8 % platná od července 2019), v roce 2020 to bude 414 676 korun. Dodatečné pojistné ve výši 25 427 korun je pak zahrnuto do superhrubé mzdy zaměstnance a je z něj odvedena daň z příjmů ve výši 15 %. tedy 3814 korun. Celkem tedy zaměstnanec s tímto příjmem odvede státu na součtu daní z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení v roce 2020 o 3302 koruny více než v roce letošním,“ vypočítává Ivanco.

Povinnost podat daňové přiznání

Zaměstnanci, jimž vzniká povinnost platit za celý kalendářní rok solidární daň, mají povinnost podat daňové přiznání, i když během kalendářního roku pobírají zdanitelné příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Jejich zaměstnavatel za ně nemůže provést roční zúčtování daně.

„K vyplnění daňového přiznání si od svého zaměstnavatele vyžádají potvrzení o zdanitelných příjmech. To je totiž nedílnou přílohou daňového přiznání,“ upřesňuje Gabriela Ivanco. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků