Hlavní obsah
Průměrná sazba hypoték Foto: David Ryneš, Novinky

Hypotéky jsou u nás i dvakrát dražší než v okolních zemích

Vlastní bydlení je v Česku vzhledem k rekordním cenám nemovitostí pro většinu lidí stále nedostupnější. Bez hypotéky na ně zpravidla nedosáhnou, úvěry na bydlení jsou přitom u nás výrazně dražší, leckdy až dvojnásobně, než ve většině okolních zemí.

Průměrná sazba hypoték Foto: David Ryneš, Novinky
Hypotéky jsou u nás i dvakrát dražší než v okolních zemích

Průměrná úroková sazba hypoték v ČR v květnu klesla na 2,3 procenta z dubnových 2,39 procenta. Na začátku letošního roku byla 2,36 procenta. Proti tomu v Rakousku dosahovala podle serveru Theglobaleconomy.com průměrná sazba u hypoték v dubnu 1,44 procenta, v Německu potom 1,25 procenta. Na Slovensku to v květnu bylo 1,31 procenta. Jenom v Polsku, jediné z okolních zemí, kde se neplatí eurem, byl květnový průměrný úrok u hypoték 3,33 procenta.

Velcí hypoteční hráči v ČR se změnou úrokových sazeb hypoték zatím nepospíchají

Matthias žije s rodinou v domě nedaleko Mnichova. Když si před deseti lety brali hypotéku, dala jim banka úrok 4,2 procenta. Když začátkem loňského roku refinancovali, rozhodli se pokračovat se dvěma úvěry. Sazba 0,9 a 1,1 procenta.

Na Slovensku za půl

V Německu navíc nabízejí hypotéky také stát i spolkové země. Je běžné, že při stanovování sazeb zohledňují ekologii, a tedy snižují úrok, zapojí-li majitel například tepelné čerpadlo nebo si v domě nechá zavést systém rekuperace.

Podobně levné jsou teď hypotéky na Slovensku. „Beru si hypotéku u Všeobecné úverové banky. Sazby tam začínají na 0,89 procenta, když fixujete na tři roky. Při fixu na pět let je to 1,19 procenta a tak dál,“ řekla Právu Natálie, která si pořizuje dům u Bratislavy.

V Česku banky poskytují hypotéky dvakrát dráž. Srovnatelnou hypotéku ve výši jednoho milionu korun nabízejí za více než dvě procenta při pětileté fixaci. „Co se týká standardních nabídek, průměr je 2,19 procenta, dá se sehnat i sazba za 2,09,“ řekl Právu odborník na hypotéky Jiří Houška. „Jsou tam výjimky, ale převážně se to pohybuje nad dvěma procenty,“ dodal.

Česká národní banka na začátku května snížila základní úrokovou sazbu, od níž se úročení komerčních úvěrů odvíjí, o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. A už předtím ji v březnu nadvakrát srazila z dosavadních 2,25 procenta na jedno procento.

Přestože se tak cena peněz na mezibankovním trhu přiblížila historickým minimům z roku 2016, velcí hypoteční hráči v ČR se změnou úrokových sazeb hypoték zatím nepospíchají. Na hypotečním trhu podle odborníků panuje nejistota, banky musí počítat s vyšší rizikovou marží, a to i kvůli moratoriu na splácení úvěrů.

„Na snížení sazeb centrální banky u nás komerční banky prakticky nereagovaly. Řekly si, sice máme levnější peníze, ale přehodíme si to do rizikových marží. Sice sazby hypoték malinko snížily v rámci konkurence, ale nešly tak dolů, jako třeba na Slovensku nebo i jinde,“ poznamenal Houška.

Základní úroková sazba Evropské centrální banky (ECB) je nyní 0 procent. Přestože tato sazba platí pro všechny země eurozóny, úrokové sazby u hypoték se mezi jednotlivými zeměmi liší, a to někdy i výrazně. Třeba v Irsku činí průměrný úrok 2,83 procenta, tedy více než dvakrát tolik co v Německu.

„Různé banky v různých zemích mají odlišné přístupy. Některé vyhodnotily riziko nesplácení hypoték a to promítly do přirážky u nových úvěrů. Jiné banky zase chtějí zvýšit podíl na trhu a nevěnují tolik pozornosti riziku,“ řekl Právu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Rozdíly jsou podle něho způsobeny i odlišnou kulturou a tím, jak se v jednotlivých zemích vyvíjel bankovní sektor. „Při minulé krizi se v některých zemích, například Irsku, ceny nemovitostí snížily až o 50 procent a tam bude obezřetnost bank jiná než třeba na Slovensku, v Rakousku nebo Německu, kde jsou ceny nemovitostí stabilnější,“ dodal.

To, že je česká průměrná úroková sazba hypoték oproti zemím eurozóny vyšší, je podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy dáno dlouhodobě nižší celkovou úrovní úrokových sazeb v eurozóně počínaje nižšími sazbami ECB oproti sazbám ČNB, což zase souvisí s nižší inflací v eurozóně.

„Sazby v Polsku a Maďarsku jsou oproti té české naopak vyšší. Zde mohou za rozdíly v sazbách do jisté míry stát i odlišnosti v podílu nesplácených úvěrů – v Maďarsku i Polsku je míra nesplácení vyšší než u nás. Dalším důvodem můžou být i rozdíly v nastavení insolvenčního práva, tedy v tom, jak snadné je pro místní banky uspokojit pohledávku z nesplácené hypotéky prodejem zastavené nemovitosti,“ doplnil Skořepa.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků