Hlavní obsah
Na jak dlouho Čechům vystačí finanční rezerva, pokud by jim vypadl pravidelný příjem a chtěli si udržet stávající životní úroveň. Foto: David Ryneš, Novinky

Češi sice spoří, ale z našetřených peněz při výpadku příjmu dlouho nevydrží

Stranou si z výplaty odkládá peníze naprostá většina Čechů, přičemž nejčastěji se jedná o částku mezi 1000 až 2500 korunami. Podstatné ale je, jak dlouho by s finanční rezervou vydrželi, kdyby náhle přišli o pravidelný příjem. Jen každý druhý by zvládl víc než šest měsíců.

Na jak dlouho Čechům vystačí finanční rezerva, pokud by jim vypadl pravidelný příjem a chtěli si udržet stávající životní úroveň. Foto: David Ryneš, Novinky
Češi sice spoří, ale z našetřených peněz při výpadku příjmu dlouho nevydrží

Češi spoří a nejčastěji tak činí, aby měli stranou nějakou tu korunu pro případ nečekané události. V každoročním reprezentativním průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA) to uvedlo sedm z deseti oslovených. Pochopitelně pro ukládání peněz mají lidé i další důvody, například tři pětiny lidí spoří na důchod, necelá polovina i na dovolenou či necelá třetina na bydlení.

Ukládání peněz tzv. na horší časy je jedna věc, tou druhou je, zda jsou odkládané částky dostatečné a také, zda budou úspory stačit na to, když zdroj příjmů náhle skončí – například kvůli dlouhodobé nemoci, ztrátě zaměstnání apod.

Nejčastěji si Češi dávají měsíčně stranou částku pohybující se v rozmezí 1000 až 2500 korun, v průzkumu to zmínila třetina dotázaných. Pětina pak spoří částku do tisícovky, další pětina pak od 2500 do 4500 korun. Více než pět tisíc měsíčně je schopna ušetřit necelá pětina Čechů, přičemž šest ze stovky oslovených dokonce více než 10 tisíc korun.

Jak ale na tom Češi jsou, kdyby náhle o zdroj příjmů přišli? Jak dlouho by jim finanční rezerva umožnila i nadále žít na stejné úrovni? Podle finančních odborníků by výše finanční rezervy měla tvořit alespoň šestinásobek měsíčních výdajů domácnosti.

„Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba pro to, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání atp. rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí,” doplnila Helena Brychová z ČBA. Ovšem půl roku a více by úspory vystačily jen polovině oslovených. Tři lidé z deseti by s finanční rezervou vyžili sotva tři měsíce a každý pátý dokonce jen měsíc.

Na penzi nejčastěji do tisícovky

Z dlouhodobějších forem spoření u Čechů rozhodně vyhrává zajištění na stáří, na důchod si šetří naprostá většina lidí. Nejčastěji pak každý měsíc dávají stranou částku do jednoho tisíce korun (44 procent). Třetina pak spoří mezi 1000 až 2500 korunami, pětina pak více než 2500 korun.

„Správná částka však neexistuje. Záleží, jak si své stáří představujete,“ doplnila Brychová.

Kromě finančního spoření je také možné brát v úvahu i hmotné zajištění na stáří, mezi něž patří například nemovitosti či různé sbírky umění, zlato apod. Například dům mají ke spoření jako další formu zajištění na stáří dvě pětiny lidí, byt pak třetina a pozemek čtvrtina oslovených. Drahé kovy, akcie apod. zmínila necelá pětina Čechů.

Ve financích se Češi stále příliš neorientují

Úroveň finanční gramotnosti v Česku sice rok od roku stoupá, i tak jsou ale znalosti Čechů spíše průměrné. Index finanční gramotnosti, jehož měření je součástí pravidelného průzkumu ČBA, dosáhl v letošním roce 57 bodů ze 100, což oproti loňském šetření znamená zvýšení pouze o jeden bod.

„Oproti předchozím letům není letos významnější rozdíl mezi znalostmi, které má starší a mladší generace. Míra úspěšnosti však zřetelně souvisí se vzděláním. Zatímco lidé se základním vzděláním nebo výučním listem dosáhli v indexu finanční gramotnosti průměru 49 procent, lidé s maturitou jsou na 58 procentech. Lidé s vysokoškolským vzděláním dosahují průměrně 66 procent. Předpokládáme, že to může být i díky tomu, že vysokoškoláci získávají zkušenosti s hospodařením s penězi a samostatným bydlením postupně, většinou ještě při studiu, zatímco ostatní jsou často ze školních lavic hozeni rovnou do praxe bez jakýchkoli zkušeností,“ doplnila Brychová.

Češi si ale v oblasti financí věří, naprostá většina českých občanů (80 procent) si totiž myslí, že jsou jejich znalosti dostačující. Zároveň ale tři čtvrtiny přiznávají, že v určitých situacích raději vyhledají pomoc a radu.

Nejčastěji se pak obrátí na svou banku či poradce (80 procent), vyhledají si informace na internetu (79 procent), případně se poradí s rodinou (60 procent) či přáteli (50 procent). Každý osmý volí cestu sociálních sítí a radí se v diskusním fóru.

Bohužel pochopení rad a doporučení různých poradců a finančních odborníků dělá lidem největší potíže, podle průzkumu se v nich ztrácí každý druhý oslovený. Necelá pětina má pak potíže vyhledat si jakékoliv objektivní informace a každému osmému dělají problémy početní úkoly a veškeré údaje uváděné v procentech.

Anketa
Kolik korun měsíčně spoříte?
Do 1000 Kč
8.4 %
1001 až 2000 Kč
7.9 %
2001 až 3000 Kč
6.7 %
3001 až 4000 Kč
4.9 %
4001 až 5000 Kč
5.2 %
Více než 5000 Kč
49.6 %
Spořím příležitostně
4.7 %
Nespořím
12.6 %
Celkem hlasovalo 5884 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků