Hlavní obsah
Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz

Během pandemie se Češi méně zadlužují, zároveň ale i hůře splácí

Pandemie má pochopitelně vliv i na spotřebu, Češi ji během uplynulého roku omezili a méně si na ni půjčovali, ukázala data registrů dlužníků. Snížil se jak objem dluhu z úvěrů na spotřebu, tak počet lidí s úvěrem. Na druhou stranu se v devíti ze 14 krajů na konci loňského roku meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu z těchto úvěrů.

Ilustrační snímek Foto: Profimedia.cz
Během pandemie se Češi méně zadlužují, zároveň ale i hůře splácí

Celkové zadlužení české populace ke konci loňského roku činilo 2,6 bilionu korun, oproti roku předchozímu vzrostlo o 153 miliard korun. Důvodem byl rekordní nárůst úvěrů poskytnutých na bydlení, které tvořily částku 2,1 bilionu korun.

Ovšem celkový objem dluhu z úvěrů na spotřebu evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací se poprvé po více než pěti letech o 6,6 miliardy korun snížil a na konci roku 2020 představoval částku ve výši 491 miliard korun. Během loňského roku také z celkového počtu ubylo 150 tisíc klientů splácejících spotřebitelský úvěr. V současné době splácí některý z těchto úvěrů zhruba 2,3 milionu lidí.

Objem dluhu obyvatel v jednotlivých krajích (v mld. Kč)
Kraj
DlouhodobýKrátkodobý
Praha
404,352,1
Středočeský
333,3
67,5
Jihomoravský
253,3
50,5
Moravskoslezský
171,5
55,8
Jihočeský
108,5
32,1
Ústecký
97,7
42,3
Královéhradecký
106,726,7
Olomoucký
105,0
27,1
Plzeňský
103,1
26,7
Zlínský92,8
22,3
Pardubický
87,3
20,3
Liberecký
78,6
22,9
Vysočina
71,9
19,9
Karlovarský
42,1
16,9
Zdroj: BRKI a NRKI

Se splácením mají problém hlavně mladí lidé

V loňském roce se v případě úvěrů na spotřebu navýšila i celková nesplácená částka, a to o 174 milionů na 22,5 miliard korun. Průměrná částka, kterou nejsou lidé schopní splácet, byla na konci roku 2020 zhruba 119 tisíc korun (na konci roku 2019 pak 107 tisíc korun).

V celkem devíti ze 14 krajů se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu ze spotřebitelských úvěrů a půjček. Největší růst zaznamenali v Plzeňském kraji (o šest procent) a na Vysočině (o pět procent), naopak o dvě procenta se snížil v Královéhradeckém kraji.

Výrazné rozdíly ve splácení panují u různých věkových kategorií. K největšímu nárůstu nespláceného dluhu na spotřebu došlo v případě klientů do 34 let věku (lidé ve věku 25 až 29 let o 13 procent, lidé ve věku 30 až 34 let o 11 procent). Naopak u lidí starších 55 let se objem nespláceného dluhu snížil o pět procent, a u lidí mezi 35 a 44 lety o tři procenta.

„Když se podíváme na všechny trendy, které jsme v uplynulém roce u úvěrů na spotřebu a jejich splácení zaznamenali, tak mladí lidé z toho vycházejí jako poražení. Lidé do 35 let si brali méně úvěrů, ale přitom u nich rostla celková nesplácená částka. Pozitivní je pouze fakt, že i mezi mladými lidmi se nepatrně snížil počet těch, kteří nezvládali splácet své úvěry,“ uvedl Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

I když došlo ke zvýšení nesplácené částky, počet lidí, kteří měli problém s úhradou svých dluhů na spotřebu, se v uplynulém roce mírně snížil, konkrétně o 18 tisíc na 190 tisíc lidí.  Důvodem je pak především výrazný pokles lidí se spotřebitelským dluhem.

Objem úvěrů na bydlení největší v historii

Objem dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření v roce 2020 vzrostl meziročně o 160 miliard, tedy téměř o devět procent. Během loňského roku se tak zvýšil nejvíce v historii.

Na druhou stranu se snížil počet lidí s úvěrem na bydlení, celkem o 6,5 tisíce klientů. Zvýšil se pouze v Praze, ve Středočeském a Plzeňském kraji.

„Ve všech třech krajích se přitom kromě počtu lidí s úvěrem také výrazně zvýšila průměrná částka úvěru na jednoho klienta. Například v Praze vzrostla za jediný rok o čtvrt milionu korun a dosahuje 3,3 milionu korun,“ doplnila Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. Zároveň dodala, že na zájem o úvěry na bydlení mají vliv nízké úrokové sazby i snaha lidi efektivně zhodnotit své úspory.

Splácení pomohl odklad splátek

Ve splácení hypoték a úvěrů od stavebních spořitelen jsou lidé zodpovědnější. Objem nespláceného dluhu se na rozdíl od úvěrů na spotřebu v uplynulém roce snížil, když klesl o 1,3 miliardy korun na 7,2 miliardy korun. Lidé tak nespláceli pouze 0,34 procenta z toho, co si na bydlení půjčili. V Praze šlo dokonce pouze o 0,17 procent veškerého dluhu na bydlení.

Počet lidí, kteří nespláceli své úvěry na bydlení, se snížil na 14 tisíc (o 2,2 tisíce), se splácením svých úvěrů na bydlení tak měl problém jen zlomek klientů s hypotékou či úvěrem od stavební spořitelny (1,3 procenta).

Na pokles může mít částečný vliv i dobíhající odklad splátek, který úvěrové instituce lidem v roce 2020 poskytly.

„Banky a další finanční instituce byly v uplynulém roce vůči svým klientům poměrně vstřícné, a pokud tomu nebránily vážné důvody, umožňovaly lidem odklad splátek úvěrů i nad rámec své zákonné povinnosti,“ upozornila Novotná s tím, že to řadě lidí mohlo pomoci vyhnout se problémům se splácením úvěrů.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků