Článek
Obě změny jsou vázány na vyhlášení předcházení stavu nouze a stavu nouze v souvislosti s možným výpadkem dodávek ruského plynu do Česka. Platila by jen po následující dvě topné sezony. Podle ekologů je novela příliš vstřícná vůči provozovatelům tepláren a záložních zdrojů.
„Návrh rozšiřuje možnosti úspory zemního plynu v topné sezoně tím, že umožní provoz stacionárních zdrojů dodávajících energie s využitím jiného paliva, než je zemní plyn. Jde o spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 50 megawattů (MW) do 200 MW včetně, uvedené do provozu před rokem 2003, které dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií,“ stojí v předkládací zprávě.
Tyto středně velké teplárny měly koncem roku, kdy končí plošná výjimka z emisních limitů, definitivně přejít na zemní plyn.
OKD prodlouží těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023
Vyhláška dále řeší i možnosti změn ve využití záložních uhelných zdrojů o celkovém tepelném příkonu nad 50 MW, které jsou v současnosti v provozu nejvýše 1500 hodin ročně. Jde o zdroje, které nejsou vybaveny tak, aby splňovaly nynější emisní požadavky.
„Pro tyto zdroje je předkládaným návrhem stanoveno, že doba trvání výše uvedených mimořádných stavů vyhlášených z důvodu energetické krize se nezapočítá do jejich limitovaných provozních hodin za rok,“ stojí v dokumentu. Novela by měla nabýt účinnosti k letošnímu prvnímu září, platit má do konce května 2024.„
„Nedá se nic dělat“
Jiří Koželouh z Hnutí Duha uvedl, že by výjimky negativně dopadly na životní prostředí, ale pokud budou nutné k zajištění tepla, tak se „nedá nic dělat“. Koželouh také zdůraznil, že MŽP musí odolat tlaku uhelných firem a povolit jen nejnutnější úlevy.
Před drahotou se nedá utéct, už letí nahoru i cena uhlí
Podle právničky z expertní organizace Frank Bold Elišky Beranové je návrh částečně za hranou pravidel evropského práva. „To v jednotlivých, odůvodněných případech umožňuje prodloužení teplárenských výjimek. Pokud však jde o plošné nezapočítávání provozních hodin zdrojů v záloze, přestože zdroje povolené množství hodin doposud ani nevyčerpaly, evropské právo takovou výjimku nezná a neumožňuje,“ tvrdí Beranová.
„Pro takový postup ministerstvu životního prostředí dokonce chybí jakékoliv zmocnění v zákoně o ochraně ovzduší,“ dodala právnička.
Lhůta k připomínkování návrhu je zkrácena na pět pracovních dní, omezen je i okruh účastníků. Připomínky mohou zaslat jen MPO, ministerstvo financí, Úřad vlády ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, kraje a hlavní město Praha a Odbor kompatibility Úřadu vlády.