Článek
Ještě na začátku roku stála tuna uhlí na burze v Rotterdamu, která je pro evropský trh určující, 120 dolarů (2915 Kč). V pátek 8. července už se prodávala za více než trojnásobek – téměř 389 dolarů (9453 Kč).
Po začátku války na Ukrajině byla cena dokonce ještě výš, 8. března se vyšplhala až na 439 dolarů. Šlo o nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2006.
A podobně je na tom také trh pro východní Asii, kde na burze v australském Newcastlu stála v pátek tuna uhlí bezmála 414 dolarů. Přitom na začátku roku byla cena na 157 dolarech.
Podle analytika portálu Trhy.cz Pavla Hály stojí za letošním výrazným zdražením uhlí skutečnost, že kopíruje cenu plynu. Ta, jak známo, v důsledku války a omezených dodávek z Ruska do Evropy rovněž několikanásobně vzrostla.
Německo šetří plynem, do provozu vrátí uhelné elektrárny
„Uhlí se na rozdíl od plynu daleko snáze transportuje na velké vzdálenosti, a to i mezi kontinenty. Při nízkých cenách plynu ale tak vzdálená přeprava nedávala smysl. To už pochopitelně neplatí a například Evropská unie poptává uhlí z Jižní Afriky a dalších vzdálených zemí,“ vysvětlil Hála Novinkám a hned dodal: „Dokud budou ceny plynu vysoké, udrží se vysoké i ceny uhlí. Jiná alternativa (za plyn) totiž zatím není.“
Podle analytika Lynx Broker Ondřeje Likeše je těsná korelace cen obou komodit, tedy plynu a uhlí, očekávatelná. EU totiž nemá příliš mnoho alternativ. „Obě komodity jsou zapotřebí k výrobě elektřiny a tepla, každá má však rozdílné využití v průmyslu. Kromě nestabilních obnovitelných zdrojů EU jinou variantu aktuálně nemá,“ řekl Novinkám.
Kvůli rostoucí poptávce lze podle něj čekat, že uhlí ještě ve střednědobém horizontu podraží. „Růst cen bude samozřejmě poskytovat více příležitostí v celém odvětví, bude motivovat dodavatele k větším prodejům, díky čemuž poroste nabídka a ceny se v dlouhodobém horizontu vrátí k rovnováze,“ dodal s tím, že některé chudší země, jako například Pákistán, mohou brzy trpět nedostatkem uhlí, neboť EU je svou kupní silou na trhu přeplatí.
Při nedostatku plynu chce vláda nechat v provozu uhelné elektrárny
EU si dala za cíl do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Jeden z dílčích cílů, jak toho dosáhnout, je, aby se členské státy postupně odkloňovaly od uhlí směrem k zeleným zdrojům energie. Například Německo stále počítá s tím, že v roce 2030 zcela skončí se spalováním uhlí, a to i přesto, že minulý měsíc ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že země začne více využívat uhelné elektrárny, aby šetřilo zemním plynem.
V Česku se zatím v souvislosti s ukončením spalování uhlí mluví o roce 2033.