Článek
Analýza OECD přináší data ohledně vzdělávání a odměňování učitelů. Jedním z indikátorů je srovnání průměrného platu učitele a průměrného platu všech vysokoškoláků v dané ekonomice.
„Tento poměr ukazuje, o co lépe by se průměrný učitel mohl mít, kdyby si vybral jiné povolání, kde je potřebné vysokoškolské vzdělání. I letos, stejně jako v minulých letech, se Česko objevuje na úplném chvostu všech srovnávaných zemí,“ komentoval ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Český poměr 64 procent značí, že průměrný český učitel si nevydělá ani dvě třetiny toho, co si vydělá průměrný český vysokoškolák. Například v Německu je toto číslo 100 procent, v Lotyšsku dokonce 140 procent. V Turecku, Řecku či Polsku je to přes 80 procent.
„Pak se nelze divit, že skutečné osobnosti s rozhledem a s inspirativním myšlením se stávají učiteli obvykle jen v případě, že jsou zároveň velmi obětavými idealisty,“ dodal Skořepa.
U několika málo z 30 srovnávaných zemí OECD chybí u daného ukazatele data, to se týká například Japonska či Španělska. Z těch, u nichž dostupné údaje jsou, je Česko úplně poslední. O moc lépe na tom není ani sousední Slovensko, které se umístilo s 65 procenty jen těsně před Českem.
Česká spořitelna už letos na jaře zveřejnila analýzu, podle níž dosahuje kumulativní skrytý dluh na učitelských platech závratných skoro půl bilionu korun.
„Tato podinvestovanost českého školství se nám mstí a do budoucna bude mstít zbytečně nízkou kvalitou výuky a následně nízkou produktivitou české populace, podobně jako snižuje produktivitu české ekonomiky třeba nedostatečná kapacita datových sítí nebo neefektivní státní správa,“ doplnil ekonom Skořepa.
Dodal, že relativní výše platů českých učitelů se sice v posledních letech zvyšuje, tempo tohoto zvyšování je však velmi pomalé.
