Hlavní obsah
Britové se netají důvěrou ve svůj zdravotní systém. Foto: Andrew Matthews, ČTK/AP

Jak pomáhají živnostníkům vlády v zahraničí? V Británii jim dají třikrát přes 76 tisíc

V reakci na šíření koronaviru přistoupila většina vlád k omezením, která však do značné míry umrtvila ekonomiku. Vlády proto vzápětí začaly přicházet s nápady, jak podnikatelům a ekonomice ulevit.

Britové se netají důvěrou ve svůj zdravotní systém. Foto: Andrew Matthews, ČTK/AP
Jak pomáhají živnostníkům vlády v zahraničí? V Británii jim dají třikrát přes 76 tisíc

V Británii třeba živnostníkům nabízejí podporu až do 2500 liber (76 700 korun) měsíčně po dobu tří měsíců, v Německu mohou podnikatelé po stejnou dobu žádat až o 15 000 eur (416 tisíc korun) měsíčně. Některé kroky už představila i česká vláda, o jednorázovém příspěvku 25 tisíc korun pro živnostníky ale bude ještě diskutovat.

Velká Británie

Živnostníci ve Velké Británii dostanou 80 procent měsíčního příjmu až do 2500 liber (76 700 korun) měsíčně, a to minimálně po dobu tří měsíců.

Ministerstvo již dříve oznámilo, že doplatí až 2500 liber měsíčně na mzdy zaměstnanců, kteří jsou v důsledku epidemie na nucené dovolené.

„Uklízečky, instalatéři, elektrikáři, hudebníci, kadeřnice a mnoho dalších osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které mají na tuto pomoc nárok, se o ni mohou přihlásit přímo u finanční správy prostřednictvím jednoduchého on-line formuláře s tím, že peníze jim přijdou přímo na účet,“ uvedlo na webu britské ministerstvo financí.

Na rozdíl od Česka britská daňová správa poplatníky, kteří mají na pomoc nárok, sama přímo kontaktuje a poskytne jim informace, jak se o ni mají přihlásit.

„OSVČ představují klíčovou část naší pracovní síly, která přirozeně čeká na ujištění a podporu v současném stavu nouze,“ nechal se slyšet britský ministr financí Rishi Sunak.

Britové také zavedli svoji vlastní verzi kurzarbeitu. Minimálně tři měsíce počínaje 1. březnem 2020 vláda uhradí zaměstnavatelům 80 procent nákladů na mzdu každého zaměstnance, který v souvislosti s epidemií nemůže pracovat. Tento příspěvek je rovněž zastropován částkou 2500 liber (76 700 korun) měsíčně. Stát se postará i o odvody na důchod a pojištění v nezaměstnanosti.

Firmy mají dále nárok na odklad všech plateb daně z přidané hodnoty (DPH) mezi 20. březnem a 30. červnem.

Aby měly dostatek likvidity i větší firmy, centrální banka zřídila mechanismus, který jim má pomoci krizi přečkat pomocí překlenovacích úvěrů až do výše pět milionů liber (155 milionů korun) se splatností až šest let.

Vláda bude ručit za 80 procent jistiny každé půjčky. Půjčky může poskytnout celkem 40 akreditovaných bank a dalších společností.

Vláda také podpoří podniky platbou kompenzující přerušení provozu. Ta by měla pokrýt 12 měsíců splátek úvěrů a dalších bankovních poplatků. Záměrem je, aby bylo pro menší podnikatele snadnější splácet své závazky.

Veškerá opatření na podporu ekonomiky mohou Britové najít přehledně shrnuté na jednom místě přímo na webu vlády.

Německo

V Německu v souvislosti s ekonomickou krizí v důsledku globální pandemie nemoci covid-19 schválili balíček speciálních opatření, na něž spolková vláda vyčlenila půl bilionu eur (13 bilionů korun).

Historická budova Reichstagu v Berlíně v březnu 2020. Ilustrační snímek

Foto: Carsten Koall, ČTK/AP

Spolkové ministerstvo hospodářství pro podnikatele zřídilo web s informacemi o možné pomoci.

Pro přežití nejmenších podnikatelů vláda zavedla program okamžité pomoci. Živnostníci do pěti zaměstnanců mohou žádat o finanční příspěvek až 9000 eur (250 tisíc korun) měsíčně po dobu až tří měsíců. Podnikatelé do deseti zaměstnanců mohou požádat o jednorázový příspěvek 15 tisíc eur (416 tisíc korun). Pro tyto účely stát vyčlenil 50 miliard eur (1,4 bilionu korun).

Součástí balíčku jsou daňové úlevy pro podnikatele a odklady daňové povinnosti. Pokud si podnik vzhledem k ekonomickým dopadům epidemie nemůže dovolit za letošní rok zaplatit daně, mohou do konce prosince zažádat o zmrazení. Podnikatelé pak nemusí platit žádné sankce nebo úroky.

Pro velké firmy vláda poskytne garance na úvěry v celkové výši až 600 miliard eur (16,7 bilionu korun).

Na začátku března německý Spolkový sněm schválil legislativu, která zmírňuje podmínky kurzarbeitu. Firmě přiznává proplacení nákladů na zaměstnance ve chvíli, kdy ekonomická krize dopadne na desetinu jejích zaměstnanců.

V minulosti byly podmínky přísnější, kurzarbeit se proplácel, pokud se krize dotkla alespoň třetiny pracovní síly dané společnosti. Německý kabinet předpokládá, že stát bude financovat mzdu 2,35 milionu zaměstnanců.

USA

Americká vláda připravuje podporu formou úvěrového programu, na který vyčlenila 350 miliard dolarů (přes 8,9 bilionu korun). Banky však signalizují, že na takový program nejsou připravené.

„Nejsou vůbec připraveny a zoufale čekají na pokyny, jak to provést,” uvedl šéf společnosti MultiFunding Ami Kassar. „Myslím, že to bude několik týdnů dost chaotické,” dodal.

Úvěrový program je součástí balíčku na stimulaci ekonomiky, kterou schválily obě komory Kongresu a podepsal ji prezident Donald Trump. Další součástí balíčku je rozšíření podpory v nezaměstnanosti a také přímé platby milionům Američanů, kteří vydělávají méně než 75 tisíc dolarů (1,8 milionu korun) ročně. Těm vláda pošle podporu ve výši až 1200 dolarů (30 tisíc korun).

Americký prezident Donald Trump, v pozadí viceprezident Mike Pence

Foto: Alex Brandon, ČTK/AP

Podpora v nezaměstnanosti vzroste o 600 dolarů (15 tisíc korun) týdně po dobu čtyř měsíců, uvedl server Vox. V lednu průměrná dávka v nezaměstnanosti podle serveru Business Insider činila 385 dolarů (9600 korun) týdně.

Zákon také umožňuje žádat o dávku v nezaměstnanosti OSVČ a lidem zaměstnaným na dohodu. Ti v USA normálně na tuto dávku nárok nemají, teď ho budou mít po dobu až 39 týdnů.

Slovensko

Také slovenská vláda nového premiéra Igora Matoviče (OLANO) chce pomáhat firmám a podnikatelům, které negativně zasáhla krize kolem pandemie koronaviru.

Vláda zavádí příspěvek na udržení pracovního místa pro zaměstnavatele. Stát proplatí 80 procent platu zaměstnance firmám, které byly nuceny uzavřít provozy.

„Chceme vytvořit podmínky, aby pro zaměstnavatele bylo výhodnější udržet pracovní místo, než kdyby zaměstnance propustil,“ vysvětlil ministr sociálních věcí Milan Krajniak (Jsme rodina).

Nárok na příspěvek budou mít rovněž živnostníci, kteří kvůli mimořádné situaci přerušit nebo omezit svou činnost. Podmínkou bude pokračování v živnosti i po ukončení mimořádné situace.

Živnostníci a zaměstnanci firem, které zaznamenaly pokles tržeb, obdrží příspěvek v závislosti na výši poklesu. U poklesu tržeb nad 20 procent příspěvek činí 180 eur (5000 korun), u poklesu nad 40 procent 300 eur (8200 korun), v případě poklesu tržeb o více 60 procent půjde o 420 eur (11500 korun) a u více než 80procentního poklesu bude příspěvek činit 540 eur (14750 korun).

Pokud firmě klesl zisk od 13. do 31. března 2020 o více než 20 procent, stát přispěje živnostníkovi nebo zaměstnanci částkou 180 eur (5000 korun), u poklesu nad 40 procent 300 eur (8200 korun), v případě poklesu tržeb o více 60 procent půjde o 420 eur (11 500 korun) a u více než 80procentního poklesu bude příspěvek činit 540 eur (14 750 korun). Tržby se budou srovnávat se stejným obdobím v roce 2019. Pokud bude krize pokračovat vláda přistoupí k podobným opatřením i další měsíc.

Stát také garantuje poskytnutí bankovních záruk ve výši 500 milionů eur (13,67 milionu korun) měsíčně, aby byly banky schopné refinancovat podnikatele. Dále vláda schválila odklad záloh na daň z příjmu při poklesu tržeb o více než 40 procent za duben a o více než 20 procent za březen.

Kabinet také schválil například prodloužení vyplácení ošetřovného ve výši 55 procent z hrubé mzdy na celé období péče o dítě v čase, kdy jsou školy a předškolní zařízení zavřené z důvodu mimořádné situace. Sociální pojišťovna bude v souvislosti s pandemií vyplácet nemocenské dávky už od prvního dne karantény.

Česko

Česká vláda schválila koncem března kurzarbeit, stát by měl zaměstnavatelům vyplácet dva druhy příspěvku na mzdy.

Rozběhl se třeba také program bezúročných půjček se státní zárukou pro podnikatele postižené v souvislosti s koronavirem. Zájem je enormní. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) v prvním kole - v němž nemohli žádat Pražané - přijala od podnikatelů žádostí o bezúročné úvěry v objemu 19 miliard korun.

Mezi opatření, která mají ulevit postiženým podnikatelům, patří i pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby (EET) po celou dobu trvání stavu nouze a na následující tři měsíce nebo plošné prominutí pokuty za opožděné podání přiznání k dani z příjmu a plošné prominutí úroku z prodlení do 1. července 2020. Postižení podnikatelé by také měli mít možnost odkladu tří nájmů až na dva roky.

Vláda také přikročila k prominutí červnových záloh na daň z příjmu fyzických a právnických osob a k odpuštění některých plateb pro OSVČ.

Kontroverze vzbudil jednorázový příspěvek 25 tisíc korun pro OSVČ, na který by podle původních parametrů velká část postižených živnostníků nemusela dosáhnout. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po vlně kritiky slíbila změnu parametrů.

Kritika na adresu kabinetu zazněla například i z Hospodářské komory, podle níž vláda klade příliš velký důraz na „ráznou mediální prezentaci“ a zanedbává promýšlení konkrétních kroků.

„Obávám se, že nepotřebujeme každý den nové tiskové konference o přípravě nových programů. Raději bychom byli, kdyby stávající opatření byla převedena co nejrychleji do konkrétní realizační praxe,“ konstatoval šéf komory Vladimír Dlouhý.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků