Hlavní obsah
Ekonom David Marek Foto: Jan Zátorský, Mafra, Profimedia.cz

Ekonom: Ceny jídla a služeb už neklesnou

Inflace zřejmě brzy překročí hranici devíti procent, její růst zpomalí až v průběhu roku, říká v rozhovoru pro Novinky hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Na vysoké ceny služeb a potravin je podle něj lepší si zvyknout, jejich pád zatím nelze očekávat. Snížit by se však mohly alespoň ceny za energie.

Ekonom David Marek Foto: Jan Zátorský, Mafra, Profimedia.cz
Ekonom: Ceny jídla a služeb už neklesnou

Inflace je už 6,6 procenta a podle všech predikcí bude dál růst. Kdy se zdražování zastaví?

Inflace se skokově zvýšila patrně už na začátku letošního roku. My předpokládáme, že by mohla překročit hranici devíti procent, ale vyloučit se nedá ani to, že dosáhne dvouciferných hodnot.

Majitelé restaurací i kadeřníci vědí, že si mohou dovolit zdražit. Vědí, že zákazníci neodejdou, protože si peníze naspořili, mají je a teď je mohou utrácet.

Míra nejistoty je nyní poměrně vysoká, větší než obvykle. V lednu zdražilo v podstatě vše, zásadní otázkou je o kolik. Míra inflace bude jen velmi zvolna odeznívat v průběhu letošního roku. Za celý letošní rok počítáme s mírou inflace okolo osmi procent.

Lze s tím něco udělat? Měla by zakročit vláda?

Vláda by především neměla přilévat olej do inflačního ohně. Částečně za současnou inflaci může vládní politika. Vláda nechala lidem miliardy korun navíc, které by jinak byly vybrány na daních, kdyby nedošlo ke změně daně z příjmu fyzických osob. Peníze i sama utrácela. Oběma způsoby zvýšila domácí poptávku, a to je jeden z faktorů, který přispívají k inflaci.

Inflace nejvíc doléhá na nízkopříjmové rodiny, ty se jí mohou bránit nejméně. Pro ně každé zdražení přináší existenční problémy. Je proto důležité, aby zafungovala sociální politika, aby se této části společnosti dostalo podpory, aby se nedostala do neřešitelných potíží.

Máme si na vyšší ceny zboží zvykat, nebo později zase zlevní?

V některých případech mohou ceny klesat a vracet se k nějaké normálnější úrovni. Očekával bych to například u energií, které zdražily dramaticky, a pokud se situace na evropských energetických burzách začne normalizovat, tak by mohlo dojít k poklesu jejich cen. Ovšem u potravin a u cen služeb, tak tam zlevnění neočekáváme. Spíš doufáme, že se cenový růst zastaví, nebo alespoň zpomalí. Ale že by se vrátily ceny na nižší úroveň, to je spíš nepravděpodobné.

Budou na to reagovat lidé požadavkem na vyšší mzdy?

Částečně asi ano. Odbory i všichni zaměstnanci by určitě rádi, aby se jim zvýšené náklady způsobené inflací kompenzovaly růstem mzdy, nicméně řada firem není v takové situaci, aby mohla platy zvýšit o deset, dvanáct procent. To by ohrozilo jejich ziskovost a konkurenceschopnost. Bude to asi celkem boj, taková vyjednávání budou asi složitá.

Co jsou hlavní spouštěči inflace? Růst cen pohonných hmot, energií… a dál?

Sešlo se několik faktorů najednou. Jsou to rostoucí ceny komodit a zboží ze zahraničí, za to nemůžeme. Část inflace si dovážíme ze zahraničí v podobě drahých materiálů, částečně za to mohou problémy v dodavatelských řetězcích kvůli pandemii, vypadávají dodávky z Číny, z Vietnamu.

Když se řekne investice, tak si většina lidí představí nemovitost. I to je důvod, proč vidíme tak dramatický růst cen nemovitostí.

Druhá část příběhu inflace je silná poptávka. My si během pandemie naspořili obrovský balík peněz, který teď lidé utrácí. Ať už půjdete do restaurace, ke kadeřníkovi, tak si všímáte, že ceny jsou vyšší.

Majitelé restaurací i kadeřníci vědí, že si mohou dovolit zdražit. Jednak si chtějí kompenzovat ztráty, které utrpěli během pandemie, a jednak vědí, že zákazníci neodejdou, protože si peníze naspořili, mají je a teď je mohou utrácet.

Jak jsem už říkal, částečně tu poptávku podpořila právě vláda tím obrovským deficitem státního rozpočtu za loňský rok. Tento deficit, to jsou peníze, které jsou v ekonomice, peníze, které také tlačí na růst cen zboží a služeb.

Říkáte, že jsme si v době pandemie hodně naspořili. Co udělat s úsporami, pokud nechci, aby ztratily v době vysoké inflace na hodnotě?

Nejjednodušším nástrojem byl protiinflační dluhopis ministerstva financí. Bohužel teď ministerstvo rozhodlo, že ho znovu nevydá. Jinak je to diverzifikované portfolio různých typů finančních aktiv. Pokud nejste finanční specialista a nerozumíte finančním trhům, tak je nejjednodušší nechat si v bance poradit a investovat do podílových listů, částečně do akciových trhů, částečně do dluhopisů. Zkrátka mít trošku sofistikovanější finanční nástroje než spořící účet, protože na tom teď výrazně krvácíte a během celého roku krvácet budete.

Jak by si podle vás měli mladí lidé šetřit na důchod?

Vláda dlouhodobě selhává v důchodové reformě, takže se o to lidé snaží postarat sami. Když se řekne investice, tak si většina lidí představí nemovitost. I to je důvod, proč vidíme tak dramatický růst cen nemovitostí.

Protože naspořené úspory většinou směřují tímto způsobem: chci se zabezpečit na důchod, chci si vytvořit vlastní důchodový fond nebo účet, tak si koupím byt a budu ho pronajímat a až půjdu do důchodu, tak si budu vypomáhat pronájmem, nebo byt prodám.

Pokud to udělá každý, tak se stane to, co na nemovitostním trhu vidíme. Je přehřátý, přepálený. Ale ceny nemovitostí nejdou jen směrem nahoru, mohou i klesat. Takže tady to chce trochu opatrnosti. Vedle těchto investic by bylo vhodné mít nějaké diverzifikované portfolio finančních aktiv. S tím, jak se mění váš horizont a jak se přibližujete k důchodu, tak by měli převažovat méně rizikové nástroje.

Jak je to dnes s půjčkami? Vyplatí se vzít si je na např. spotřební zboží, vybavení bytu, nebo je i v dnešní době lepší si našetřit?

Půjčovat by si lidé neměli na věci spotřebního charakteru. Je logické, že mladý člověk si musí vzít hypotéku, pokud chce bydlet ve vlastním, ale pokud to jde, tak na ostatní věci je lepší si naspořit, než se pouštět do zadluženosti, se kterou v budoucnosti mohu mít problémy.

Je potřeba zvážit, jaké jsou vaše příjmy v relaci vůči splátkám a jaké mám rezervy, kdyby se něco stalo, kdyby se mi rozbil automobil a podobně. S půjčkami je potřeba být opatrný, zejména teď, kdy ceny vyskočily. Může to znamenat i dramatický nárůst splátek.

Zdražují i hypotéky. Je vhodná doba na to si ji pořídit?

Záleží na tom, jak dlouhou fixaci úrokových sazeb si zvolíte. Pokud si vezmete nějakou delší fixaci, tak situace nebude o moc jiná za rok nebo za dva. Ale pokud byste uvažovala o kratší fixaci, tak teď situace není úplně příznivá. To je také smysl měnové politiky – lidi odradit od toho, aby si vzali další hypotéky a další půjčky, aby se ekonomika tolik nepřehřívala a aby se inflace zkrotila.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků