Hlavní obsah
Jüany a dolary ve směnárně Foto: Profimedia.cz

Čínská měna má chuť světově růst

Americký dolar je na světě hlavní měnou, přesto se mezinárodní systém pozvolna mění a k dominantnímu dolaru a silnému euru se přidává sílící čínský jüan.

Jüany a dolary ve směnárně Foto: Profimedia.cz
Čínská měna má chuť světově růst

Už v roce 2018 na to upozornila studie při Mezinárodním měnovém fondu. Její autoři tehdy vyčíslili, že zatímco veškeré dolarové transakce, ale především s dolarem spjaté směnné kurzy měn mají vliv na 40 procent globálního HDP, vliv jüanu je 30procentní.

Dolar je na špici ve všech ohledech. Čína je ale pozvolna na vzestupu.

Dolar je na špici ve všech ohledech. Jako účetní jednotka figuruje v polovině přeshraničních mezibankovních transakcí a v centrálních bankách podle agentury Reuters tvoří 62 procent rezerv. Čína je ale pozvolna na vzestupu.

Jako rezervní měna hraje sice jüan menší roli už proto, že za ni byl uznán teprve před čtyřmi lety. Jeho podíl v současnosti činí jen více než dvě procenta, přičemž britská libra i japonský jen jsou na tom lépe, jeho podíl však s každým kvartálem roste a je vyšší než u švýcarského franku či kanadského dolaru.

Čína podle magazínu The Economist může růst i díky otevírání svého dluhopisového trhu, který je s hodnotou 13 bilionů dolarů od loňska druhý největší na světě. Čínské dluhopisy tvoří 51 procent všech dluhopisů rozvíjejících se ekonomik a cizinci drží téměř 9 procent dluhopisů čínské vlády a tři procenta čínských firemních dluhopisů, napsal magazín.

Rostou i další finanční trhy, na výrazném vzestupu je hong­kongská burza a přibývá obchodů s produkty denominovanými v čínské měně.

Sílí obchod s Českem

Největší expanzi ale představuje čínský obchod a investice. Sílí ostatně i obchodní výměna s Českou republikou. To, v jaké měně se obchody mezi Čínou a ČR vedou, Český statistický úřad nezaznamenává. Podle The Economistu však už Čína vypořádává 15 procent svého zahraničního obchodu ve vlastní měně. Před pěti lety to bylo z 11 procent. Pětinu svého obchodu s Čínou vypořádává v jüanech Francie.

Čínské přímé zahraniční investice se sice v poslední době propadly, markantní to bylo i v Evropě a Česku, přesto loni globálně činily 111 miliard dolarů (2,6 bil. Kč) a část se uskutečnila jüanech. Zmíněná studie u MMF ale také připouštěla, že čínská měna má geograficky omezený vliv a nelze ani říct, že je jüan dominantní v Asii.

Jeho síla z pohledu výzkumníků plyne především z jeho vlivu na měny zemí BRICS, tedy uskupení, kam kromě Číny patří Brazílie, Rusko, Indie a Jihoafrická republika, ale i na měny dalších zemí jako Írán, Austrálie, Kolumbie nebo Chile.

Brzká výměna na globálním poli zjevně nenastane. „Domnívám se, že ve výhledu několika let se dominance dolaru nijak nezmění, ten proces by byl určitě dlouhodobý,“ řekl Právu Tomáš Vlk, ekonom Patria Finance.

„Jüan má velkou nevýhodu v omezené směnitelnosti, státních zásazích a malé vyspělosti čínského kapitálového trhu. Jeho větší role je proto podmíněna tržními reformami, které čínskou ekonomiku posunou západním směrem. Vláda s reformami ovšem postupuje velmi pomalu a snaží se držet nad ekonomikou i toky peněz velkou kontrolu,“ dodal.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků