Článek
Vysokoškolské vzdělání má v Česku 24 procent mužů a 30 procent žen. V Unii je to v průměru 33 procent vrstevníků a 41 procent vrstevnic. „Za třetí čtvrtletí 2013 se Česká republika s dosaženými 27,2 procenta zařazuje mezi země s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 až 34 let. Za poslední roky ale tento podíl v naší zemi výrazně vzrostl,“ uvedli statistici.
Horší výsledky než ČR mělo Rakousko, Malta, Rumunsko a Itálie. Naopak nejlépe na tom bylo Lucembursko, kde má vysokoškolské vzdělání téměř 57 procent lidí od 30 do 34 let.
Práci hůře shánějí lidé s nižším vzděláním
Nezaměstnanost vysokoškoláků je výrazně menší než u lidí s nižším vzděláním. V Česku je třetí nejnižší. Vůbec nejnižší nezaměstnanost těch, kteří absolvovali v životě vysokou školu, je v Německu a Rakousku. Míra nezaměstnanosti vysokoškoláků v ČR činí 3,2 procenta. V Německu je to 2,5 procenta a v Rakousku 3,1 procenta. Evropský průměr dosáhl 6,6 procenta.
Nejhůř práci naopak hledají lidé se základním vzděláním. Míra jejich nezaměstnanosti se v EU v průměru rovnala 18,9 procenta. V Česku je vyšší, dosahuje 24,3 procenta. ČR je tak šestá od konce. Nejhorší je situace na Slovensku, kde nezaměstnanost lidí se základním vzděláním činila 43 procent.
Podle unijní strategie Evropa 2020, jejímž cílem je zvýšení zaměstnanosti, by na konci desetiletí měly mít vysokoškolské vzdělání minimálně dvě pětiny lidí mezi 30 a 34 lety. Cíl zatím splnilo 15 států, mezi nimi třeba severské a pobaltské země, Polsko, Kypr či Slovinsko.