Hlavní obsah

EU chce ve prospěch zadluženého jihu sebrat střední a východní Evropě 30 miliard eur

Novinky, Tomáš Volf

Brusel plánuje v novém rozpočtu EU snížit příspěvky pro země střední a východní Evropy o téměř 30 miliard eur (773 miliard korun). Méně mají dostat i pobaltské země. Víc finančních prostředků z fondů soudržnosti má naopak putovat do zemí, jako je Řecko, Itálie či Španělsko, uvedl v úterý list Financial Times. EU má návrh oficiálně zveřejnit během dne.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Reformy jsou součástí návrhu rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Podle informací listu by měly v příštím rozpočtu země Visegrádu (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) spolu s pobaltskými zeměmi dostat zhruba o 37 miliard eur méně, zatímco jižní země získají o téměř čtyři miliardy eur víc.

Podle návrhu by si měly přilepšit Španělsko, Řecko a Itálie, kde má dojít k nárůstu peněz z fondů o pět až osm procent (pro Athény).

I po reformě by však země střední a východní Evropy a pobaltské státy patřily mezi největší příjemce z fondů soudržnosti, dodává list. Slovensko a Lotyšsko by například dostávaly v letech 2021 až 2027 na hlavu kolem 300 eur (asi 7700 Kč), což je třikrát víc než Italové, vyplývá z návrhů.

Česko přijde o 24 procent

Financial Times již dříve informovaly, že v rámci reformy už nemá být hlavním kritériem rozdělování peněz z fondů HDP na hlavu jako dosud (chudší země dostávaly více), ale přibudou nová kritéria jako nezaměstnanost mladých, úroveň vzdělání, imigrace v letech 2014 a 2017 a emise oxidů uhlíku. [celá zpráva]

Nyní list přináší přesnější kalkulace, o jaké částky by mělo jít. Vzhledem k růstu ekonomik země Visegrádu očekával pokles příjmů z rozpočtu zhruba o deset procent, podle nových pravidel by to však bylo výrazně víc. V případě Česka, Estonska a Litvy má jít o 24procentní snížení, v případě Polska o 23 procent.

Polsko se již nechalo slyšet, že takové škrty by byly „naprosto nefér“. České ministerstvo financí uvedlo, že změny kritérií nepodporuje a chce o nich jednat.

Prohlubování napětí v EU

Také Financial Times připomínají, že plány se budou teprve konkretizovat a o konkrétní sumy se povedou tvrdá politická jednání. Vyjádření Polska podle listu nicméně ukazuje, že v EU hrozí další růst napětí mezi „východem a západem”. To se v poslední době projevovalo například v otázce kvót na přijímání uprchlíků.

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger nehodlá kritikům ustupovat. „Pokud jsem kritizován ze všech stran, tak to dělám správně,“ prohlásil začátkem měsíce.

Reklama

Výběr článků

Načítám