Svůj podíl v Jukosu vládě nabídl Leonid Něvzlin, který je jedním z největších akcionářů Jukosu, totéž jsou ale ochotni udělat také další klíčoví akcionáři. Vláda ale zatím na jejich požadavky nereagovala.

Chodorkovskij je ve vazbě od 25. října loňského roku a krátce na to odstoupil z vedení Jukosu. Úřady Chodorkovského obviňují z daňových úniků a podvodu, pozorovatelé ale tvrdí, že za vězněním Chodorkovského se skrývá msta Kremlu za to, že se Chodorkovskij snažil angažovat v politice.

Právníci Chodorkovského už několikrát žádali soudy na mnoha úrovních, aby Chodorkovského propustily, zatím ale bezvýsledně. V době, kdy úřady Chodorkovského zatkly, zabavily i menšinový podíl v Jukosu. Prezident Vladimir Putin několikrát řekl, že Kreml se nijak ve vyšetřování neangažuje a že zatčení Chodorkovského souvisí jen se snahou vlády bojovat s korupcí. Oponenti tohoto vysvětlení ale poukazují na to, že Kreml si začal Jukosu tak podrobně všímat až těsně před parlamentními, a nyní prezidentskými volbami.

Jukos se měl nedávno sloučit se svým menším rivalem Sibněfť a vytvořit s ním největší ropnou společnost v Rusku. Pokud by firmy své plány realizovaly, vznikl by čtvrtý největší ropný podnik na světě, o který měly zájem i největší hráči v oboru, hlavně z USA. Jukos a Sibněfť ale od záměru sloučení odstoupily.