Zrušení klecí vyjde draho, shodli se odborníci. Zvířata to však ocení

A to i za cenu toho, že při volných chovech dojde k většímu úhynu zvířat, jak upozornil např. prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek nebo Milada Dubská ze Státní veterinární správy.

„Zvířata si hrají, když se jim vede dobře. Ve skupinách si telata hrají dvojnásobně dlouhou dobu než v individuálních boxech. Je dokázáno, že zvířata párově se celkově cítí lépe,“ řekl Marek Špinka z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Sám se zaměřil na chov telat. „Když porovnáme individuální ustájení v kotcích a párové ustájení, tak pozitiva jsou v párovém ustájení. Vyžaduje to vyšší technické nároky, není to jen černobílé. Ale je to technicky řešitelné,“ dodal.

Odmítl premisu, že náročnější chov zvířat automaticky znamená nižší produktivitu a tím i menší výrobu potravin. „Když se zvýší nároky na kvalitu života zvířat, tak to vede k novým systémům, automatizaci, robotizaci, to vede k rozvoji vzdělání i dialogu,“ poznamenal Špinka.

Podle Miloše Krista z Ornitologické laboratoře z Univerzity Palackého se mimo klece daří lépe i nosnicím. „Slepicím větší životní pohodu zajistí halové chovy než ty obohacené klece,“ poznamenal.

Romana Šonková ze světové organizace na ochranu zvířat Compassion in World Farming, která za zákaz klecových chovů v Unii shromáždila 1,6 milionu podpisů a téma tak donese na stůl Radě EU, prohlásila, že „zvířata si zaslouží život, který stojí za to žít“.

Není podle ní tudíž tak směrodatné, zda ve volných chovech dochází či nedochází k o pár procent vyššímu úhynu zvířat.

O něm, především v souvislosti s králíky, hovořil právě Jandejsek. „Ztráty v klecovém chovu jsou 10 až 14 procent. Ale venku? Tam je úhyn obrovský. V klecových chovech je nastavené mikroklima, jsou tam stabilní podmínky,“ uvedl.

Obává se, že ve chvíli, kdy budou klecové chovy králíků zrušeny, nahradí české králíky na trhu ti čínští.

Roman Stupka z České zemědělské univerzity očekává po zrušení klecových chovů nižší výrobu vepřového. Prasnice totiž ve výbězích selata často zalehává a tomu právě klece brání.

Podle Dubské ze Státní veterinární správy by Česko nemělo klecové chovy rušit na národní úrovni. EU by podle ní měla zvolit jednotný postup.

„Pokud budeme přecházet na bezklecové chovy, bude potřeba stavět nové technologie tzv. na zelené louce. Předpokládáme, že nové chovy s voliérami budou muset být v nových budovách, v nově postavených objektech. Pokud bychom chtěli chovy s výběhem, znamenalo by to nový zábor zemědělské půdy,“ uvedla Dubská.

„Pokud bychom chtěli pro slepice pohyb venku, tak je to v České republice s ohledem na rozměry naší republiky, nerealizovatelné,“ dodala.

Stejně jako Jandejsek pak zmínila, že ve volných výbězích je míra úhynu nosnic vyšší než v klecích. „Obohacené klece omezují některé životní projevy, ale je tam menší stres, větší užitkovost a hygiena chovu,“ uvedla.

„Pokud budeme vyrábět vajíčko v bezklecových chovech, tak se náklady mohou zvýšit až o 44 halířů. Otázka je, jak se to odrazí v naší konkurenceschopnosti a v tom, kolik vajec nám bude chybět a kolik jich budeme muset dovézt. Nejvíce vajec se dováží z Polska,“ dodala Dubská.

Petr Šatrán ze Státní veterinární správy dodal, že loni proběhlo 968 kontrol chovu skotu. Porušení pravidel veterináři zaznamenali zhruba u 14 procent chovatelů.

Ty nejhorší případy se většinou týkají drobného chovu. Mnohdy to bývají psychicky narušení lidé,“ poznamenal.

Asi nejviditelnější v Česku je kampaň za zrušení klecového chovu slepic. Německo k němu přistoupilo od roku 2025, Rakousko od roku 2020. Většina supermarketů v tuzemsku chce od roku 2025 klecová vejce přestat prodávat.

„Je na místě, abychom se přidali k těm pokrokovějším zemím. Myslím si, že reálný a rozumný je rok 2027,“ uvedl předseda Obránců zvířat Marek Voršilka.

V nevyhovujících podmínkách se v EU podle ochránců zvířat chová asi 120 milionů králíků, 290 milionů slepic, 13 milionů prasnic, 45 milionů hus a kachen a 142 milionů křepelek. Podle organizátorů iniciativy nedovoluje chov v klecích zvířatům minimální přirozený pohyb a fyzicky při něm strádají. Jak už Právo informovalo, čeští europoslanci napříč spektrem se záměrem ochránců spíš souhlasí a chtějí se jím na evropské půdě zabývat.