Záchranář: Extrémní zchlazení přehřátého těla může uškodit

Nejde o nějaký extrémní nárůst, ale když je venku 35 stupňů, tak je to samozřejmě znát. Přibývá kolapsových stavů a přetížení u kardiaků nebo lidí s vážnějšími onemocněními. Čeho přibylo až trojnásobně, jsou výjezdy k alergickým reakcím, nejčastěji po bodnutí vosou.

Je to i tím, že se v populaci obecně zvyšuje výskyt alergických reakcí. Jsme vůči těmto věcem náchylnější. Spojeno je to i výskytem potravy nebo teplým počasím. Navíc koncem srpna bývá toxin v jejich jedu vůči tělu ještě agresivnější.

V extrémních vedrech je nezbytné dodržovat pitný režim. Nejde jen o to, přijímat dostatečné množství vody, ale i minerálů, třeba v podobě minerálek. Pak je třeba chránit se před vedrem, nevycházet v kritických hodinách mezi 11. a 15. hodinou.

Používat by lidé měli také prodyšné oblečení a měli by se vyhýbat sportovní nebo pracovní aktivitě na slunci. Mladí lidé jdou často za hranice svých fyzických možností a zkoušejí, co tělo vydrží, což v některých případech končí i tragicky.

Je třeba rozlišovat mezi úpalem a úžehem, ale obecně se to projevuje jako celková vyčerpanost, malátnost. V okamžiku, kdy je člověk takto přetížený, má sníženou schopnost rozpoznat, že je v ohrožení, a pokračuje dál. Někdy to může vést i k tomu, že zkolabuje.

Takového člověka je nejlepší dát do chladné místnosti, zajistit mu klidový režim a příjem chladnějších tekutin. Vycházet ven by už vůbec neměl. V horších případech může dojít k ambulantnímu ošetření nebo i hospitalizaci.

Nesmí to být ledový nápoj, ale něco chladnějšího ano. Když je tělo rozpálené a vy vypijete chladnou tekutinu, tak to může způsobit projevy spojené s angínou. Rozhodně bych ale chladnější nápoje nezatracoval. Je to stejné jako u příliš klimatizované místnosti. Když byl člověk na 35 stupních a dáte ho do 18stupňové místnosti, taky to není dobře. Lepší je teplotu snižovat postupně.

Přesně tak.

Neřekl bych, že bychom teď vyjížděli častěji k nějakým toxikózám z potravy. Je to stejné jako minulý rok.

Měli by myslet na to, že je potřeba zajistit dětem dostatek tekutin, jinak jim hrozí dehydratace. Důležité jsou i ochranné krémy. Děti jsou často bez dozoru volně v bazénu, a když je rodiče zapomenou natřít, může dojít k popáleninám.

Občas se stane, že vyjedeme k dítěti v rozpáleném autě, na což se úplně nemyslí. Čím je dítě menší, řekněme mladší čtyř let, tím je náchylnější k přehřátí, protože má omezené možnosti nějakým způsobem teplotu regulovat.

V autě máte často i kolem 60 stupňů a v podstatě nejste schopni sáhnout na volant. Nedej bože, aby tam rodič dítě nechal na delší dobu. Varuji také před dlouhými cestami v autě bez jakéhokoliv odpočinku. Rozhodně doporučuji přestávky, větrání a dostatek tekutin.

Senioři by v těchto teplotách neměli v podstatě ani vycházet. Pakliže mají nějaké komorbidity, tak to velmi špatně snášejí, zejména kardiaci. Sníženou možnost regulace tekutin mají i lidé, kterým nefungují dobře ledviny. U seniorů je to složitější. Častý je snížený práh pro pocit žízně. Na druhou stranu uškodit může i nadbytečné množství tekutin. Je potřeba vyváženost a být opatrný.