Hlavní obsah
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Foto: Petr Horník, Právo

Vojtěch: S Babišem nejsme žák a učitel, ale partneři

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v podzimních volbách znovu kandidovat do Poslanecké sněmovny nebude. Ačkoli se mluví o jeho odchodu na velvyslanectví v Helsinkách, podle něj rozhodnuto není. V rozhovoru pro Novinky promluvil o tom, jak se dívá na práci svých nástupců i o rozporech s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch Foto: Petr Horník, Právo

Reklama

Vojtěch: S Babišem nejsme žák a učitel, ale partneři

Pane poslanče, máte chuť stát se velvyslancem ve Finsku, jak se spekuluje v kuloárech?

Dokážu si představit ledacos, třeba i to, že budu pracovat v soukromém sektoru. Jediné, co vím jistě, je, že nebudu kandidovat v říjnových volbách. To je rozhodnutí, které v sobě nosím už po mnoho měsíců. A co bude poté, je v tuto chvíli stále ještě otevřené.

Proč jste se vlastně rozhodl, že v příštích volbách nebudete kandidovat?

Myslím, že se na tom hodně podepsala ta covidová krize. Předtím, než vypukla epidemie, kdy jsem řešil náročnou, byť standardní agendu ministerstva, jsem měl možná ještě trošku jiný názor. Ale poté jsem z toho začal být vyčerpaný a možná jsem ztratil i určité ideály a iluze, a to nechci říct, že je politika černobílá, mám pocit, že to není úplně prostředí pro mě. Do jisté míry mi bylo vyčítáno i to, že jsem moc slušný. (úsměv) Takže jsem si řekl, že je to zkušenost, které určitě nelituji, ale zkrátka to předám někomu dalšímu. Beru to jako ohraničenou misi.

V ANO jste začínal ve chvíli, kdy bralo voliče hlavně pravicové ODS, zatímco nyní míří spíše na levicový elektorát. Vnímáte, že se program ANO pozměnil? Byl to možná i jeden z důvodů, proč odcházíte ze Sněmovny?

Možná to částečně vnímám, ale to není věc, která by měla zrovna vliv na to moje rozhodnutí.

Dříve jste byl i vy sám členem ODS. Rozumíte nyní jejich výtkám třeba k vládním kompenzacím, o kterých mluví jako o nedostatečných?

Neřekl bych, že jsou nedostatečné. Určitě je nějaký prostor pro zvýšení, ale myslím si, že to nemá být v nějaké obecné rovině, ale pomoc by měla být co nejvíce konkrétní. Ani si nemyslím, že vláda v tomto směru ignoruje situaci a nic nedělá. Na druhou stranu také musí vycházet z nějakého rozpočtu a rezerv, které jsou. Takže musíme balancovat mezi potřebou a udržitelností deficitu (rozpočtu), který je nastaven.

Ačkoli sám kandidovat nebudete, budete volit hnutí ANO i nadále? Před jeho vznikem jste zřejmě volil ODS?

Ano, volil. Nyní jsem připraven volit hnutí ANO. I přesto, že je prezentováno médii, že je to o jednom člověku, vidím spoustu velmi dobrých kolegů i mezi poslanci hnutí ANO, kteří jsou skutečně pracovití a dělají svou agendu dobře.

A pokud jde o program, kdyby se vás někdo zeptal, proč volíte ANO, co byste mu odpověděl?

Samozřejmě nejsem schopen analyzovat všechny oblasti, ale například ve zdravotnictví si myslím, že by měl připravovaný program konvenovat mým představám. Hnutí ANO má určitě potenciál vést případně další vládu.

Mluví se však o tom, že ji dost možná nebude mít s kým složit. Dovedete si představit opakování koalice s ČSSD podpořenou KSČM?

Dovedu si představit i jiný půdorys vládní koalice, ale blíže to nechci specifikovat. Tím neříkám, že je to aktuální složení špatné, myslím si, že i tak se udělala dobrá práce.

A vy jste s podporou komunistů problém neměl?

Určitě jsem z toho nebyl šťastný. To se přiznám, ale byla taková situace, buď tu mohla být fungující vláda, nebo nic. A myslím, že se nakonec ukázalo, že vláda fungovala, a to do konce volebního období. Za mě byla hlavní devízou právě politická stabilita. Takže kdyby to bylo možné řešit jinak, určitě bych byl pro, ale mám pocit, že v té době moc řešení bohužel nebylo.

Pojďme ke covidu. Jak budete vzpomínat na jarní měsíce roku 2020?

Je to takové hořkosladké... Na jednu stranu si myslím, že bylo jaro symbolem obrovského vzedmutí společnosti, do jisté míry to byla jiná atmosféra než později. Na začátku všichni vnímali, že je to hrozba pro Českou republiku, zdravotnictví a že je na místě opatření dodržovat. Všichni se fotili s rouškami jako symbolem, že chrání ostatní, což byla pozitivní stránka. Ale samozřejmě tam byla i spousta problémů a museli jsme řešit třeba často zmiňovaný nedostatek ochranných prostředků.

Mluvíte o tom, že se postoj společnosti proměnil, lidé už nechtějí opatření tolik dodržovat. Často je to přitom zdůvodňováno tím, že jsou nedostatečně vysvětlována ze strany vlády. Jak na tohle pohlížíte?

Nemyslím si, že toto je ten hlavní důvod. V celé společnosti došlo k proměně. Začaly se tu objevovat nové názory různých lékařů, kteří říkali, že je virus příliš medializován, že bychom ho měli trochu zlehčovat a je potřeba „odrouškovat“ společnost. Začali jsme vlastně pochybovat o tom, jestli je nemoc tak závažná. Je pravdou, že jsme měli skutečně velmi málo případů i úmrtí oproti jiným zemím. V té době třeba deset dvacet případů denně, což si dneska těžko představujeme. Takže to všichni vnímali tak, že se vlastně možná dělalo mnoho povyku pro nic, což se ale změnilo v podzimním období, kdy jsme pochopili, že i u nás může být taková situace, jako byla v Itálii, ve Španělsku nebo v Británii. V tomto směru se atmosféra hodně posunula. Nyní přikládám váhu i délce těch opatření, ale potýkají se s tím i ostatní země. Není to sprint, jak jsme si mysleli na začátku, ale spíše maraton.

Zůstaňme ještě u jara. Šéf Pirátů Ivan Bartoš často mluvil o nejasných nákupech ochranných pomůcek, které se podle něj prováděly na ministerstvu za vašeho vedení s tím, že doufá, že se to zpětně vyšetří. Jste si v tomhle směru jistý, že jste nepochybili?

Ano, jsem. V té situaci naprostého nedostatku ochranných prostředků, který byl i v řadě dalších zemí, jsme dělali, co jsme mohli. Úkolem bylo zajistit ochranné prostředky pro naše zdravotníky za každou cenu, aby tady nenastala situace jako v Itálii, která reálně hrozila. Že jsme tady na jaře měli desítky až stovky případů, bylo i díky tomu, že jsme byli schopni zajistit ochranné prostředky. Takže možná jsme nedodrželi veškeré procesní předpisy, ale celkově mám čisté svědomí.

Zároveň pan Bartoš uvedl, že jste nebyl silný vůči vlastnímu premiérovi, a naopak jste se často ocital v servilní roli. Cítil jste se tak někdy?

Myslím, že jsme komunikovali s panem premiérem stejně jako ostatní kolegové ministři. Samozřejmě on je premiér. On je ten, který má tu zodpovědnost, což vidíme i teď, vše schvaluje. Takže je jasné, že má premiér v tomto směru důležité slovo a není možné, aby ho ministr ignoroval.

Zkraje pandemie oběhlo médii video, kde vás pan premiér vyzýval, abyste nebyl „tak slušný a řekl jméno“ člověka, který vám poskytl nepravdivé informace o lékařce v karanténě. Ani zde? Nechtělo se vám odmítnout s tím, že chcete zachovat anonymitu dané osoby?

Zpětně se to snadno řekne, ale v okamžiku, kdy to byl přímý přenos tiskové konference, tak jsem na to nebyl připraven. Teď je to možná i jeden z těch dnes již úsměvných momentů, který bude zapsán minimálně v jarní části řešení pandemie. Některé vtipy a memes mám uložené dodnes. Samozřejmě neříkám, že jsem se v tom okamžiku cítil nějak skvěle. Pan premiér to pak vysvětloval tím, že mi chtěl pomoci.

Vy jste pro něj pracoval již v Mafře a poté i jako náměstek na ministerstvu financí. Jak byste popsal váš vztah? Mluvíte o pomoci, lze to definovat tedy i jako žák – učitel?

Tak je to člověk, kterého znám poměrně dlouho, a i proto ho nevidím úplně černobíle, jak je to často i v médiích prezentováno. Určitě to byla i na ministerstvu financí nesporná zkušenost, ale myslím, že je to spíše partnerský vztah, nikoli žák – učitel.

Když jste tedy rezignoval na post ministra zdravotnictví, uvedl jste, že je to na základě vašeho rozhodnutí. Ale necítil jste ani trochu, či vám nebylo naznačeno, že chtěl pan Babiš do čela resortu při nástupu druhé vlny spíše odborníka přes epidemiologii pana Prymulu?

Já jsem netušil, že po mně nastoupí pan Prymula, ale nepřekvapilo mě to. Měl zkušenost, a byl to tedy první člověk, který byl „na řadě“. Ale že by to byl plán, že mě nahradí, to ne, nebo jsem o tom minimálně nevěděl.

Vy jste opravdu nevěděl, kdo po vás nastoupí?

Ne.

A nedělalo vám to i svým způsobem starost, když čísla nakažených strmě rostla? Necítil jste odpovědnost?

Odpovědnost jsem cítil od začátku. Ale zkrátka jsem se rozhodl odejít v okamžiku, který jsem považoval za správný z mého pohledu.

Podle vás byl správný okamžik ten, ve kterém se začaly pohybovat denní přírůstky v řádu tisíce a stále rostly?

Tak byl tu i tlak ze strany médií i opozice s tím, že ta řešení nejsou optimální. Takže jsem řekl, že předám pomyslné kormidlo a někdo další může mít nové nápady, jak tu situaci zvládne.

Pokud jde tedy o vaše vztahy s panem Prymulou, ještě před koronavirem se spekulovalo o tom, že nebyly zrovna ideální, a povinnost bezpečnostní prověrky pro náměstka byla v roce 2019 nově stanovena cíleně. Můžete tohle vyvrátit?

Těžko jsem mohl tušit, jak to dopadne (Prymula prověrku NBÚ na nejnižší stupeň "důvěrné" nedostal a měl z ministerstva v březnu původně odejít. – pozn. red.). Neměl jsem na to žádný vliv. Bezpečnostní prověrku uděluje Národní bezpečnostní úřad. Dávno před covidem jsem chtěl, aby měli všichni náměstci prověrku, protože jsem považoval tuto pozici za natolik významnou a zároveň jsem věděl, že i na ostatních ministerstvech jí mít musí. Když ji nemají, může to v praxi znamenat i problémy, když se mají seznamovat s utajenými skutečnostmi a tak podobně.

A mrzelo vás, když jste zjistil, že ji pan Prymula nedostal?

Říkal jsem si, že je asi správně, že se rozejdeme korektně, a to jsme neměli žádný osobní spor.

Na současného ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) jste se na začátku ledna obrátil na zdravotním výboru s tím, aby vysvětlil, zda je člověk po očkování neinfekční, jak dříve tvrdil a odborníci rozporovali. Nebylo to přitom poprvé, co mu byla vyčítána odborná chyba. Jaký je podle vás ministr? Má pro to potřebné atributy?

Jsem dalek nějaké ostentativní kritiky, vím, že to není nic snadného. Zejména v této době jste pod obrovským tlakem a každý den řešíte deset problémů. Někdy se věci nepovedou úplně optimálně, a pak to ministr schytává. Ale myslím, že by bylo dobré, aby byla komunikace co nejvíce konzistentní. Sám jsem dělal chyby. Ale třeba to, co se stalo minulý týden, kdy se objevovala rozdílná vyjádření o zastavení či nezastavení očkování... To jsou myslím zbytečné chyby a bylo by dobře, aby pan ministr pohlídal, aby se to nestávalo.

Poté, co jste odešel, jste si vzal prázdniny, jak jste řekl v několika rozhovorech. V srpnu jste však začali pracovat s panem Chlíbkem (Roman Chlíbek je šéf České vakcinologické společnosti – pozn. red.) na očkovací strategii, která v Česku nyní vázne. Vás nezajímalo, co s ní bude?

Byl jsem překvapený, že mi to v nějakém rozhovoru i vyčítali. Samozřejmě má každý nějakou odpovědnost. My jsme v létě s panem Chlíbkem začali, prošlo to úvodními schvalovacími kolečky a první draft jsme dali k veřejným konzultacím. Ale přece to není o jednom člověku, ale ministerstvu jako takovém. Takže si myslím, že není férové mi vyčítat, že jsem nedohlížel, co s ní bude. Každopádně se ministerstvo následně začalo věnovat spíše té situaci v nemocnicích.

Zapomněli jsme na strategii?

To bych neřekl. Asi to nebylo úplně optimální, ale na druhou stranu chápu to, že má ministerstvo nějaké kapacity a věnuje se situaci, kterou musí řešit především.

Na ministerstvu zdravotnictví minulý týden skončil náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo. Vy jste ho zažil a víte, jak pracuje. Myslíte, že rozdílné představy, jak zní oficiální vyjádření, jsou reálným důvodem, proč odešel?

Já pouze vycházím z toho, jak to prezentuje on, a sice, že neměl takový prostor komunikovat s panem ministrem. Dovedu si to představit a přijde mi to škoda. Znal jsem pana profesora řadu let a myslím, že je to nejenom lidsky dobrý člověk, ale i zkušený odborník, a proto jsem i podporoval, aby se přihlásil na pozici náměstka. Nehrnou se na to zrovna davy lidí.

Jak se zpětně díváte na vlastní působení na ministerstvu? Jakou byste si dal známku?

Vždycky jsem se snažil dělat tu práci naplno, ale samozřejmě jsem taky chyboval. Kdybych se měl hodnotit školní známkou, je to složitější. Nechtěl bych, aby se na mě vzpomínalo pouze jako na ministra covidu, kterým jsem se shodou okolností stal. Myslím, že jsme za předešlé dva roky odvedli kus práce, i když to covid zastínil. Rád bych tedy hodnotil jako celek celé tři roky, a pak si myslím, že by to byla dvojka, možná dva minus.

A co po vás zůstane vyjma e-receptu?

E-recept je možná nejvíce vnímaný širokou veřejností, ale myslím, že jsme obrovsky posílili třeba reformu psychiatrické péče. Pandemie obecně bude mít na duševní zdraví populace velký vliv. V zahraničí je to už na různých průzkumech vidět…

Vy to sám zatím nepociťujete?

Naštěstí ne. Možná jsem odešel, aby na to nedošlo.

Než jste odešel, přišel v září Viktor Mařík s nabídkou, že vám udělá turné, pokud odstoupíte, posléze jste se domluvili. Prodej lístků je nyní sice pozastaven, ale několik stovek se již prodalo. Pokud to půjde, uskuteční se?

Zaujalo mě to, ale ne, že bych kvůli tomu odešel. (smích) Plánovali jsme, že to uděláme, ale pak se situace zase zhoršila, takže je to teď trošku u ledu a uvidíme. Není to něco, co by muselo proběhnout, ale samozřejmě bych se rád k hudbě vrátil. Koneckonců to dělám od sedmi let. I když jsem byl ministr, snažil jsem s kapelou občas někde hrát, abych měl právě ten duševní ventil. Člověk ho musí mít a pro mě takhle muzika funguje, ale start hudební kariéry zase neplánuji.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků