Ústecko žádá odvolání Rafaje

„Zastupitelstvo zohlednilo zkušenosti Ústeckého i jiných krajů s přezkumnou činností ÚOHS v oblasti veřejných zakázek, která nezřídka vykazuje znaky svévole. ÚOHS v řadě případů postupuje netransparentně, bez kritického posouzení přebírá tvrzení různých stěžovatelů a diktuje zadavateli, jaké plnění by měl poptávat,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Jaroslav Komínek (KSČM).

„Zadávací řízení jsou pak ze strany ÚOHS rušena mj. i kvůli legitimním požadavkům, které jsou na trhu běžné a pro dodavatele lehko splnitelné, popřípadě jsou zcela triviální. V důsledku toho jsou zadavatelé často nuceni poptávané plnění přizpůsobovat nikoliv svým potřebám, ale požadavkům dodavatelů, což popírá smysl veřejného zadávání, vede k plýtvání s veřejnými prostředky a zpravidla i k neúměrným průtahům,“ dodal náměstek Komínek.

Výzva Ústeckého kraje je podle mluvčího ÚOHS Martina Švandy zcela nepodložená.

„Zadavatelé si neuvědomují, že smyslem zákona o zadávání veřejných zakázek je zajistit co nejširší soutěž o veřejnou zakázku. Pokud nastavením zadávacích podmínek omezují okruh dodavatelů, kteří se mohou zakázky zúčastnit, pak je zcela namístě, že úřad svým rozhodnutím uloží zadavateli nápravné opatření nebo pokutu,“ sdělil Právu Švanda.

Podle Komínka začaly problémy již v roce 2014, kdy úřad podle něj nekonal 1,5 roku.

Řešil stížnost jedné autobusové společnosti na krajskou zakázku dopravní obslužnosti. „Dal nám za pravdu, ale až po roce a půl, kdy vítězná firma již neexistovala,“ řekl Právu Komínek.

Jedno z řízení, které antimonopolní úřad vede s Ústeckým krajem, je ohledně nákupu autobusů. Ty podle ÚOHS nakoupila Dopravní společnost Ústeckého kraje nezákonně a udělil jí pokutu 18 milionů korun. Autobusy zakázal úřad převzít, kraj si musel proto mnohem dráž jiné pronajmout.

Zatímco Ústecký kraj hovoří o svévoli ÚOHS v oblasti veřejných zakázek, Hospodářské noviny (HN) ve středu přišly se zjištěním, že Rafaj a jeho rodina užívají byty, které jsou napsané na firmu vlivného zákulisního hráče ČSSD a Rafajova přítele Alexandra Čuby.

Jeden byt je v Brně a další ve Frýdku-Místku, kde Rafaj před nástupem na ÚOHS působil jako radní, místostarosta, ale i poslanec za ČSSD. Brněnský byt antimonopolní úřad pro Rafaje pronajímá od roku 2015. Vlastníkem nemovitosti, za kterou ÚOHS platí dvanáct tisíc korun měsíčně, je frýdecko-místecká společnost Proxima Realit.

Tu ovládá Čuba, jenž v minulosti předsedal jedné z frýdecko-místeckých organizací ČSSD. Firma zmíněný byt koupila za 5,3 milionu již v roce 2013 − původně se ale měl stát majitelem Rafaj, který nevystupuje jako nájemce, ale jako vlastník.

Účastní se i jednání sdružení vlastníků, v jejich seznamu je sice uvedena Proxima Realit, jako kontakt ale slouží e-mail Rafaje.

„Veškeré nemovitosti, které jsem koupil já nebo moji rodinní příslušníci, byly pořízeny z legálně získaných prostředků a jsou řádně zapsány v katastru nemovitostí. Rovněž jsem je vykázal v souladu se všemi platnými předpisy,“ reagoval Rafaj.

Podle HN však Rafaj transakce mezi ním a Proximou neuvedl do majetkového přiznání, které ze zákona musí podávat. A není navíc jasné, z čeho by milionový nákup financoval. Potíže s vysvětlováním původu peněz měl už v případě kauzy údajné manipulace miliardového tendru na mýtný systém, ve které ho spolu s druhým mužem hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem policisté stále prověřují.