Článek
Po onemocnění žloutenkou typu A zemřelo letos už 26 lidí. To je nezvykle hodně, podceňujeme vážnost této nemoci?
Je pravda, že hepatitida A byla považována za vcelku banální, k čemuž trochu přispívá i označení „nemoc špinavých rukou“. Laici si pak často představí, že ten, kdo si nemyje ruce, to chytne a tak maximálně zežloutne.
V aktuálně probíhající epidemii ale vidíme velký počet závažných případů s nutností intenzivní péče a vidíme hodně úmrtí, což v minulých letech a epidemiích nebylo. Je otázka, zda se změnil virus, nebo je počet nemocných v populaci tak velký, že vidíme závažnější případy. Tato otázka zatím není spolehlivě vyřešena. Z toho, co letos sledujeme v nemocnicích, je ale jasné, že to rozhodně banální onemocnění není.
Kdo je k vážnému průběhu náchylnější?
Určitě jsou to pacienti, kteří mají chronické onemocnění jater. Ať už například autoimunitní, nebo dané dlouhodobým užíváním alkoholu. Dále jsou vystaveni vyššímu riziku těžkého průběhu hepatitidy A pacienti s poruchami imunity a obecně starší lidé. Měli jsme ale i pacienty, kteří žádný typ rizikového faktoru neměli, a přesto museli být přijati do intenzivní péče v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde jim musela být po nějakou dobu poskytována přístrojová náhrada fungování jater.
Počty nakažených jsou rekordní, přesahují 2100 nemocných. Čím si tak masivní nárůst vysvětlujete?
Podílí se na tom hlavně to, že je v populaci velmi malé procento lidí, kteří jsou proti infekci chráněni. Buď tím, že jsou očkováni, anebo nemoc prodělali. Populace je proto k viru velmi vnímavá, což je ale dlouhodobý stav. Proč došlo letos k takovému nárůstu onemocnění není úplně jasné. V Praze probíhá epidemie už řadu měsíců, v podstatě od konce minulého roku, a jak se ukazuje na počtech nakažených, tak nejsou přijímaná opatření dostatečná na to, aby šíření v takto vnímavé populaci zabránila.
Jak velký vliv na to může mít mytí rukou a nedostatečná hygiena? Má to skutečně takový efekt?
Platí, že cesta přenosu je fekálně-orální. Zrádné na tom je, že virus vylučuje nakažený člověk stolicí už v době, kdy nemusí mít žádné příznaky a kontaminuje okolní prostředí, zejména, pokud si po toaletě neumyje ruce. Nejčastější způsob, jak se člověk nakazí, je, že si virus zanese do úst, především během jídla. Důslednou hygienou rukou toto riziko můžeme snížit. Na druhou stranu jej z mého pohledu ale nelze zcela eliminovat, protože se nemůžeme mýt neustále, to bychom nikam mezi lidi ani nevyšli.
To je právě to. Dá se vůbec viru vyhnout? Když jedete MHD, tak se držíte madla, když jdete nakoupit do supermarketu, vezmete si košík, pak si vezmete do ruky mobil, na který případné viry přenesete. Doma si třeba umyjete ruce, ale pak vezmete kontaminovaný mobil opět do ruky…
Je pravda, že v praxi to riziko úplně eliminovat nejde a ani důslednou hygienou nelze zajistit stoprocentní ochranu. Nakažený může být například i v naší domácnosti, aniž by měl příznaky. Domov přitom bereme jako zcela bezpečné místo. Proto apelujeme na očkování, které je v ochraně mnohem spolehlivější a člověk nemusí být neurotický z toho, že se zrovna dotknul tyče v tramvaji.