Článek
Klouzavý mandát funguje tak, že poslanec, který se stane ministrem, se vzdá mandátu ve Sněmovně a na jeho místo nastoupí náhradník. V případě ukončení vládního angažmá se dotyčnému poslanecký mandát vrátí.
„Za současného stavu poslanec, který se stane členem vlády, dále vykonává obě tyto funkce. Typickým důsledkem je nízká účast členů vlády, kteří jsou zároveň poslanci, při hlasováních,“ uvedl autor návrhu a šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
Zdůraznil, že hlavním přínosem by bylo, že by ministři ve Sněmovně povinně seděli jen asi třetinu času, který tam tráví dnes, a mohli by se více věnovat řízení svého resortu.
Podle současného systému ministr nemusí být poslancem. Nebyl například zvolen nebo vůbec nekandidoval do Sněmovny. Teoreticky také ministr může na poslanecký mandát rezignovat.
Nejvíc chybí Babiš
Ve Sněmovně na hlasováních nejčastěji chybí premiér Babiš, účastnil se pouze 35 procent hlasování. Valnou účast nemají ani další ministři.
Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) se účastnil 52 procent hlasování, vicepremiér a šéf resortu vnitra Jan Hamáček (ČSSD) byl ve Sněmovně na 53 procent hlasování. Vyplývá to ze statistiky Novinek.
Návrh na změnu Ústavy podepsalo 46 poslanců napříč spektrem, kromě šéfa Pirátů Ivana Bartoše i předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, lídr SPD Tomio Okamura či předseda poslanců STAN Jan Farský.
Klouzavý mandát podporuje i premiér Babiš. „Už čtyři roky říkám, že na premiéra a ministry by se měl vztahovat klouzavý mandát, aby byli ve Sněmovně přítomni jen na své zákony, které se jich týkají, a nemuseli tam zbytečně trávit čas na body, které je nezajímají, když mají kupu vlastní práce,“ sdělil Novinkám Babiš.
Největší absentéři ve sněmovně
Značná část poslanců je ale proti. „Jsem přesvědčený, že z hlediska české Ústavy a principu rozdělení mocí platí, že vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně a účast členů vlády na jednání Sněmovny je nezbytná. Jsme proti zavedení klouzavého mandátu. Hrozí, že na jednání Poslanecké sněmovny by chodilo ještě méně ministrů,“ řekl Novinkám místopředseda ODS Martin Kupka.
Podobný názor má předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. „Sám za sebe jsem dlouhodobě proti. Úprava by mohla vést k oslabení vazeb mezi parlamentem a vládou. Naopak preferuji britský systém, kde ministr musí být poslancem,“ konstatoval Chvojka.
Podotkl, že už dnes je problém některé ministry ve Sněmovně potkat. Obává se prý, že pokud bude schválen klouzavý mandát, tak některé ministry už ve Sněmovně neuvidíme.
Rozuměl bych víc tomu, že ministr naopak musí mít poslanecký mandát
Stejně to vidí i šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jsem k tomu historicky velmi zdrženlivý, mám řadu důvodů, proč si myslím, že bychom to dělat neměli. Došlo by to ještě k většímu odtržení vlády od Sněmovny. Rozuměl bych víc tomu, že ministr naopak musí mít poslanecký mandát,“ uvedl pro Novinky Kalousek.
A výtky mají i lidovci. Předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek si myslí, že jednání Sněmovny by mělo být pro ministry prioritou.
Předseda SPD Tomio Okamura, za ním ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)
„Navíc když se ministr nepovede a skončí ve vládě po půl roce, svého nástupce ve Sněmovně vystavujete riziku, že nastoupí, přeruší si byznys. Pak skončí a bude se muset vracet po několika měsících zpátky,“ nastínil Bartošek.
Ke změně Ústavy je potřeba 120 hlasů
Michálek ale takovou kritiku odmítá. „Je to nesmysl. Pokud nutíme ministry chodit na všechno, tak logicky chodí málo. Pokud jim dáme i čas pracovat, tak je větší šance, že budou chodit na interpelace a tisky ve své působnosti. To chceme dát i do jednacího řádu jako povinnost,“ napsal Novinkám Michálek.
Poslance tak ve Sněmovně podle všeho čeká náročná debata. Nicméně strany, které zavedení klouzavého mandátu podporují, mají hlasů dostatek. Ke změně Ústavy je potřeba 120 hlasů. Hnutí ANO má 78 poslanců, Piráti a SPD 22 a hnutí STAN šest hlasů.