Hlavní obsah

Švejdar: Neuměl bych pracovat s někým, kdo si vaší práce neváží

Před více než dvěma měsíci skončil nedobrovolně ve funkci policejního prezidenta Jan Švejdar (54), který zároveň po pětatřiceti letech u policie zamířil do civilu. Nyní se pro Právo vůbec poprvé od svého odchodu veřejně rozhovořil o okolnostech své rezignace.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Jan Švejdar

Článek

Nebylo vám líto, že jste musel skončit dřív, že jste nemohl dotáhnout do konce minimálně alespoň svůj pětiletý mandát?

Rozdělil bych to na své dvě vnitřní oblasti. Profesně je mi to určitě líto, ale lidsky ne. Asi bych ani neuměl pracovat s někým, kdo si vaší práce neváží a kdo vám lže. Říkám to na rovinu a všude. Nemám na to žaludek.

Nebyla absolutně žádná snaha udržet mě ve státní správě. S odstupem říkám, že bych zájem neměl

Měl jste pocit, že si ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vaší práce nevážil?

Přišlo mi to tak. Hlavně jeho výroky, to si každý udělá obrázek sám. Teď s odstupem už říkám, že jsem na sto procent rád, že nepokračuju ve státní správě.

Švejdar potvrdil, že skončí. Pochopil jsem, že vláda chce změnu, řekl

Domácí

Co vlastně teď, dva měsíce od konce, u policie děláte?

Stal jsem se osobou samostatně výdělečně činnou, což je pro mě úplně nový svět, nepopsaný list papíru. Nikdy jsem se nebál pracovat rukama – a tak to prostě je. Chodím do lesa, kde dělám se dřevem, a užívám si čerstvého vzduchu a takové té vnitřní svobody. Je to opravdu pro mě jiný život, spousta věcí najednou plyne úplně jinak, než plynula předtím. Hlavně mám čas na rodinu, což je pro mě priorita.

Nechybí vám lidé od policie?

Určitě mi chybí, protože jsem s nimi prožil 35 let života a závěr byl opravdu velmi intenzivní. V kontaktu s těmi lidmi jsem, ne se všemi, ale jsem, a určitě budu i do budoucna.

Beru to ale jako uzavřenou kapitolu svého života. Snažil jsem se tomu dát opravdu maximum, co jsem mohl.

Co říkáte na nynější předčasný konec Marka Šimandla ve funkci ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který odchází na žádost ministra Rakušana k 7. červenci. Je dost podobný tomu vašemu…

O jeho konci jsem se dověděl už na té první schůzce s ministrem vnitra loni 7. prosince, kdy ještě ministr nebyl ministrem. On mi to tehdy i řekl, že ta změna přijde. Zřejmě se to pak oddálilo asi kvůli tomu, jakým způsobem se to odehrálo se mnou. Ale ty informace mám už od prosince.

Ministr Rakušan vám řekl, kdo všechno bude muset skončit?

Ano, tohle jméno (Šimandlovo) tam určitě padlo.

Říkal důvody?

Ne. Víceméně to bylo o tom, že jde o princip, že to není nic osobního.

Upřesnil, zda jde o jeho rozhodnutí, nebo o dohodu vlády, či o požadavek nějaké koaliční strany?

Nevím, jak to bylo u Marka Šimandla, ale mně to bylo podáno tak, že je to po dohodě s premiérem (Petrem Fialou).

Šimandl se po konci v ÚZSI stane ředitelem celní správy. Vy jste podobnou nabídku dostal?

Ne, vůbec nic. Nebyla absolutně žádná snaha udržet mě ve státní správě. Dneska však s odstupem času říkám, že bych zájem neměl.

Kdyby ale tehdy bylo řečeno, že můžete dostat jinou funkci ve službách státu, přemýšlel byste nad tím?

Určitě bych nad tím přemýšlel, pokud by mi nějakou funkci nabídli, ale to se nestalo.

Vysvětlil vám někdy, i třeba s odstupem času, ministr Rakušan důvody předčasného konce?

Vůbec. On se mnou nemluvil. Přestože jsem mu nabízel spolupráci do konce svého funkčního období (do 31. března), tak mi za celou tu dobu volal jen jednou. Kvůli ministru zdravotnictví, protože před jeho bydlištěm bylo nějaké srocení asi pěti lidí. Jinak vůbec, absolutně nikdy.

Jak si to vysvětlujete?

Je to prostě jeho rozhodnutí. On tam chtěl někoho jiného, respektive chtěli udělat tu změnu, a já to takto beru a už nemá cenu se tím nějak zaobírat.

Cítíte hořkost?

Ne. Několikrát jsem mu nabízel, že kdykoli se může obrátit, zavolat, když něco bude potřebovat. Neudělal to ani jednou. Ale žádnou hořkost necítím, protože jsem se poprvé dozvěděl už loni v říjnu, že k té výměně dojde. Tehdy se o tom jednalo na úrovni budoucích členů vlády, takže jsem s tím víceméně počítal, že otázka mého odchodu přijde.

Tudíž na prosincové schůzce to pro vás nebylo překvapení, že máte skončit?

Rozhodně nebylo, protože už od konce října jsem věděl, že budu jedním z mnoha, který bude vyměněn.

Zásah do struktury Národní centrály proti organizovanému zločinu je hrozně citlivá a nebezpečná věc

Nezazněl skutečně žádný důvod, proč máte skončit?

On se ten důvod v podstatě snažil navléknout na to, že byl covid a že není hotová policejní reforma a že jsem se vyjádřil k očkování policistů tak, jak jsem se vyjádřil.

To jsou ale všechno věci, které jsem mu vysvětlil. Jak ale říkám, už z principu tam prostě nešlo o žádný důvod. To byla principiální změna, která měla přijít.

Cítil jste ze strany politiků a vládní koalice nějaký tlak?

Za jejich vládnutí jsem tam byl hodně krátkou dobu, takže jsem na sebe žádný tlak necítil. Kromě dvou rozhovorů s ministrem vnitra, kdy první byl v tom prosinci a druhý 3. ledna, jsme se o tom už vůbec nebavili.

A v minulosti, za předchozí vlády?

Ne. Měli jsme samozřejmě s tehdejším ministrem vnitra Janem Hamáčkem na spoustu věcí, na kterých jsme spolupracovali, rozdílné názory, ale ve finále tam nějaký tlak nebyl.

Vaším prvním náměstkem byl současný policejní prezident Martin Vondrášek. Vybral jste si ho sám?

Martina Vondráška znám už pětadvacet, možná třicet let, a nikdy jsem s ním neměl problém. V době, kdy jsem byl v Hradci Králové, tak tam sloužil také, spolupráce s ním byla bezproblémová.

Jak jste vnímal jeho nominaci na policejního prezidenta?

Ve finále jsem rád, že je tam člověk, který tou policií žije a rozumí jí. Hrozně mu i jeho lidem fandím a doufám, že to ustojí a že bude fungovat dál, protože vím, že to nemá úplně jednoduché. A nejen on, ale celá policie.

Pro mě je dnes nejpodstatnější, že policie během covidu fungovala, což nebylo jednoduché

Myslíte si, že je člověkem na pravém místě, který by s policií mohl něco udělat?

On ano. Ale není to jen o osobě policejního prezidenta, ale i o jeho týmu okolo. Také záleží na tom, jakou má podporu ministra, premiéra. Jde o systémové věci, které vláda musí projednávat, musí na to dát třeba i peníze, musí k tomu dát souhlas, minimálně tichý, tak, aby se ty věci mohly udělat.

A to je hrozně křehká věc, která musí fungovat, aby se daly nějaké změny udělat.

Ministr Rakušan vám vytýkal, že ještě jako poslanec bezpečnostního výboru opakovaně slýchával, jak se připravuje zmíněná policejní reforma, ale nikdy k ní v době, kdy jste policii vedl, nedošlo. Proč ne? Jaká reforma měla přijít?

Je to v podstatě totéž, co má nyní oznámit Martin Vondrášek. Dorazí se to, o čem se už dva nebo tři roky mluví. Reforma se za mého vedení neudělala kvůli covidu, protože policie se opravdu dostala do stavu, kdy musela dělat věci, které předtím nikdy nedělala. Přinášelo to obrovské problémy. Nechci se na to vůbec vymlouvat, ale zásah do struktury Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) je hrozně citlivá a nebezpečná věc.

V době, kdy se s těmi lidmi nedalo pořádně mluvit, tak se mi to opravdu zdálo jako nedůležité. Navíc dnes už vidím, že to nebylo tehdy důležité, protože ta policie prostě fungovala, a reforma neuteče a udělá se.

Konec Švejdara v čele policie Zemana nepřekvapil. Babišovi vyčetl, že nebojoval

Domácí

Chystá se tedy reorganizace NCOZ? I ministr už nastínil, že by měl vzniknout speciální útvar na kybernetickou kriminalitu a tero­rismus. To je stěžejní bod reformy?

Víceméně ano. Už se ale hodně práce v tomto ohledu udělalo. Dnes se jen vidí, že se nevyčlenil útvar na terorismus a extremismus, ale spoustu změn jsme během tří let udělali. Pro mě je však dnes nejpodstatnější, že policie během covidu fungovala, což nebylo jednoduché.

Na co všechno by se tedy měl nový útvar zaměřit?

Na kyberzločin, teror a extremismus.

V jakém stavu byla policie, když jste ji opouštěl?

Myslím si, že v dobrém. Policie na tom byla finančně dobře, za ty tři roky finančně nestrádala, to je potřeba říct. Je to vidět i třeba na tom, jak rostl průměrný plat. Samozřejmě na to má vliv velké množství podnětů zvenčí a hlavně covid, protože covid policii hodně změnil a donutil ji přemýšlet a dělat věci jinak. Jestli to mám shrnout jednou větou, tak jsem na policii pyšný, co za ty tři roky dokázala.

Teď to myslím naprosto upřímně, protože jsme byli nuceni improvizovat, vymýšlet věci a dělat věci, které jsme nikdy předtím nedělali. Jsem hrozně rád, že to policie ustála s čistým štítem.

Teď už říkám, že jsem na sto procent rád, že nepokračuju ve státní správě

Vidíte i nějaké záporné body?

Moc záporných věcí tam nevidím, kromě toho, že se policie v některých činnostech zastavila. Ono to v podstatě ale ani není vidět. Když se podíváte dozadu, tak co se stalo?

Povedlo se obměnit vozový park, policie fungovala, nestoupala trestná činnost, což je samozřejmě vždy hra s čísly, ale tak to opravdu bylo během těch tří let. Policisté neměli žádný výraznější problém. Fungovalo to z mého pohledu hrozně dobře.

Co byste poradil současnému policejnímu prezidentu Vondráškovi?

Vondrášek nepotřebuje radit, má opravdu kolem sebe spoustu šikovných lidí. Jestli bych mu mohl něco přát, tak ať je otevřen lidem okolo sebe, ať rozhoduje moudře – a to on umí – a nechá si poradit a zůstane svůj. Je jako policista velmi šikovný, velmi bystrý a dobrý. Přeju mu, aby mu to vydrželo. Měli jsme určitě velmi dobré vztahy.

Reklama

Výběr článků

Načítám