Hlavní obsah

Spor o platy: mohou růst o tři i osm procent, či o fixní částku

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud vláda zaškrtí spotřebu obyvatel, státní rozpočet se může zhroutit jako domeček z karet. I tímto argumentem podporuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula požadavky odborů na zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

Článek

Že platy zaměstnanců veřejné sféry, kterých je kolem 640 tisíc, se příští rok zvýší, je jisté. Otazníky zatím visí na tím, o kolik a komu. Představy všech aktérů politických a ekonomických diskusí se totiž stále značně liší.

„I proto bereme probíhající týden, který si vláda a odbory i zaměstnavatelé vyhradily na vzájemné rozhovory, jako šanci, aby se jednání nezaseklo, aby byl čas projednat alternativy. Proto ji vítáme,“ řekl Právu předseda ČMKOS Josef Středula.

Rozhodnout se musí do 16. září, dokdy by vláda chtěla ukončit přípravu státního rozpočtu na příští rok.

15 miliard navíc

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již avizovala, že je připravena přidat na platy ve srovnání s letoškem navíc 15 miliard, celkově tedy 225 miliard korun. To představuje zvýšení objemu platů u každého zhruba o 3 procenta.

Platy ve veřejné správě a službách by se podle představ menšího koaličního partnera, konkrétně ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), měly zvednout aspoň o 5,2 procenta.

Zaměstnavatelé podporují návrh ministryně financí. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ale není správné, aby zaměstnanci státu a veřejného sektoru měli v průměru vyšší platy než lidé pracující v podnikatelské sféře, což je v současnosti realitou.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje například jako jednu z variant zvýšení platů, aby se příjmy nezvyšovaly podle procent, ale stejnou částkou pro všechny. To by znamenalo, že u zaměstnanců, kteří mají malý plat, bude zvýšení v procentech vyšší než u lidí, kteří mají plat vysoký.

„Pokud nám inflace a růst HDP dávají 5,2 procenta, je logické, abychom se odrazili od tohoto ukazatele,“ uvažuje vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček.

Navyšování minimální mzdy

Jednotné nejsou ani odbory. Asociace samostatných odborů (ASO) by přidala všem stejně, a to 1500 korun, bez ohledu na jejich pozici, vzdělání a praxi. Konfederace odborových svazů požaduje pro učitele 15 procent, pro neučitelské profese a zdravotníky 10 procent a pro ostatní osm procent navíc, a to do tarifů, ne do odměn.

Ve veřejném sektoru pracovalo podle agentury ČTK na konci loňska 640 700 lidí – učitelů, hasičů, zdravotníků, úředníků, policistů a dalších profesí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se zvedl o 10,8 procenta.

ČMKOS usiluje také o zrušení nejnižší platové tabulky pro nejhůře odměňované.

Odbory kromě toho chtějí od ledna zvýšit minimální mzdu o 1650 korun na 15 000 korun, zaměstnavatelé by k minimální mzdě přidali nejvýš 700 korun. Ministryně Maláčová pak navrhuje zvýšení o 1350 korun.

Anketa

O kolik by podle vás měly vzrůst platy státních zaměstnanců?
O tři procenta
5,4 %
O pět procent
7,3 %
O osm procent
4,7 %
Více než o osm procent
50,1 %
Růst by vůbec neměly.
32,5 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2130 čtenářů.

Reklama

Související články

Průměrná mzda překonala 34 tisíc

Průměrná hrubá měsíční mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku dosahovala 34 105 korun. To je o 2 290 korun více než ve stejném období loňského roku. Medián...

Výběr článků

Načítám