Stanjurův plán ztroskotal. Musí najít miliardy pro solárníky

Příliš štědrá podpora pro majitele velkých solárních elektráren se řeší na české politické scéně už patnáct let a nejspíš ještě mnoho let řešit bude.

Ještě loni na podzim Stanjura prohlašoval, že se nebojí případných arbitráží se solárníky, kteří si stěžovali na neférovou změnu podmínek, a že na podpoře pro ně ušetří ve státní kase ve výsledku miliardy.

Nestane se tak. Pro senátní verzi hlasovalo ve Sněmovně 145 ze 161 přítomných poslanců a podpořila ji i významná část poslanců vládní koalice. Senát přitom chtěl individuální kontroly solárníků ze zákona vypustit už dříve, ale Sněmovna ho letos v březnu ještě přehlasovala. Napodruhé už dala senátorům za pravdu.

Stanjura o nutnosti přísnějších kontrol, které měly vést ke snížení vyplácené podpory a k úsporám, nepřesvědčil ani zákonodárce z vládní koalice a musí tak překopat státní rozpočet. Na problém si zadělal už loni, kdy přes řadu varování od ekonomů i od Národní rozpočtové rady vyčlenil v rozpočtu na letošek na podporované zdroje energie (POZE) pouhých 8,5 miliardy, zatímco ministerstvo průmyslu požadovalo 31,2 miliardy korun.

Vláda už v březnu rozhodla, že se státní výdaje na POZE musí dodatečně zvýšit o 20 miliard korun. Kde je chce vzít a zda to bude stačit, však stále není zcela jasné. Jedinou jistotou je odebraných šest miliard korun z rozpočtové rezervy, v níž tak nezůstalo už prakticky nic. Dále se mají využít nespecifikované nespotřebované výdaje ministerstva průmyslu z předchozích let.

Stanjura ujišťuje, že to plánovaný schodek státního rozpočtu pro letošní rok ve výši 241 miliard korun nezvedne. A to už musí pracovat s tím, že příjmy z prodeje emisních povolenek, u nichž letošní rozpočet počítá s výnosem 30 miliard, budou podle Národní rozpočtové rady ani ne poloviční.

Rada i další odborníci na rozpočet ale Stanjuru za nadhodnocené příjmy z povolenek i za podhodnocené podpory solárníkům ostře kritizují.

Ministerstva financí a průmyslu nikdy podle rozpočtové rady nepředstavila odhady toho, kolik měly přísnější kontroly solárníků ušetřit.

„Potvrzuje se tedy to, na co jsme upozorňovali od začátku. Výdaje na dotace na obnovitelné zdroje energií přesáhnou zcela jistě svoji rozpočtovanou výši. Částečně bude využita vládní rozpočtová rezerva a ministerstvo průmyslu může také využít své nároky z nespotřebovaných výdajů z minulých let, což však prohlubuje deficit rozpočtu. Případně by se sem musely přesunout prostředky z jiné výdajové oblasti,“ stojí ve stanovisku rozpočtové rady pro Novinky.

Kolik miliard se musí najít a kde přesně, ministerstva aspoň podle vyjádření jejich zástupců příliš netrápí. „Problematika se týká státního rozpočtu, obraťte se prosím na ministerstvo financí,“ sdělil Novinkám David Hluštík z resortu průmyslu a obchodu, který má přitom vyplácení podpor solárníkům na starosti.

Ondřej Macura z ministerstva financí připustil, že úspory ze zkrachovalých plánovaných kontrol neuměl jeho resort vyčíslit. „Přesnou výši těchto úspor nelze odhadnout,“ uvedl.

Pokud by se ale částka na POZE ukázala jako nedostatečná, vláda si podle něj nějak poradí. „Potřebné prostředky doplní v rámci standardních rozpočtových mechanismů. Tím je myšleno například využití rozpočtových úspor anebo přesuny výdajů v rámci rozpočtových kapitol,“ dodal.

Rozpočtová rada už před pár týdny konstatovala, že rizika spojená s plněním letošního státního rozpočtu se naplňují na příjmové i výdajové straně. Na to, že Stanjura má v rozpočtu díry za desítky miliard, upozorňují opakovaně také další ekonomové.

„Nejen v tomto případě, ale i u dalších položek rozpočtu se dá jen citovat: ,Moudrý muž stavěl na skále, blázen na písku,‘“ použil na dotaz k podhodnoceným výdajům na POZE výrok z bible hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Vypuštění individuálních kontrol výnosnosti solárních elektráren, což mělo státní kase ušetřit neupřesněné miliardy, prosazoval v Senátu zejména předseda senátního hospodářského výboru Miroslav Plevný (za STAN), který je označil za nesmyslné. Varoval před soudními spory a před arbitrážemi.

Pro senátní verzi nakonec hlasovali nejen poslanci opozičních hnutí ANO a SPD a piráti, ale i poslanci vládních STAN, TOP 09, a dokonce části klubu ODS.

Karel Havlíček z ANO řekl, že jeho hnutí podpoří senátní verzi. Podle něj se senátní verze bez individuálních kontrol snaží udržet zbytky důvěry ve stát a v investiční prostředí. Mimo jiné uvedl, že jde o 1500 podnikatelů, kterým by se změnilo zákonem stanovené prostředí.

Stanjurův plán kontrol solárníků až do poslední chvíle hájil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Senát většinově ustoupil právě několika stovkám firem, které nemají žádný zájem na tom, aby kontroly probíhaly, aby to bylo férové,“ snažil se marně apelovat na poslance před středečním hlasováním.