Hlavní obsah

Sněmovna rozhodne, zda zakáže kojenecké ústavy

Právo, Pavel Cechl

Poslance čeká tento týden boj o další osud malých dětí mladších tří let, které žijí v dětských a kojeneckých ústavech. Těch je tam v současnosti okolo 250. Ministerstvo práce plánuje v novele zákona zakázat, aby tam byly umisťovány ze sociálních důvodů. Někteří poslanci jsou ještě radikálnější a chtějí omezit ústavní péči i pro starší děti.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

„ČR je ve středoevropském kontextu posledním státem, který umožňuje bez jakýchkoli omezení svěřovat děti předškolního věku do ústavních zařízení, a to navzdory výzkumům o negativních účincích ústavní péče na nejmenší děti,“ konstatovalo ministerstvo v novele zákona o sociálněprávní ochraně dětí, již by ve třetím čtení měli zákonodárci ve středu projednávat.

V zařízeních s několika desítkami lůžek není možné zajistit dětem individuální péči
Vladimír Dostálek, MPSV

V té úřad navrhuje, aby děti do tří let nekončily v kojeneckých ústavech ze sociálních důvodů, tedy například kvůli nedostatku financí u rodičů.

„V zařízeních, kde kapacita dosahuje několika desítek lůžek, není při sebelepší vůli možné zajistit dětem individuální péči, kterou vzhledem k dříve prodělaným traumatům tolik potřebují,“ odůvodnil to mluvčí ministerstva Vladimír Dostálek. Omezuje to podle něj budoucí zdravý vývoj dětí.

Tety z klokánku vrátily dětem jejich maminku. Otec je prý nutil předstírat, že je mrtvá

Domácí

V první řadě je podle něj třeba poskytnout podporu vlastní rodině dítěte, což znamená posilovat různé typy sociálních nebo komunitních služeb pro rodiny s dětmi. O tom podle něj svědčí i průměrná délka pobytu dětí v dětských domovech pro děti do tří let, která činí tři měsíce, a vysoký podíl dětí, které se vrací do své rodiny.

„Představte si, že ve velkém kojeneckém ústavu je často na patře třicet nebo čtyřicet dětí a s každým druhým se má cvičit třeba Vojtova metoda. Ale není na to čas, když je tam jedna sestra na šest nebo deset dětí,“ řekla Hana Martínková Bojková z Aliance náhradních rodin.

Přechodná pěstounská péče, kdy je jeden pěstoun na jedno nebo dvě děti, je podle ní výhodnější. „Dítě potřebuje jednu náruč, jednu osobu, ke které si utvoří vztah,“ dodala.

Zdravotní důvody

Kritici zrušení kojeneckých ústavů přitom často argumentují tím, že o mnohé děti není třeba kvůli jejich zdravotnímu stavu mezi pěstouny zájem. „Pravděpodobně vždy bude existovat skupinka dětí, které nebudou moci zůstat doma a nebude pro ně v dostatečném čase nalezena náhradní rodina,“ uznává i Dostálek.

Mnoho malých dětí v ústavech, kritizuje Česko Rada Evropy

Domácí

Podoba pobytové péče ale podle něj může mít mnohem vhodnější, rodinný charakter, projevující se například malou kapacitou, začleněním do běžné komunity či stálým personálem.

„Je problém, že pod zdravotními důvody se často skrývají zdravotní omezení, o která mohou klidně pečovat přechodní pěstouni. To jsou například abstinenční syndromy, kdy jsou děti hodně citlivé a potřebují nosit a utěšovat, nebo lehká postižení,“ míní Martínková.

Ve hře přitom je daleko radikálnější omezení umisťování dětí do ústavní péče. Jedno z nich předložil ve formě pozměňovacího návrhu poslanec Jan Čižinský (KDU-ČSL). „Pokud je dítě až do šesti let věku v ústavní péči, tak se nevyhne celoživotnímu dopadu,“ řekl Právu. Navrhuje proto, aby postupně děti do této věkové hranice nebyly v ústavech. Byla by podle něj různá přechodová období, aby se na to systém stačil připravit.

Sněmovna schválila vyšší přídavky na děti

Domácí

Druhý, podobný návrh má i poslankyně Olga Richterová (piráti). „Je prostý: zákaz umisťování dětí do tří let věku do ústavní péče s výjimkou sourozeneckých skupin nebo dětí s těžkým postižením,“ uvedla.

Poslanci sociálního výboru se ale minulý týden drtivě proti těmto návrhům postavili a nedoporučili je schválit. A to i přesto, že je podpořilo ministerstvo práce. Proti bylo naopak ministerstvo zdravotnictví. „Neuvědomují si, jaký dopad to na děti celoživotně má,“ dodala Richterová.

Druhá šance

Definitivně se tak rozhodne na plénu Sněmovny. Ale zastánci zrušení kojeneckých ústavů mají ve hře ještě další novelu zákona o zdravotních službách, kterou vypracoval poslanec Aleš Juchelka (ANO) a předložil ji s dalšími zákonodárci, například Olgou Richterovou, Petrem Gazdíkem (STAN) či Romanem Sklenákem (ČSSD).

Proces osvojení dítěte trvá i několik let. Přednost mají manželé a ti, kteří nehledí na etnikum

Děti

„Ruší kojenecké ústavy a zavádí nové zařízení, centra komplexní péče, která by měla pomáhat rodinám přímo v jejich domácnostech,“ konstatoval Juchelka. Centra by počítala i s péčí o těžce nemocné děti, kdy by měla lůžkovou část pro těžce nemocné děti, jež potřebují odbornou lékařskou péči.

Tato novela by ale měla teprve jít do třetího čtení a je otázka, zda se ji do voleb podaří projednat. „Patří to mezi priority našeho klubu, které by se měly do konce volebního období projednat,“ dodal Juchelka s tím, že nejpozději začátkem září by na novelu mělo dojít.

Reklama

Výběr článků

Načítám