Tety z klokánku vrátily dětem jejich maminku. Otec je prý nutil předstírat, že je mrtvá

„Klokánky se plní a my tak zjišťujeme, co se dělo v některých rodinách, kdy byly děti zavřené doma. Přicházejí psychicky týrané, sexuálně zneužívané. V mnohem horších stavech než dříve,“ uvedla pro Právo Hana Kupková, ředitelka Fondu ohrožených dětí (FOD), který klokánky provozuje.

„Pracovníci OSPOD (Orgán sociálněprávní ochrany dětí, pozn. red.) učitelé a posychologové přicházejí na to, co se dělo ten rok za zavřenými dveřmi. Obávám se, že se to během nadcházejícího měsíce ještě výrazně zhorší,“ odhaduje Kupková. Některé příběhy ale mají šťastný konec, třeba ten Jeníka a Mařenky.

„Ne vždy to tak dopadne, ale protože jsme s dětmi stále v kontaktu, vidíme, jak jsou šťastné. Přitom to s nimi, když k nám přišly, vypadalo zle,“ vypráví Kupková příběh, v němž jsou kvůli ochraně dětí změněna jména.

Děti, které žily s otcem, byly do klokánku přijaty, protože rodina přišla o bydlení. Přestože měly matku, která byla připravená se o ně postarat, nemohla to udělat. Při rozvodovém sporu mezi rodiči byla prověřována kvůli týrání dětí.

Jeník má přitom od narození dětskou mozkovou obrnu, velmi špatně chodí a mluví.

„Děti byly moc milé, snaživé, usměvavé. Hodně jedly, hodně spinkaly, a protože přišly do klokánku v létě, tak řádily na zahradě. Jeník se snažil plazením a chůzí po čtyřech zapojovat do her ostatních. Mařenka je princezna, co ráda maluje, zpívá a celkově je spokojená. Na maminku se neptali, na tatínka také ne,“ popsala Právu Kupková, která je i ředitelkou klokánku v Hostivicích.

„Táta pro ně vždycky přišel v neděli dopoledne, aby je vzal na náboženské shromáždění. Když přišel, děti byly napjaté, poslouchaly jako hodinky. Byli jsme svědkem toho, jak na Jeníka křičí, ať okamžitě vstane z kočárku, který měl pro sebe upravený, a začne chodit, protože nemocný není, jelikož bůh ho uzdravil a nemocné lidi nemá rád,“ pokračovala Kupková. Tato scéna nedala tetám spát, a tak kontaktovaly ortopeda, který měl Jeníka v péči. Zjistily, že přestože všichni věděli, že by chlapci operace ulevila, otec s ní nesouhlasil. S žádostí o souhlas se proto obrátily na matku dětí.

„Maminka, která při vyšetřování prokázala, že svým dětem nikdy neubližovala, se s dětmi začala vídat a navštěvovat je. Když ji viděly, byly šťastné. Úplně se uvolnily a začaly postupně vyprávět, čím vším je otec strašil, když se budou chtít s matkou vídat nebo o ní mluvit. Děti byly nucené předstírat, že matka umřela a už tu pro ně není,“ popsala Právu Kupková.

Jeníkovi se po operaci ulevilo, začal chodit do školy pro handicapované a postupně ve všem dohonil své zdravé vrstevníky. „Na základě psychologického vyšetření se děti podařilo předat na konci jejich pobytu do péče matky, která byla schopná si upravit podmínky pro přijetí i tělesně postiženého Jeníka. Dodnes jsme s nimi v kontaktu. Děti výborně prospívají a rostou do krásy,“ dodala ředitelka FOD.