Sněmovna bude řešit zrušení EET či korespondenční volbu. Očekávají se obstrukce

Úterní mimořádná schůze je svolána na popud vládních stran (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráti). Po téměř třech hodinách jednání se poslanci zatím k ničemu nedostali, řečníci totiž postupně a zdlouhavě navrhují nové body k projednání na aktuální schůzi.

Na programu mají poslanci šest bodů. U většiny z nich lze očekávat zdlouhavou diskusi. Vládní zákonodárci chtějí například prosadit úplné zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tu zavedla bývalá vláda Andreje Babiše, jenž stojí v čele opozičního hnutí ANO, které současně se 72 poslanci platí za největší klub v dolní komoře parlamentu.

ANO hodlá podle šéfky poslaneckého klubu Aleny Schillerové „krvácet na barikádách“ také v případě plánovaného snížení plateb za státní pojištěnce ve výši 14 miliard korun. Za posledním navýšením opět stojí Babišova vláda, v níž v čele resortu financí seděla právě Schillerová.

Podle šéfky poslaneckého klubu ANO, ale také předsedy druhého opozičního hnutí SPD Tomia Okamury, který taktéž se snížením plateb nesouhlasí, tento krok bude mít za následek zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. To však vládní koalice odmítá.

Na program mimořádné schůze se dostalo také zpřísnění zákona o střetu zájmu přezdívaného „lex Babiš“. Podle hlavního předkladatele novely Jakuba Michálka (Piráti) by mělo dojít k úplnému vyloučení koncentrace mediální, ekonomické a politické moci. Kvůli tomuto zákonu musel někdejší premiér Babiš převést holding Agrofert, pod nějž spadají některá česká média, do svěřenských fondů.

O projednání novely ke střetu zájmů i zrušení EET usilovali vládní poslanci už v únoru, tehdy to ale zablokovalo právě ANO, které tak dlouho navrhovalo body na projednání, až schůze skončila.

„Těch bodů, na kterých se neshodneme, je na dnešní mimořádné schůzi mnohem víc. Největší debata, to už avizuji teď, bude o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění a samozřejmě o zrušení EET,” řekla ve svém úvodním vystoupení na plénu Sněmovny Schillerová.

Pro opoziční hnutí SPD Tomia Okamury je zase nepřijatelný návrh na zavedení korespondenční volby. Již dříve zákonodárci SPD avizovali, že projednání tohoto návrhu zákona budou obstruovat. Se záměrem nesouhlasí také ANO.

„Vláda Petra Fialy postupuje diletantsky a neřeší zásadní problémy, jako je zdražování. Neřeší ani drakonicky vysoké ceny potravin, plynu, elektřiny a dalších životně důležitých zboží a služeb,” ostře kritizoval kabinet Okamura s tím, že namísto toho se snaží protlačit zmíněné, podle něj méně důležité, zákony.

Například korespondenční volbu prý kabinet chce uzákonit kvůli tomu, že jim klesají preference u voličů, míní Okamura.

Kromě toho, že je možné očekávat dlouhé proslovy a diskuse při projednávání samotných bodů, schůzi pravděpodobně významně protáhne i debata o programu schůze. Takové obstrukce poznamenávají práci poslanců od začátku aktuálního volebního období.

Například projednávání novely pandemického zákona trvalo v únoru více než 37 hodin a podepsalo se na tom z velké části obstruující SPD. Rekordně dlouhé bylo i vyslovování důvěry vládě premiéra Petra Fialy, která důvěru od poslanců dostala po zhruba 23 hodinách.

Po skončení vládní mimořádné schůze se poslanci sejdou k dalšímu mimořádnému jednání, tentokrát z podnětu opozice. Konkrétně chtějí opoziční ANO a SPD řešit čtveřici předloh k plošnému zmírnění dopadů zdražení plynu, elektřiny a pohonných hmot.