Snaha chránit se před radiací jódem může být riziková, varuje Státní zdravotní ústav

Lidé jódové tablety začali nakupovat poté, co ruský prezident Vladimir Putin v neděli oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. V pátek brzy ráno ruské jednotky obsadily jadernou elektrárnu v ukrajinském Záporoží, kterou přes noc ostřelovaly a kde po palbě propukl požár. Podle ukrajinských úřadů ale míra radioaktivity v oblasti nepřesáhla nebezpečnou úroveň.

„Snaha se chránit vysokými dávkami jódu je z hlediska zdraví vysoce riziková a nežádoucí, protože nadbytek jódu může poškodit štítnou žlázu. Ve štítné žláze se tvoří zcela zásadní hormony, které regulují celý lidský metabolismus. Pokud si předávkováním jódem člověk takto rozkolísá hormonální rovnováhu, může nastat těžký rozvrat metabolismu," varoval Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin SZÚ.

Před neuváženým užíváním tablet varuje také Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Nejde podle něj o žádný "univerzální protijed" proti ionizujícímu záření.

„Jódové tablety pouze chrání štítnou žlázu, aby nepřijímala radiojód z ovzduší," uvedl úřad. Ten je součástí mraku uvolněného z havarovaného jaderního reaktoru.

Proto jsou tabletami standardně vybavení obyvatelé, kteří žijí v okolí elektráren. Takové riziko poškození přímo reaktoru ale podle oborníků v Záporoží nehrozí.

„Pokud se tablety užijí ve správný okamžik, to znamená v rozmezí dvou až čtyř hodin před tím, než je organismus vystaven působení radioaktivního jódu, žláza se přednostně zasytí stabilním jódem a vdechovaný radioaktivní jód se do štítné žlázy nedostane," napsal SÚJB.

Od užívání jódu kvůli obavám z použití jaderných zbraní odrazuje v článku i Česká lékárnická komora a na svém webu také Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Nebezpečný je ale podle odborníků i nedostatek jódu, proto se přidává například do soli. Dospělá osoba by měla mít ve stravě kolem 150 mikrogramů jódu na den, u dětí ve věku čtyři až 17 let je dávka 90 až 130 mikrogramů.

Nedostatek jódu v těhotenství může zásadním způsobem ovlivnit budoucí vývoj dítěte. Odpovídající příjem jódu má podle dřívějších studií jen asi třetina těhotných. I mírný deficit přitom může snížit budoucí IQ dítěte a ovlivňuje kromě vývoje mozku také vývoj dalších orgánů a celkový růst. Těhotné potřebují až 250 mikrogramů denně a lékaři jim doporučují právě doplňky stravy s jódem.

V současné době přitom v lékárnách tablety kvůli strachu z radiace mohou chybět.