Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman na archivním snímku Foto: Leonhard Foeger, Reuters

Senát má o Zemanovi jasno, Sněmovnu brzdí ANO a SPD

Ani úterní schůzka šéfů všech parlamentních stran s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) nevnesla jasno do toho, zda a kdy Senát a Sněmovna budou hlasovat o aktivaci článku 66 ústavy, čímž by se dočasně předaly pravomoci nemocného prezidenta Miloše Zemana premiérovi a předsedovi Sněmovny.

Prezident Miloš Zeman na archivním snímku Foto: Leonhard Foeger, Reuters
Senát má o Zemanovi jasno, Sněmovnu brzdí ANO a SPD

Účastníci jednání se dohodli, že před případným hlasováním si vyžádají v Ústřední vojenské nemocnici ještě novou zprávu o aktuálním zdravotním stavu prezidenta. Vyžádat by si ji měl opět Vystrčil.

Šéfové většiny stran se shodli i na tom, že pokud by se Zemanův stav nezlepšil, pak by hlasovali pro aktivaci článku 66. Podle Vystrčila se pouze předsedové Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD) vyjadřovali k této možnosti zdrženlivě. „Cítil jsem rezervovaný přístup. Jak to dopadne, nevím,“ prohlásil šéf Senátu.

Jak Babiš potvrdil, počkal by s aktivací článku 66 až do přelomu listopadu a prosince. „Myslím, že by celé politické spektrum mělo změnit názor a s aktivací článku 66 počkat. Nevím, proč se to musí teď řešit. Role prezidenta nastane až v prosinci,“ řekl Babiš v ČT.

Babiš doplnil, že hlavní slovo bude mít stejně nová koalice, která ovládá Senát a ovládne i Sněmovnu. Na otázku, zda by ANO aktivaci podpořilo, neodpověděl.

Šéf klubu Pro region, který sdružuje senátory ANO a ČSSD, Jaroslav Větrovský (ANO) ale na otázku ČT, zda by byl pro aktivaci, uvedl, že „jak četl sdělení ÚVN, tak nelze konat jinak“.

Šéf SPD Tomio Okamura nechce zatím mluvit o nějakých úkonech, dokud není ustavena nová Sněmovna. Ustavující schůze začne 8. listopadu, na ní ale o jiných bodech, než je volba orgánů komory, nelze hlasovat. Aktivace článku 66 by kvůli různým zákonným lhůtám přišla na řadu nejdříve po několika dnech. Senátoři by však o článku 66 mohli rozhodovat už 5. listopadu.

Jak Okamura uvedl, cítí tlak ze strany Senátu, aby se vše urychlovalo. Podle něho není rychlý postup namístě. Přivítal by, kdyby se ke zdraví prezidenta vyslovil nejen ředitel ÚVN Miroslav Zavoral, ale širší lékařské konzilium. „Jde o přímo zvoleného prezidenta, který získal 2,5 milionu hlasů,“ podotkl Okamura s tím, že by se mělo k dalším krokům vyjádřit i více renomovaných právníků.

Pětikoalice je pro aktivaci

Ostatní předsedové sněmovních stran se vyjádřili jednoznačně, že pokud by stav prezidenta byl stále takový, jaký je popsán ve zprávě ÚVN pro Senát, doporučili by svým poslancům hlasovat pro přesun pravomocí.

„Situace je velmi vážná a bude vyžadovat řešení. Pokud tu existují pochybnosti o zdravotním stavu prezidenta u veřejnosti a velmi silné stanovisko ÚVN, tak máme povinnost jednat. Proto připravujeme tyto kroky, že budeme muset aktivovat článek 66,“ prohlásil šéf ODS Petr Fiala.

Podle něj by se o aktivaci článku mělo jednat co nejdřív po ustavujícím zasedání nové Sněmovny, protože pak musí následovat další kroky, jako je demise vlády a jmenování premiéra a nového kabinetu. Je tedy nutné, aby měl kdo přijmout demisi Babišovy vlády, což by v případě Zemanova odstavení byla zvolená předsedkyně Sněmovny, jíž má být Markéta Pekarová Adamová.

Podle Fialy by obě komory parlamentu měly o aktivaci rozhodovat v rozmezí týdne nebo deseti dnů. K tomu bude třeba vyjádření lékařů, zda trvá takový zdravotní stav prezidenta, jaký je popsán v Zavoralově zprávě.

Postup připraví senátoři

Do doby, než by se obě komory měly vyjádřit, bude připravovat ústavní kroky senátní komise pro ústavu spolu se zástupci Sněmovny, kteří o to budou mít zájem. Úterního zasedání komise se zúčastnilo osm členů z dvanácti. „Budeme se připravovat na aktivaci článku 66, protože ta zpráva ÚVN je neúprosná,“ prohlásil Vystrčil.

Komise, jejíž jedna část proběhla neveřejně, se v úterý ještě před jednáním šéfů stran jednomyslně shodla, že „podmínky stanovené článkem 66 Ústavy ČR o náhradním výkonu funkcí prezidenta republiky jsou dány“. Doporučila, aby Senát byl první parlamentní komorou, která příslušné usnesení přijme.

Sněmovna by měla právo veta

„Pokud my usnesení přijmeme jako první, tak je to Sněmovna, která má právo veta,“ řekl Vystrčil. Na tom, aby došlo k aktivaci zmíněného článku, se totiž musí shodnout obě komory. V Senátu i ve Sněmovně k tomu stačí souhlas nadpolovičního počtu přítomných zákonodárců.

Politici zdůraznili, že nejde o zbavení Miloše Zemana prezidentského úřadu, ale že jde o dočasné předání některých pravomocí vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.
Proto se komise zabývala i možností, že může později dojít k opačnému rozhodnutí, kterým by se pravomoci prezidentovi vrátily. Členové se shodli, že k tomu bude nutný opět souhlas Senátu i Sněmovny.

Stejného názoru je i odborník na ústavní právo Aleš Gerloch. Ten v ČT řekl, že pokud by politici měli rozhodovat o aktivaci článku 66, stála by za úvahu návštěva šéfů obou komor u prezidenta.

„Po dohodě s vedením nemocnice by ověřili situaci na místě. Pokud jde o argumentaci, ta by se měla týkat nejen zdravotního stavu, ale jednoznačně i nezbytnosti přijímání rozhodnutí v nejbližších dnech,“ prohlásil Gerloch.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků