Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: ČTK

S Putinem nemají nic společného, ale jejich pas dráždí

Po ruské invazi na Ukrajinu se mnozí občané Ruska, kteří u nás žijí, musí potýkat s projevy averze, protože jsou považováni za stoupence Putinovy války, i když s jeho režimem nemají nic společného. Je to nepříjemné, i když nemusí jít přímo o protiprávní jednání.

Ilustrační foto Foto: ČTK
S Putinem nemají nic společného, ale jejich pas dráždí

Setkala se s tím i „Světlana“, která z Ruska odešla do Česka v době, kdy Putin nebyl prezidentem. Žije u nás dlouhodobě, české občanství ale nemá, a tak používá ruský pas s potvrzením o trvalém pobytu.

„Chtěla jsem si v bance uložit hotovost na účet, kam mi chodí i výplata z české firmy. Slečna na přepážce mě odmítla obsloužit a chovala se velmi nezdvořile. Poslala mě vložit peníze na účet přes bankomat s tím, že je nemožné přijímat peníze na účet klientů s ruským pasem,“ popsala Právu Světlana.

Problémy i v práci

Konfliktu byl přítomen i její český partner. Když chtěl pár po slečně ukázat nařízení, které by ji opravňovalo takto postupovat, reagovala odmítavě, stejně tak na výzvu zavolat vedoucího pobočky.

„Až po delším naléhání a dotazech na slučitelnost s českými zákony nakonec slečna na přepážce zavolala někomu, kdo jí vysvětlil, že samozřejmě žádné takové nařízení není a peníze si na účet můžu normálně vložit. Dotyčná pak argumentovala tím, že měla špatné pokyny,“ řekla Světlana s tím, že peníze si na účet nakonec uložila.

Případy diskriminace ruských státních příslušníků zaznamenal i Jakub Štědroň, ředitel pražského Domu národnostních menšin. „Víme o tom, že se k ruským občanům teď chovají hůř třeba na pracovišti. Vím konkrétně o člověku, který měl na pracovišti problémy kvůli svému ruskému původu, ale už se to snad vyřešilo. Lidé jsou teď plní emocí a je pravda, že někteří se k Rusům nechovají zrovna přátelsky,“ řekl Štědroň.

To ale podle něj není fér, jelikož spousta Rusů, kteří zde žijí, odešla z Ruska kvůli putinovskému režimu. „Když se před lety hlasovalo v Rusku o proputinovské změně ústavy, osmdesát procent lidí v Rusku se v referendu vyslovilo pro změnu. Tady u nás to bylo úplně obráceně. Rusové žijící v Česku v referendu hlasovali z osmdesáti procent proti. To svědčí o tom, že Rusové v Česku jsou vůči tomu režimu velmi kritičtí,“ míní Štědroň.

Případy diskriminace se špatně prokazují

Podle něj se podobné případy diskriminace špatně prokazují. „Určitě jsou možnosti, kam se obrátit, ale podle mě je nejefektivnější informovat o takových případech média, která na ten problém upozorní,“ domnívá se Štědroň.

Podle právníka Ondřeje Bultase je chování, se kterým se Světlana setkala v bance, z hlediska českého práva nepřijatelné. „Není možné, aby banka či obdobná instituce odmítla obsloužit kohokoliv pouze z důvodu jeho státní příslušnosti. Takovéto jednání by představovalo přímou formu diskriminace podle ustanovení o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací,“ vysvětlil Právu Bultas.

Podle právníka není ani možné, aby si banka nebo jiná instituce upravila své interní předpisy tak, že by na základě nich mohla některé lidi diskriminovat. „Za určitých okolností je však možné, aby banka v případě člověka cizí státní příslušnosti požadovala doložení určitých skutečností, jako je řádná identifikace tohoto člověka či to, jaký je zdroj peněžních prostředků,“ konstatoval Bultas.

„V tomto případě se tedy jednalo o ženu ruské státní příslušnosti, a proto by banka mohla požadovat doložení skutečností týkajících se její osoby a původu peněz, a to například s ohledem na uvalené sankce na Ruskou federaci. Není však možné, aby banka odmítla poskytnout službu automaticky,“ dodal Bultas.

Pomoci může ČOI či inspektorát práce

To potvrzuje například i mluvčí ČSOB Patrik Madle. „Neexistují žádné vnitřní předpisy, které by nedovolovaly obsloužit osobu cizí státní příslušnosti. Banka je však povinna provádět identifikaci jednající osoby v případě jakéhokoli obchodu, včetně vkladu hotovosti, a to s ohledem na opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“ uvedl pro Právo Madle.

Podle něj není možné, aby k podobné situaci v ČSOB došlo: „ČSOB dodržuje zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací.“ Právník Bultas upozornil: „V případě diskriminace v zaměstnání je možné obrátit se na místně příslušný inspektorát práce. V případě diskriminace spotřebitele je možné obrátit se na Českou obchodní inspekci. V neposlední řadě lze podat podnět veřejnému ochránci práv, který by měl celou věc posoudit a provést šetření.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků