Hlavní obsah
Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy při rozhovoru pro deník Právo. Foto: Milan Malíček, Právo

Průlomový verdikt: Odposlechy jsou důkaz, i když pocházejí z jiné kauzy

Nejvyšší soud vydal podle státního zastupitelství počátkem září přelomové rozhodnutí, které vyjasňuje použití prostorových odposlechů. A to tak, že nahrávky lze brát jako důkazy, přestože byly získány v jiné trestní věci. Dosud některé soudy takové odposlechy jako důkazy nepřipouštěly.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy při rozhovoru pro deník Právo. Foto: Milan Malíček, Právo
Průlomový verdikt: Odposlechy jsou důkaz, i když pocházejí z jiné kauzy

Podle žalobce Rostislava Bajgera z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci by měl být nejasnostem nyní konec.

Odkazuje přitom na čerstvé usnesení Nejvyššího soudu (NS) z 1. září. Ten se zabýval dovoláním v případu policisty, který se měl dopustit nepovoleného nátlaku na podezřelého.

Důkazy pocházely rovněž z prostorových odposlechů, tentokrát přímo z kanceláří policejní služebny, a také odposlouchávací zařízení byla instalována původně kvůli prověření jiného možného trestného činu.

Nelogické odmítání odposlechů

Senát soudce NS Josefa Mazáka se kromě vlastního případu policisty zabýval i otázkou použitelnosti prostorových odposlechů (získaných podle paragrafu 158d trestního řádu).

„Senát č. 7 Nejvyššího soudu nyní považoval za nutné vyjádřit se k dané problematice jednoznačně a dospěl k závěru o zásadní procesní použitelnosti záznamů povolených soudcem v jiné věci,“ napsal Mazák.

„Navíc by představovalo nelogický anachronismus, pokud by jakékoli záznamy ze sledování povolené soudcem v jiné věci byly důkazně vyloučeny, i když by poskytovaly zásadní důkazní materiál o těch nejzávažnějších zločinech,“ zamyslel se soudce.

Senát Nejvyššího soudu nicméně uvádí, že si lze představit výjimky. Stále se podle něj musí brát v úvahu závažnost trestné činnosti a závažnost zásahu do soukromí.
„Pokud by v rámci sledování osoby podezřelé ze zvlášť závažné trestné činnosti (například zločinu vraždy) byly pořízeny v jejím bydlišti zvukové a obrazové záznamy, z nichž by vyšlo najevo spáchání nesouvisejícího bagatelního trestného činu (například vyhýbání se plnění vyživovací povinnosti), pak by byl z hlediska propor­cionality zřejmě problematický závěr o procesní použitelnosti těchto záznamů jako důkazu v řízení o onom bagatelním trestném činu,“ míní soudce Mazák.

Soudy rozhodovaly různě

V posledních letech se ukazovalo, že policejní odposlechy jsou bolavým místem řady známých případů. Stává se, že i stejný soud má rozdílné názory na použití prostorových odposlechů. Jako příklad poslouží policejní nahrávky z pražského hotelu Ventana, které vznikly při prověřování skutků někdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka a jeho spojení s lobbistou Ivo Rittigem. Na základě takto získaných informací se rozjely další kauzy, v nichž Grygárek nefiguruje.

V jedné z nich, známé jako jízdenková kauza pražského dopravního podniku, Městský soud v Praze prostorové odposlechy jako důkaz nepřipustil, protože byly získány při prověřování jiné věci.

Avšak jiný senát pražského městského soudu, který řešil případ údajného vyzrazení zprávy BIS, v níž figuruje bývalá ředitelka kabinetu premiéra Jana Nečasová či lobbista Ivo Rittig, prostorové odposlechy z hotelu Ventana nechal jako důkaz přehrát. I přesto, že také byly pořízeny v jiné trestní věci.

Nepředvídatelné a nejednoznačné postoje soudů k použitelnosti odposlechů z jiného případu trápily zejména žalobce, kteří tak přicházeli o klíčové důkazy, pokud jim soud přehrání nahrávek nepovolil. V zákulisí státní zástupci hudrovali, že některé soudy najednou začaly přehlížet dlouholetou praxi, kdy s odposlechy nebyl problém, a že vycházejí vstříc obhájcům, kteří zákonnost odposlechů v zájmu svých klientů hojně napadali.

Žalobce Bajger proto považuje nynější usnesení NS za zásadní. „Prostorové odposlechy se jednoznačně definovaly, jednoznačně jsou použitelné,“ vykládá si jej státní zástupce.

„Toto rozhodnutí je logické, pregnantní, přesné. Tím by snad měla být ukončena debata, v níž někteří obhájci tvrdí, že odposlechy nelze použít,“ řekl Právu.
Podle Bajgera verdikt Nejvyššího soudu dává za pravdu státnímu zastupitelství, jež nepovolování odposlechů z jiných případů považovalo za nesmysl. „Nepochybně to bude mít judikatorní důsledky,“ je přesvědčen žalobce.

Šéf NS brzdí nadšení

Avšak předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy nepovažuje usnesení svých kolegů z NS za „vyloženě průlomové“. Paušalizovat rozhodnutí v jednom případě by podle něj bylo zkreslující.

„Je to otázka posouzení konkrétní věci a konkrétních okolností, na jejichž základě dospěl ten soud k tomuto závěru (o použití odposlechů). Ne každý případ je i z procesního hlediska úplně stejný a mohou tu nastat určité nuance, které pak mají vliv na to rozhodnutí,“ řekl Právu šéf NS s tím, že ve zkratce záleží případ od případu.

Předseda NS Angyalossy připustil, že o použitelnosti odposlechů nepanují u českých soudů jednotné názory a Nejvyšší soud se tím proto zabývá.

„Bavili jsme se o tom už i na našem trestním kolegiu a vyzvali jsme některé soudy, aby nám daly k dispozici jejich rozhodnutí týkající se tohoto problému, abychom si je mohli prostudovat a udělali si jednotný názor,“ podotkl Angyalossy.

Pokud se podle něj bude v otázce odposlechů rozhodovací praxe natolik rozcházet, je Nejvyšší soud připraven jednat. „Pokud by se rozcházela, přistoupíme samozřejmě k příslušným krokům, abychom tu judikaturu sjednotili,“ dodal předseda NS.

Zpochybňovány byly například také v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, naposledy v květnu Nejvyšší soud označil za nezákonné odposlechy Jany Nečasové (dříve Nagyové) v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků