Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Pohřbů na státní útraty přibývá

V Česku ročně zemře kolem 107 tisíc lidí. Zdaleka ne všichni ale odcházejí z tohoto světa obklopeni svými nejbližšími. Za deset let, od roku 2007 do 2017, se počet sociálních pohřbů zvýšil ze 140 na 1450, tedy desetkrát. A stát ročně obcím přes ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) proplatí téměř 10 miliónů korun. Průměrné náklady na jeden sociální pohřeb dosáhly loni 6724 korun.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Pohřbů na státní útraty přibývá

Podle ředitelky komunikace MMR Veroniky Vároši se ale údaje uvedené v jednotlivých letech neshodují s počtem zemřelých, jimž v daném roce obce zajistily pohřbení. „Jedná se pouze o přehled financí vyplacených v daném roce, neboť žádostí o náhradu účelně vynaložených nákladů na pohřbení uplatňují obce u MMR souhrnně za různá období, v některých případech až tři roky zpětně,“ sdělila Právu Vároši.

Někteří pozůstalí tak po zrušení plošně vypláceného pohřebného ve výši 5000 korun v roce 2008 využívají kvůli nedostatku peněz nízkou cenu pohřbu v režii obce jako alternativu pro pohřbení svých příbuzných. I když maximální cena sociálního pohřbu není stanovena, patří k cenám věcně regulovaným ministerstvem financí, a je tudíž daleko nižší než nejlevnější základní komerční pohřeb. Ten většinou včetně obřadu neklesne pod 25 tisíc korun.

„Pro dědice, kteří sami nemají moc peněz, je lepší dlužit obci okolo šesti tisíc korun než za stejný pohřeb bez obřadu zaplatit pohřební službě, ale podle jiného ceníku dvojnásobek,“ řekl Právu finanční poradce František Macháček. Nevyloučil, že při zhoršení ekonomické situace může sociálních pohřbů výrazně přibývat.

Žeh je levnější

Pokud obec zařídí pohřeb místo pozůstalých, přihlásí svoji pohledávku do pozůstalosti. Pohledávka zahrnuje náklady na pohřbení a opatření hrobového místa. Dědicové jsou pak povinni nahradit státu tyto útraty. Pokud bylo řízení o pozůstalosti zastaveno nebo nespadá pod pravomoc českých soudů, náklady obci uhradí MMR.

Pohřeb představuje pro pozůstalé zásah do jejich rozpočtů. A to i tehdy, když se rozhodnou, že pohřeb proběhne tzv. bez obřadu. I tehdy musí počítat s výdaji od 15 tisíc výše, podle místa pohřbu a krematoria. Přitom se jedná pouze o tisk parte, zpopelnění v nejlevnější rakvi, uložení ostatků do urny a vyřízení úmrtního listu.

Pohřeb s obřadem vyjde zhruba kolem třiceti pěti tisíc. Jedná se o pohřeb žehem, který podle statistik představuje tři čtvrtiny pohřbů v Česku. Žehem proto, že je to levnější než investice do vykopání hrobu a uložení ostatků v pevné rakvi. Navíc odpadají poplatky za hrobové místo.

Samozřejmě je možné zaplatit za pohřeb i podstatně více, záleží například na speciálních přáních, jako je dubová rakev s kovovými ozdobami, nebo kde místem posledního odpočinku se stává mramorová hrobka. Nejjednodušší rakev vyjde na čtyři tisíce, speciální rakve ale i na násobky této sumy. Náklady pak jdou do desítek tisíc.

Místo reprodukované hudby je možné objednat si i živý orchestr, místo odvozu pohřební službou odvoz čtyřspřežím. Ceny ovlivní v případě klasického pohřbu i výzdoba a řečník.

Nabídky pohřebních služeb jsou dnes skutečně neomezené.

Pokud někdo chce mít jistotu, že poslední rozloučení bude mít určitou formu a náležitosti, měl by si na tento akt šetřit a své přání například uvést v závěti či důstojným pohřbem závěť podmínit.

Investice do hrobu

Pokud někdo chce mít jistotu, že neskončí v hromadném úložišti nevyzvednutých uren, může si už za svého života zajistit hrob či hrobku. Nutné je k tomu se hřbitovní správou uzavřít smlouvu, obvykle na deset let. Smlouva se dá obnovovat, i k tomu je možné zavázat příbuzné v závěti. Cena pronájmu hrobu se pohybuje od 2,5 tisíce do deseti tisíc podle místa. V současné době je možné si zaplatit i specializovanou firmu, která se o důstojný vzhled hrobu bude starat.

V České republice loni bylo zhruba 5800 pohřebišť, z toho asi 5500 veřejných a 300 neveřejných, zejména židovských. Na každém z veřejných pohřebišť je v průměru 2200 hrobových míst, celkem se tak na hřbitovech v ČR nachází asi 12,1 miliónu pronajatých nebo opuštěných hrobových míst. V Česku je celkem 27 krematorií, z toho tři soukromá (v Táboře, Šumperku a Židlochovicích u Brna). Loni bylo na živnostenských úřadech registrováno přes 600 pohřebních služeb v 1534 provozovnách s celkovým ročním obratem 1,6 miliardy korun.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků