Plaga: Na rotacích i omezení u školek trvám

Je to velmi reálné. Vyplývá to z vyjádření doktora Smejkala (šéfuje skupině odborníků při ministerstvu zdravotnictví) i skupiny epidemiologů hlavní hygieničky a návrh vlády s tím počítá. V úterý to musí schválit vláda a ministr zdravotnictví vyhlásí podle aktuálních dat ty okresy, kde není situace ještě taková, aby k návratu do škol došlo.

Primární pohled na uvolňování ve školství je vzdělávací. V rámci první fáze se týká 1. stupně ZŠ, praktické výuky a laboratorních prací na SŠ a VŠ. Rotace žáků umožňuje vrátit jich do vzdělávacího systému hodně. Jestliže totiž chodí do školy jen polovina ze všech tříd, tak se neredukuje epidemické riziko o 50 procent, ale téměř o 80 procent.

To umožňuje, aby se vrátily děti ve větším počtu. Co se týče mateřin, tak tam se uvolnění týká jen předškolního vzdělávání. Ano, je častá výhrada, že dřív školky běžně fungovaly, netestovalo se tam, nenosily se roušky, ale nyní jsme v jiné epidemické situaci.

Máme tady britskou variantu a z dat Ústavu zdravotních informací a statistik se jasně ukazuje, že zatímco na podzim byl výskyt ve školkách výrazně nižší než třeba u dětí na SŠ, tak nyní byla dynamika poměrně vysoká. Zkrátka je zohledněno, že se teď na jaře chová vir úplně jinak.

V kategorii tří až pěti let je dynamika růstu hodně vysoká. Dětskou kategorií se to šíří přinejmenším stejně jako u ostatních. Podle posledních dat možná i rychleji.

Proto jsme konsenzuálně dospěli k tomu, že nebudou ve školkách požadovány roušky, ale je potřeba snížit riziko šíření, a proto je tam zaváděn faktor 15členných skupin. Počítá se s testováním stejně jako na základních školách.

I když se jedná o samotestování, tak umožníme přítomnost rodičů. Aspoň než to naběhne, abychom snížili obavy. Do škol taky půjdou letáky, instruktážní videa, kde se děti prvních a druhých tříd samoodběrem testují.

Jestliže schválíme návrat prvního stupně v rotacích a posledního ročníku mateřinek od 12. dubna, je předpoklad, že o týden později bude situace v okresech lepší, takže 19. dubna by byla spuštěna praktická výuka na středních a vysokých školách. Rozhodovalo by se o tom o týden dříve, tedy v pondělí 12. dubna.

Druhá fáze pak není vázána na žádný termín ani na pokles reprodukčního čísla a další ukazatele, jako je tomu u první fáze. Bude více provázána na nějakou lokální incidenci, tedy na výskyt případů v nějakém časovém intervalu. Týkala by se 2. stupňů ZŠ, které by se zapojily do výuky opět rotačně, a praktické a laboratorní výuky zbylých ročníků na VŠ.

Ano. Díky rotacím je totiž snížení epidemického rizika velmi významné, a proto tento systém přetrvá i ve druhé fázi.

Prioritu ve druhé fázi má 2. stupeň základních škol, protože je třeba zohlednit, kolik prezenční výuky letos za sebou má, a praktická výuka na VŠ. Ještě se tam nepočítá s tím, že by se do školek vrátily ty nejmenší děti. Ty by se řešily až následně, až by byla situace výrazně bezpečnější a epidemicky zvládnutější než v tuto chvíli.

Pro mě coby ministra školství musí být vzdělávací aspekt s ohledem na ten letošní výpadek zásadní. Chápu případný jiný postoj ekonomický, ale z mého pohledu je smyslem vzdělávání připravit mladé lidi a děti pro budoucnost, což se později i v ekonomice pozitivně projeví. A smyslem vzdělávání není, zjednodušeně řečeno, dostat lidi do fabrik.

Bez omezení, myslím, že ne. Druhý a první stupeň tam bude, ale v rotacích. Středoškoláci tam budou, ale jen na praktickou výuku a v kombinaci s dobrovolnými konzultacemi. Všichni se dostanou ke vzdělávání a byl bych rád, kdyby to bylo co nejnormálnější.

Ale pokud je otázka, zda tam budou chodit všichni pořád, to si myslím, že ne. Omezení, ať už rotace, nebo další režimová opatření, nás budou provázet celý tento školní rok.

Mohu všechny uklidnit, že ve státních hmotných rezervách bylo minulý týden 4,1 milionu kusů testů, které budou v úterý po Velikonocích uvolněny a pomocí hasičů rozváženy do krajů podle distribučních seznamů ministerstva školství. Na první dva týdny bude zavážka v dostatečném počtu.

V následujících dvou týdnech by mělo do rezerv doputovat dalších 3,5 milionu testů. Na úterním jednání vlády pak budu dávat aktualizovanou poptávku neboli odhad požadovaných testů do konce školního roku.

Jako ministerstvo školství dlouhodobě usilujeme, aby se více rozšířilo užívání PCR testů odběrem ze slin. Jsem rád, že ministerstvo zdravotnictví tímto směrem jde. Neinvazivní PCR testy jsou záležitost, která v následujících měsících nabyde na významu.

Co se týče testů LEPU, viděl jsem studii Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, podle níž nebyla kvalita LEPU testů úplně špatná. Pravda je, že antigenní testy nejsou tak prokazatelné jako PCR a nemají takovou účinnost u asymptomatických přenašečů, jako jsou žáci. Ale toto screeningové testování, když bude probíhat dvakrát týdně, je dobrým přínosem pro bezpečný návrat do škol.

Když to porovnávám se situací v ČR, jsem rád, že budeme testovat alespoň dvakrát týdně. A jak jsem říkal, budoucnost je v PCR testech. Ministerstvo zdravotnictví počítá se zavedením poolingu, kdy se jedním testem vyhodnocuje třeba deset vzorků najednou, což přináší úsporu.

Nyní ale narážíme na kapacity laboratoří. Navíc je pooling doporučován až pro situaci, kdy podíl pozitivních testů se pohybuje kolem pěti procent, protože jinak je těch pozitivních odběrů, které je třeba prověřit dalším PCR testováním jednotlivě, příliš mnoho. Takže PCR testování nabyde celospolečensky na významu v průběhu léta a na podzim.

Iniciativa Sníh, BISOP, MESES, pan docent Konvalinka a další lidé z vědeckého prostředí jsou k výsledkům studie, diplomaticky řečeno, zdrženliví. První výhrada proti studii je, že pracuje se vzorkem dětí osob z kritické infrastruktury. To jsou lidé nejvíce testovaní a jsou proočkováni.

Další výhrady se týkají interpretace studie, že školské prostředí je naprosto bezpečné. Z většiny renomovaných studií vychází, že je tam střední nebezpečí šíření viru, a právě proto se dělají všechna opatření pro bezpečný návrat do škol, jako jsou rotace, testování, ochrana pedagogů očkováním, respirátory a další režimová opatření jako větrání.

Iniciativa Sníh navíc upozorňuje na rozpory uvnitř studie a další nedostatky. Mám za to, že špatná interpretace této studie přináší spíš chaos než nějaký přínos.

Hned od 1. března, kdy bylo jasné, že nedojde k prezenční výuce, jak bylo plánováno, protože plány překreslila britská varianta, ministerstvo školství reagovalo další úpravou maturitního schématu, tak abychom zohlednili složitou situaci studentů. Ale také abychom maturitu udrželi jako certifikační zkoušku v oblasti didaktických testů a abychom vytvořili maximální prostor školám, aby si žáci doplnili a osvědčili praktickou část maturity.

Zároveň se mají školy soustředit primárně na výuku maturitních předmětů v distanční výuce. Školská tripartita, profesní školské asociace, Česká konference rektorů, Svaz průmyslu a dopravy a expertní tým prezidenta republiky naši finální variantu podpořily. Ale debata o úřední maturitě není namístě a naopak jen znejišťuje studenty, kteří se mají připravovat na maturitu, jak ji navrhlo ministerstvo školství.

Když se bavíme o systematické snaze se situací něco dělat, tak jsme vyhlásili výzvu z národních prostředků za 100 milionů na letní kempy, vzdělávací a sportovní aktivity během prázdnin. Zároveň na poslední čtyři měsíce do konce kalendářního roku půjde 250 milionů na doučování pro žáky, kteří skutečně mají v distanční výuce výpadek.

Podařilo se nám navýšit taky prostředky z Národního fondu obnovy z 15 na 18 miliard s tím, že dodatečné prostředky budou v následujících letech směřovat ke snížení sociálních nerovností ve vzdělávání. V těch původních prostředcích počítáme s výraznými intervencemi do digitální podpory škol a s dalšími aktivitami na rozvoj školské soustavy.

K těmto prostředkům je třeba počítat, že se nám rozběhnou nové prostředky z nového programovacího období. Ale neznamená to, že by se ze školství mělo ubírat z národních prostředků. Dohromady by to mělo pomoci nejen zvládnout dopady krize, ale i rozvíjet školství v souladu se Strategií 2030.

Co se týká letních kempů, tak chceme podpořit možnost pro všechny děti. Samozřejmě zapojení dětí z rodin ze sociálně nepodnětného prostředí je nejobtížnější. Ostatně o tom svědčí i data České školní inspekce, podle níž u těch deseti tisíc dětí, které z distanční výuky vypadly, školy už téměř vyčerpaly všechny vlastní možnosti, jak je zapojit.

Je to hodně o terénní práci. U letních kempů počítáme s tím, že se zapojí pedagogické fakulty, neziskové organizace a další organizace zaměřené na volnočasové aktivity.

Co se týče podzimního doučování, tak tam už víme, jak zajistit přesuny prostředků do škol, ale kritéria rozdělování této podpory školám teď kolegové z ministerstva a inspekce teprve sestavují. A bude to hodně o spolupráci se sociální oblastí, s terénními pracovníky, aby ta intervence mohla být co nejvhodněji využita pro děti, které ji potřebují nejvíc.

Jeden z těch přístupů je, že žáci, kteří opustí střední školství, by měli dostat nějaké prostředky na rekvalifikace. Já jsem přesvědčen, že by k tomu dovzdělání mělo dojít v rámci vzdělávacího systému.

Proto jsme prodloužili termín pro ukončení praktických zkoušek, otevřeli prázdniny, tak aby na konci roku odcházel žák s takovým penzem znalostí, které potřebuje pro uplatnění na trhu práce.

Pokud by to nebylo možné, tak jsme umožnili opakovat ročník. Pokud by si někdo připadal, že by nevycházel na trh práce dostatečně vybaven, tak po dohodě s ředitelem by mohl ročník opakovat.

Těžká odpověď. Všichni jsme byli minulé léto extrémně optimističtí a tento rok nám ukázal opravdovou sílu epidemie. Musíme počítat s možnými mutacemi, které se různě objevují po světě. Proto jsem mluvil o tom, že se snad PCR testování bude v následujících měsících dynamicky vyvíjet.

Očekávám, že režimová opatření a testování nás budou doprovázet i na začátku příštího školního roku. Kdyby to tak nebylo, byla by to dobrá zpráva, ale je potřeba, abychom byli dostatečně obezřetní.