Hlavní obsah

Omluvou z jednání je pro zákonodárce cokoliv, hejtman Řihák od srpna nepřišel

Právo, ada, nig

Nová Sněmovna zatím nemá problém s účastí poslanců při jednání komory. Připouští to i její předseda Jan Hamáček (ČSSD). „Účast na hlasování je v tomto volebním období vyšší, než byla v obdobích minulých,“ řekl s tím, že poslanci se omlouvají elektronickou formou.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Josef Řihák nedorazil podle senátních statistik od srpna loňského roku na schůzi horní komory ani jednou.

Článek

Podle Hamáčka jsou nejčastější omluvou zdravotní, pracovní a rodinné důvody. A také zahraniční cesty, kam byl poslanec vyslán Sněmovnou. Problém je v tom, že ať se poslanec omluví, nebo neomluví, nic to na situaci nemění. Absentéři jsou totiž nepostižitelní. Nikdo důvod či pravdivost neúčasti kontrolovat nemůže.

Ačkoli zákon o platech ústavních činitelů stanoví, že poslanci či senátorovi lze krátit plat i náhrady, nebo mu je při absencích zcela odebrat, už skoro dvacet let neexistuje orgán, který by o ztrátě rozhodoval.

Politici nikdy nebyli schopni se na tom shodnout. Naposledy přišli s řešením v minulém volebním období véčkaři, ale jejich návrh, podle kterého by o ztrátě platu rozhodoval mandátový a imunitní výbor, skončil u ledu.

Nutno dodat, že podle studie Parlamentního institutu má následky nepřítomnosti ve formě snížení odměny upraveny jen velmi malá část sněmoven ve světě, třeba Slovensko.

Senátor Josef Řihák nedorazil ani jednou

„Důvody omluvy nikdo nekontroluje,“ připustil šéf komory s tím, že je věcí frakcí, aby si hlídaly účast svých členů.

Ze statistik o účasti na hlasování je největším absentérem Pavlína Nytrová (ČSSD) s 44,1procentní účastí. Na paty jí šlape šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, který hlasoval v 45,7 procenta, a následuje ho jeho stranický kolega Rom Kostřica s 51 procenty.

Ve Sněmovně jsou ale i takoví bouráci, kteří nechyběli ani jednou. Třeba Jiří Petrů (ČSSD) a Jiří Valenta (KSČM). Ke stu procentům se blíží např. komunisté Zdeněk Ondráček a Josef Nekl, soc. dem. Václav Klučka a Roman Váňa či Jaroslav Lobkowicz (TOP 09), Martin Sedlář (ANO) nebo lidovec Josef Uhlík.

Vlnu kritiky naopak schytal středočeský hejtman a senátor Josef Řihák (ČSSD). Ten podle senátních statistik od srpna loňského roku nedorazil na schůzi horní komory ani jednou. Řihák svou absenci omlouval zdravotními a organizačními důvody.

Nejnověji hejtmana zkritizovala příbramská TOP 09, podle které z osmi veřejných jednání zastupitelstva byl pětkrát omluven.

Nemocenskou čerpat nemusí 

Ačkoli poslanci i senátoři už pět let nemají plně placenou nemocenskou a řídí se stejnými pravidly jako kterýkoli jiný zaměstnanec, čerpání nemocenské mezi zákonodárci je výjimkou. Stačí odkázat třeba na rodinné či osobní důvody a nic se neděje.

Kvůli souběhu funkcí, a tím pádem větším absencím proto třeba soc. dem. přišla s rozhodnutím svého výkonného výboru, podle něhož se musí hejtmani a poslanci v jedné osobě rozhodnout, které funkci dají přednost.

Hejtmani mají čas do konce dubna. Podle nich by stál za zvážení tzv. klouzavý mandát. Tedy že i členové vlády by se vzdali svého poslaneckého křesla, na které by usedl náhradník.

Z hejtmanů se funkce v kraji zatím vzdal ministr vnitra Milan Chovanec. Účast jihomoravského hejtmana Michala Haška při hlasování Sněmovny dosáhla v tomto volebním období 67,5 procenta, hejtman Vysočiny Jiří Běhounek hlasoval v 70,5 procenta, jihočeský hejtman Jiří Zimola v 75,5 procenta a karlovarský Josef Novotný v 82,9 procenta.

Výběr článků

Načítám