Hlavní obsah

Odborník na infekce: Tato pandemie není pro dnešní třicátníky poslední

Právo, Stáňa Seďová

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podle profesora Jiřího Beneše, přednosty největší infekční kliniky v Česku, Nemocnice na Bulovce v Praze, si na roušky musíme zvyknout. Neopustí nás ani s koncem pandemie nového typu koronaviru. Dnešní třicátníci, možná i ti o něco starší, se také musí připravit na to, že nejde o poslední pandemii, které jejich generace čelí.

Foto: Pavel Weber, ČTK

Přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK Jiří Beneš

Článek

Je pravděpodobné, že po této pandemii přijde v blízké budoucnosti další?

Nejsem prognostik, ale myslím si, že další taková zkušenost čeká současné třicátníky. A možná to zažiji ještě i já. Uvědomte si, že 7,5 miliardy lidí na celém světě je opravdu hrozně moc. Šíření virů velmi souvisí se stylem života. Čím víc lidí žije nahloučených ve velkých městech, se společnou dopravou, tím rizikovější to je.

Hraje v rozšíření infekcí svou roli i cestování?

Pokud se virus dokáže uchytit v nějaké populaci, tak se velice rychle rozšíří po celém světě. Dřív, než se mor rozšířil ze střední Asie sem, tak to trvalo několik let. V současné době je to otázka několika dní. Takže možnost šíření je velmi snadná. Může to být koronavirus, může to být ptačí chřipka nebo jiný respirační virus. Ta možnost rozšíření je opravdu nesmírně snadná.

Evropa má za dva týdny dvojnásobek nakažených. Bude to tvrdší, varuje WHO

Koronavirus

Čím se liší současná pandemie od středověkých pandemií moru, cholery nebo španělské chřipky?

Historicky bylo zvykem, že většina patogenů se do lidského těla dostávala spíš potravou, tedy alimentární cestou. To převažovalo. Před tisícem let, což evolučně není nic moc, žili lidé daleko řidčeji a snědli cokoli, aby se nasytili. V té době se víc šířily alimentární infekce. My v současné době jsme na tom tak, že riziko těchto infekcí jsme prakticky eliminovali, protože máme hygienu potravin, dohled nad všemi výrobci. Dokážeme si potraviny tepelně upravit. Čili tohle jsme jako lidstvo dokázali velmi dobře.

Dokáže světová populace šíření virů i respirační cestou jednou zvládnout?

Nyní vůbec nejsme schopni pokrýt nákazy vzdušnou cestou právě proto, že moderní způsob života vede k tomu, že lidé jsou nahloučeni na malých prostorech. Přenos respirační cestou je velmi snadný a ty milionové aglomerace velice usnadňují rychlý prostup virů i bakterií od člověka k člověku. Proto riziko respiračních infekcí do budoucna vidím jako ohromné. A jedna z cest, jak s tím bojovat, je zlepšit hygienické návyky a víc používat roušky.

ON-LINE: Dnes přibylo zatím 1074 nakažených

Koronavirus

Zůstanou nám tedy roušky i po této pandemii? Mají si je lidé schovat?

Už teď to vidíme v asijských zemích, například na fotkách z Tokia. Když se tamní lidé cítí být nemocní, tak jdou v rouškách a nikoho to nepřekvapí. V tramvaji, ve vlaku je třeba čtvrtina lidí, kteří nosí roušky. Prostě je to normální. Možná k tomu směřujeme. Myslím, že po této pandemii si na to Evropa bude zvykat. Jen nevím, jestli to bude stačit. Ale myslím, že je to správně.

Opravdu hrozí stejné nebezpečí v Česku, v Praze jako ve světových metropolích, například asijských?

My v Česku jsme na tom podle mě ještě dobře, protože naše největší město Praha má jenom milion obyvatel. Taky je to jediné město, které má metro. Takže tady to nahloučení je ještě malé a Praha má také dost zeleně. Nejsme tak tělo na tělo jako v jiných městech, kde je kontakt větší, a tedy i snadnější cesta přenosu. Může přijít ale i jiná epidemie než ta, která se bude šířit respiračně. Epidemie AIDS nás přesvědčila, že může být cestou přenosu i sexuální styk.

Covid nabral na rychlosti a změnil podobu šíření

Domácí

Proč nás nezasáhla takovou silou onemocnění SARS a MERS? Počátek byl podobný, přišly z asijských zemí.

SARS a MERS se nám vyhnuly úplně. To byly viry, které jsou primárně adaptované na netopýry. A ono je to pro toho patogena trošku problém přetransformovat se na jiného hostitele, takže virus se nestačil adaptovat. Vyvolal onemocnění u několika lidí, ale nedospěl do stavu, aby se snadno šířil, a izolační opatření dokázala zabránit tomu, aby se rozšířil víc.

Podařilo se tyto nemoci utrasovat. Zatímco tento koronavirus se šíří daleko snadněji a více méně utrasovat nejde. To je ten rozdíl.

Reklama

Výběr článků

Načítám