Obrana doporučila koupit bez výběrového řízení protiletadlový systém. S údržbou za 37,2 miliardy

Nákup v pondělí odsouhlasilo kolegium ministra obrany, šéf resortu Lubomír Metnar (za ANO) o tom bude nyní informovat vládu.

Původně měl protiletadlový komplet armádu přijít na 10 miliard, za aktuálním prodražením (13,7 miliardy) je podle ministerstva růst cen surovin i práce v návaznosti na covidovou pandemii, ale také změna kurzu koruny vůči izraelské měně či přesun části výroby do České republiky.

„Nebyla tam spočítaná inflace na celý cyklus dodávek, tedy až do roku 2026. Je tam zvýšená cena práce i vstupních materiálů. Jsou tam nějaké nadpožadavky. Když se dnes podíváte, tak neznám obor, kde by nedocházelo z hlediska makroekonomických vlivů k navýšení cen,“ vysvětlil Novinkám ministr obrany Metnar s tím, že resort má cenu dostatečně zdůvodněnou.

Resort se v minulosti snažil dvakrát prostřednictvím vypsané veřejné zakázky zajistit nezávislý soudní posudek na cenu. Do výběrového řízení se ale nikdo nepřihlásil. Resort si tak provedl vlastní expertní posouzení.

Ministerstvo obrany k obchodu přistoupilo na základě průzkumu trhu, konkrétně studie proveditelnosti. Ta je však už z roku 2016. Výběrové řízení ani žádná soutěž neproběhly, neboť resort využil výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů země, která se týká právě například dodávek vojenského nebo citlivého materiálu.

Podle šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petra Mlsny je použití výjimek u armádních zakázek možné.

„Obecně, pokud je uplatněn tento režim zadání, tedy na základě výjimky, tak je to odpovědnost zadavatele. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) není oprávněn přezkoumávat zakázky, které jsou zadány ve výjimkách, ale pouze to, zda byla uplatněna výjimka v souladu se zákonem. Můžeme jen přezkoumat, zda pro tu výjimku byly legální důvody,“ řekl šéf antimonopolního úřadu na dotaz Novinek, zda je podle něj u takto vysokých částek relevantní nakupovat bez soutěže.

Mlsna také doplnil, že ÚOHS může věc přezkoumat na základě podnětu, sám tak úřad činit nebude.

Výsledkem bylo to, že česká vláda napřímo oslovila izraelský kabinet jednající za tamní zbrojařské firmy Rafael Advanced Defense Systems a Israel Aerospace Indistries (AIA), které komplet ve spolupráci vyvinuly.

Použití výjimky ze zákona z této zakázky pravděpodobně jednu z nejdražších zakázek uskutečněných bez řádné soutěže. Součástí kupní smlouvy je také ujednání týkající se servisu a údržby kompletu za 23,5 miliardy. Jak minulý týden upozornil deník E15, o této položce až dosud nevěděli ani členové sněmovního výboru pro obranu.

„Nepamatuji si, že bychom to řešili, a jistě jsme tuto informaci mohli mít dopředu. Nicméně jsem ráda, že to ministerstvo spočítalo. Tak by to mělo být u všech projektů, mnohokrát jsme po tom volali,“ řekla deníku například šéfka výboru Jana Černochová (ODS).

Podle mluvčího resortu obrany Jana Pejška je to vůbec poprvé, kdy ministerstvo v rámci zakázky vyčíslilo náklady na údržbu a servis neboli životní cyklus. Částka 23,5 miliardy prý obsahuje platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 6,25 miliardy korun bez DPH pro izraelského výrobce. Skutečné servisní náklady budou záležet na provozních potřebách armády.

Armáda pořídí čtyři baterie, každá z nich bude vybavena vlastním 3D radiolokátorem, systémem velení a řízení palby a čtyřmi odpalovacími zařízeními. Protiletadlový raketový systém krátkého či středního dosahu (SHORAD/MRSAM, Short Range Air Defence/Medium Range Surface to Air Missile) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů. Spolu s nadzvukovými letouny má kupovaný systém tvořit základní pilíře protivzdušné obrany země.

Izraelský SHORAD nahradí dosluhující a přes 40 let starý sovětský protiletadlový komplet 2K12 KUB.