Článek
NSS tak bude muset spor znovu projednat, ovšem s očekávatelným výsledkem, neboť v mezidobí se již ke stejným námitkám dostatečně vyjádřil. Opatření o neuznávání protilátek sice dříve označil za nezákonné, ovšem poté, co ho ministerstvo lépe odůvodnilo, už jej ponechal v platnosti.
Spor se týkal opatření, podle něhož se měly děti na jaře dvakrát týdně testovat. Z této povinnosti byly vyňaty ty, které měly doklad o prodělání nemoci či očkování. Rodina namítala, že děti covid dříve prodělaly, což dokládala zjištěnými protilátkami. Podle jejich názoru by se tak děti nemusely testovat.
Stát diskriminuje lidi, kteří mají potvrzení na protilátky, rozhodl soud
NSS ale jejich argumentaci nevyslyšel. Upozornil, že podle návrhu by měly být lidé s protilátkami postaveni na roveň očkovaným, ale že NSS nemá pravomoc doplňovat mimořádná opatření, neboť by tím nepřípustně zasáhl do pravomoci ministerstva zdravotnictví. „Úlohou správních soudů totiž není opatření obecné povahy dotvářet či hledat optimální řešení,“ vysvětlil NSS.
Senát se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou ale k podané ústavní stížnosti uvedl, že NSS chyboval, když se vyhnul povinnosti posoudit námitku, že nezákonnost opatření spočívá v chybějící výjimce. „Měl se tím zabývat a pokud by došel k závěru, že úprava výjimek je v opatření nedostatečná, měl napadené opatření zrušit či vyslovit jeho nezákonnost,“ konstatovala Šimáčková.
Všechny plošné vládní zákazy byly nezákonné. I zavření škol
Jedním dechem ale ÚS zdůraznil, že uznáváním protilátek se vůbec nezabýval a šlo jen o procesní záležitost, navíc v mezidobí uspokojivě vyřešenou. „Pochybení NSS spočívá výlučně v tom, že svou přezkumnou pravomoc vyložil příliš úzce, čímž stěžovatelkám upřel právo na soudní ochranu,“ upozornila Šimáčková.