Článek
„Já jsem byla snad vůbec první dítě v Brně s fyzickým postižením, které mělo možnost chodit do klasické základní školy, i do různých kroužků. Chodila jsem dokonce i do běžné mateřinky,“ svěřila se Právu Bára Antonovičová.
„Malé děti hendikep neřeší, předháněly se, kdo mě bude vozit v kočárku. Pak jsem navštěvovala klasickou základku, po dvou letech zase speciální a pak jsem nastoupila na osmileté gymnázium. Takže můžu srovnávat. A vždy jsem se cítila lépe v běžných školách,“ řekla Bára a dodala: „Každý člověk s postižením může být něčím společnosti prospěšný, jen pro to někdy potřebuje více podpory.“
Školy nabraly další tisíce asistentů
Vlastní zkušenost šíří dál a upozorňuje na význam inkluze právě v uvolněném prostředí. „Děti bez postižení mají možnost poznat, že všichni mají podobné zájmy a sny, jen někdo k tomu potřebuje více pomoci. A dítě s postižením dostane šanci trávit čas společnými aktivitami se svými vrstevníky. Poznala jsem, že je často baví podobné věci, můžou spolu trávit volný čas a skamarádit se,“ popsala v rozhovoru pro projekt HateFree Culture mladá právnička.
Profitují z toho obě skupiny mladých lidí. „Tuto zkušenost budou dále sdílet se svou rodinou či přáteli a postupně může nastat změna v myšlení společnosti. Myslím si, že proces začleňování nejen dětí a mladých lidí s postižením je snazší v rámci volnočasových aktivit než ve školní lavici,“ dodala Bára.
Bojuje s překážkami a předsudky
Sama celý svůj život bojuje s překážkami a předsudky ostatních. „Je fajn, že se postupně pracuje na jejich odstranění. Pořád se mi občas stává, že mě někdo považuje za člověka s mentálním postižením, bojí se se mnou komunikovat a raději jedná s mým asistentem než se mnou,“ přiznává žena, která na sobě i přes dosavadní neuvěřitelné úspěchy stále dál pracuje.
Ve školách přetrvává oddělování slabých, často vadí romští žáci i autismus, tvrdí analýza
Studijní zaměření si Bára vybírala tak, aby dané studium dokázala zvládnout a aby mohla pak v oboru skutečně pracovat.
„Bydlím v Brně, a proto jsem se rozhodla pro studium na Masarykově univerzitě, kde je Středisko pro pomoc studentům se specifickými potřebami Teiresiás. Tam mohou studenti kromě jiného, získat i osobní asistenci při školních aktivitách zdarma. Příjemným bonusem pak bylo, že na právech nebyla matematika. Magisterské studium jsem dokončila před dvěma lety a pak jsem navázala doktorským studiem na katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty MU,“ popsala svou akademickou dráhu mladá právnička.