Hlavní obsah

Kůrovcová kalamita ustupuje

Jakub Svoboda, Právo, Jakub Svoboda

Kůrovcová kalamita, která byla v posledních letech největší v historii Česka, je už na ústupu. Právu to potvrdila Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR, kterým patří téměř polovina lesů v zemi.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Takhle řádila kůrovcová kalamita v lesích Národního parku České Švýcarsko před rokem

Článek

„Díky loňskému a letošnímu chladnějšímu počasí s dostatkem srážek, které přeje více lesům než kůrovci, se postupně ve většině regionů daří kalamitu zvládnout a zastavit,“ uvedla Jouklová.

Pokud se razantně nezmění počasí, kalamita postupně během několika let zcela odezní
Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR

Chladné a deštivé jaro zpozdilo jarní rojení kůrovce zhruba o jeden měsíc, k útlumu kalamity pak přispívá hlavně intenzivní těžba napadeného dřeva a další obranná opatření.

V současné době je už kalamita podle Jouklové spíše lokální záležitostí, pokračuje ještě na Vysočině a v severních Čechách, zejména na Děčínsku, Rumbursku a Českolipsku. „Nasadili jsme tam maximum zpracovatelských kapacit, harvestorů i těžebních čet a děláme vše pro to, aby se i tam podařilo kůrovce zastavit,“ řekla mluvčí.

Ochránci přírody sčítají škody, bilance bouřek je hrozivá

Domácí

S kalamitou souvisí i obnova obrovské plochy lesa. „Například letos plánujeme zalesnit 22 tisíc hektarů, z toho pět tisíc přirozeně, a vysadit 90 milionů sazenic. Ve srovnání s lety před kalamitou je to více než dvojnásobek,“ upozornila Jouklová.

Jedním z uváděných důvodů kůrovcové kalamity je vedle sucha či špatné transformace lesního hospodářství po roce 1989 hlavně smrková monokultura.

Sucho se letos nekoná, normální je i stav podzemních vod

Domácí

Lesníci proto sází směs mnoha dřevin a zakládají druhově i věkově pestré lesy.

„Investujeme také do modernizace výroby včetně vlastního semenářského závodu.

Díky tomu máme dostatek sazenic, především listnáčů. Dokážeme proto podstatně urychlit sázení smíšených a odolnějších lesů nové generace. Sázíme 67 procent listnáčů a 33 procent jehličnanů a v tomto trendu budeme pokračovat,“ informovala Jouklová.

V Ralsku se už deset let daří zubru evropskému

Tipy na výlety

„Pokud se razantně nezmění počasí, kalamita už není a nebude celorepublikový problém a postupně během několika let zcela odezní,“ dodala mluvčí Lesů ČR.

Česko čelilo velké invazi lýkožrouta už v letech 2003 až 2010. Současná kůrovcová kalamita vypukla v roce 2015 nejdříve na severní Moravě, kde brouk začal napadat suchem oslabené smrky, a postupně do čtyř let zasáhla všechny kraje.

Toman: Smrk není sprosté slovo

„Všichni lesníci a všichni, kteří s ním bojují, si zaslouží poděkování, protože těžba kůrovcového dřeva byla poslední rok kolem 34 milionů kubíků. Když jsem nastoupil na ministerstvo (červen 2018), byla kolem 14 až 15 milionů kubíků. Dřevo se netěžilo a zůstávalo v lese,“ řekl Právu ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Podle něj byl zásah státu a lesníků po vypuknutí kalamity „opožděný a trochu zpomalený“. „Nicméně už za loňský rok se vysadilo více než 200 milionů sazenic, z toho dvě třetiny listnatých stromů,“ upozornil Toman.

Mrtvé dřevo ročně uvolní uhlík ve výši celosvětových emisí z fosilních paliv

Věda a školy

Podle něj je důležité, že ze sázených stromů tvoří třetinu jehličnaté stromy, a to včetně smrků. „Smrk není sprosté slovo, protože bez smrku nemůžeme fungovat a je nesmysl, když někdo tvrdí opak. Smrk musí být tam, kde přirozeně roste. Samozřejmě nemůže být v místech, kde mu to nevyhovuje, tam budou smíšené lesy s jinými druhy stromů, ale obecně musíme zachovat i hospodářskou funkci lesa, ke které smrk patří,“ uvedl ministr.

Připomněl, že lesy byly historicky vysazovány z hospodářských důvodů. „Vůbec se nebráníme tomu, že les má mít i jinou funkcionalitu, ale jde také o to, kdo to bude platit. Ježdění na kole a sbírání hub už je navíc. Lesy jsou důležité také kvůli zadržování uhlíku, zlepšování životního prostředí, zadržování vody a tak dále. Jejich osazování musí pokračovat už jen kvůli tomu, že tam, kde budou holiny, budou těžko zadržovat vodu,“ doplnil ministr.

Změny klimatu přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku

Věda a školy

Kůrovec v ČR loni podle think tanku Czech forest napadl 35 až 40 milionů metrů krychlových dřeva. Škody způsobené tehdy ještě nízkou výkupní cenou kůrovcového dříví a předčasnou těžbou porostů podle něj loni dosáhly 44 miliard Kč. Podle Českého statistického úřadu těžba dříví loni v ČR dosáhla rekordních 35,8 milionu m3, meziročně tak stoupla téměř o desetinu.

Pomalejší postup v boji s kůrovcem je podle Tomana problém u některých drobných vlastníků. Stát pokračuje v podporách vlastníků lesů. Letos jim poskytne zhruba 5,7 miliardy korun.

Reklama

Výběr článků

Načítám