Hlavní obsah

Změny klimatu přivály na Ostravsko teplomilnou kobylku

24. 8. 2021, 11:16

Biologové z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) prokázali rozsáhlou expanzi kobylky kuželohlavé (Ruspolia nitidula). Tento teplomilný rovnokřídlý hmyz se podle nich i v důsledku globálního oteplování začíná ve velkém objevovat na Ostravsku.

BEZ KOMENTÁŘE: Teplomilný druh hmyzu se rozšířil už i na OstravskuVideo: Ostravská univerzita, archiv doc. Petra Kočárka

 
Článek

Výskyt kobylky kuželohlavé potvrdil pětiletý výzkum v terénu, se kterým pomáhali i amatérští pozorovatelé z řad veřejnosti. Ostravští biologové si totiž před pěti lety položili otázku, která se týkala rychlosti a způsobu šíření hmyzu v souvislosti s oteplováním klimatu.

Entomologové Oto Kaláb, Petr Pyszko a Petr Kočárek z katedry biologie a ekologie PřF OU si pro svůj výzkum jako modelový druh vybrali právě danou kobylku, která se v Česku znovuobjevila v roce 2006 na jižní Moravě po zhruba 50 letech.

Foto: Ostravská univerzita, archiv doc. Petra Kočárka

Kobylka kuželohlavá (Ruspolia nitidula).

„Pro naše zkoumání migrace hmyzu má ideální vlastnosti,“ poznamenal Kočárek.

„Je to dobře létající druh, který se snadno šíří otevřenou krajinou, a lze jej snadno vyhledávat i mapovat. Samci totiž navečer vydávají hlasitý a velmi charakteristický zvuk, který je dobře slyšitelný i na desítky metrů. Po večerech jsme pravidelně projížděli autem s otevřenými okýnky krajinou a pomocí detektoru ultrazvuku, který umožňuje zachycení a lokalizaci zvuku, mapovali možné přesuny této kobylky napříč Moravskou bránou,“ vysvětlil.

Kobylka se šířila rychlostí až 16 kilometrů za rok

Data, která ostravští vědci postupně získali, následně doplnili o údaje ze systematického mapování rovnokřídlých v ČR a o pozorování veřejnosti. To vše ukázalo, že od roku 2006 urazila kobylka od hranic s Rakouskem desítky kilometrů na sever.

V Českém lese našli vzácného rýhovce pralesního

Věda a školy

Kobylka se podle odborníků šířila maximální rychlostí 13,8 až 16,2 kilometru ročně, přičemž v Moravské bráně na severu Moravy se její postup zpomalil na 11,1 až 11,7 kilometru ročně.

Foto: Ostravská univerzita, archiv doc. Petra Kočárka

Kobylka kuželohlavá (Ruspolia nitidula)

„Při modelování rychlosti a tras migrace jsme vyšli z geografických analýz, protože jsme museli vzít v potaz existenci míst, kterým se kobylky kuželohlavé vyhýbají (např. hory). Provedli jsme tak analýzy nákladových vzdáleností a s jejich pomocí jsme vytvořili plošný model, který zohledňuje vlastnosti krajiny i vhodnost stanovišť pro šíření tohoto druhu,“ dodal Kaláb.

Foto: Ostravská univerzita, archiv doc. Petra Kočárka
Foto: Ostravská univerzita, archiv doc. Petra Kočárka

Šíření kobylky kuželohlavé.

Své závěry vědci Přírodovědecké fakulty OU nedávno publikovali v prestižním časopise Insects. V daném textu mj. konstatují, že se kobylka kuželohlavá za pouhých 15 let stala na řadě míst v Česku běžným druhem.

Zároveň jde v případě jejího šíření podle nich o jasný důkaz toho, jak dynamické jsou proměny fauny v krajině v době globálních klimatických změn.

Přírodovědci našli na Hodonínsku údajně vyhynulého brouka dřepčíka

Věda a školy

Zaznamenané trasy expanze kobylky kuželohlavé s velkou pravděpodobností navíc využívají i další druhy, a to včetně těch nepůvodních a invazivních.

Na rozdíl od invazivních druhů jde nicméně v případě sledované kobylky o druh neškodný, jak připomíná tisková mluvčí Ostravské univerzity Lucie Fremrová, která Novinkám poskytla i obrazové materiály.

Reklama

Související články

Výběr článků