Hlavní obsah
Poslanec KSČM Jiří Dolejš Foto: Dorian Hanuš, Právo

Komunisté pomohou schválit rozpočet, potvrdil Dolejš

Sněmovna ve středu bude rozhodovat o státním rozpočtu na příští rok, který připravila menšinová vláda ANO a ČSSD. Pravicová opozice nemá na prosazení svých pozměňovacích návrhů dostatek hlasů. Rozpočet, který počítá se čtyřicetimiliardovým schodkem, pomohou vládní koalici protlačit svými hlasy komunisté. Právu to potvrdil poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš Foto: Dorian Hanuš, Právo
Komunisté pomohou schválit rozpočet, potvrdil Dolejš

Podpoří KSČM vládní návrh státního rozpočtu?

Ano. KSČM se rozhodla návrh rozpočtu menšinové vlády ANO a ČSSD na příští rok podpořit. Především proto, že naplňuje jak priority vládní, tak z tolerančního patentu uzavřeného s KSČM. Jde především o růst platů a důchodů, ožily i veřejné investice. Návrh lze z provozního hlediska označit za věcný a nevybočující z fiskálních pravidel. Strategické věci neřeší, ale splňuje i určitou opatrnost s ohledem na zpomalení ekonomiky a vnější rizika.

Máte nějaké pozměňovací návrhy? Pokud ano, máte pro ně s ANO a ČSSD dojednanou podporu?

Rozpočtovým výborem už prošly naše návrhy na sociální služby, peníze pro malé obce na školy a bydlení. Dále je tu náš požadavek na výkup vodáren a kanalizací zpět do veřejných rukou.

Pozměňovací návrh Pavla Kováčika počítá s přesunem 300 milionů korun v kapitole ministerstva zemědělství z podpor opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích a z podpor prevence před povodněmi na nákup vlastnických práv ke kanalizacím a vodovodům. Cílem je vytváření rezerv na to, aby stát obcím s tímto výkupem pomáhal. Je to součást tolerančního patentu.

Drobnější částky pak požadujeme pro vědu a výzkum, pokračování digitalizace archivu nebo na podporu výcviku a ochrany Policie ČR. Tyto naše návrhy jsme aktivně předjednali na úrovni ministerstva financí i vládních stran a myslíme si, že jsou věcné a nepřemrštěné. Tudíž i s ohledem na naši tolerující roli v celém procesu by měly mít naději na přijetí.

Původně jste také hovořili o požadavku na snížení rozpočtového schodku 30 miliard. Proč jste od toho ustoupili?

Ano, postupné snižování deficitů se návrhem na rok 2020 pozastavuje. Ale jednak nedojde k prolomení podmínek rozpočtové odpovědnosti, což přiznává i nezávislá Národní rozpočtová rada, jednak návrh je kombinací udržení sociálního státu a určité podpory růstu s ohledem na predikci makroekonomického vývoje. Úroveň deficitu shodná s letošním rokem není pro nás nijak dramatická věc, která by měla vést k rozpočtovému provizoriu. ČR je v tomto ohledu zemí s relativně velmi nízkou mírou dluhu, a to 29 procent HDP.

Pravice kritizuje návrh rozpočtu zejména s tím, že je málo proinvestiční. Je podle vás tato kritika oprávněná?

Návrh rozpočtu viditelně zahrnuje nominálně vyšší veřejné investice než v předchozích letech. Zejména pokud jde o finance z národních zdrojů, kde má jít o 88 miliard. Vyšší investice by neměly být na úkor sociálního státu, mohly by ovšem být lépe cílené. Vládní národní investiční plán je v tomto ohledu zatím poněkud chimérický.

Podpořila by KSČM vyšší zvýšení platů učitelům než navržených 10 procent, jak navrhuje část pravicové opozice, ale i někteří poslanci ČSSD?

Pro KSČM jsou investice do vzdělání také prioritou. Slib navyšování platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy či 45 tisíc měsíčně musí být do konce volebního období splněn. Růst o 10 procent v roce 2020 navazuje na předchozí zvýšení. Jen pro srovnání: mzdy celkem mají v průměru růst maximálně o šest procent. Je tedy třeba myslet v kontextu celé ekonomiky i na jiné profese, nejen na učitele. A také je důležité pečovat o kvalitu školství. Diskusi o splnění tohoto cíle je třeba začít co nejdříve, nejlépe už na jaře 2020.

Je něco, co byste návrhu státního rozpočtu vytkl?

Vládní rozpočet skutečně není levicový, ale akceptujeme jej jako pragmatický kompromis. Do budoucna bude nutné řešit aktivněji i příjmovou stránku. KSČM má jinou představu o spravedlivém rozdělení daňového břemene, daňová progrese a větší příspěvek velkých korporací není nic vybočujícího z ekonomické logiky. Zafinancovat pak bude nutné i sociální udržitelnost penzijního systému či výrazněji podpořit dostupné nájemné bydlení.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků