Hlavní obsah
Klimatolog Miroslav Trnka Foto: CzechGlobe

Klimatolog: Hrůzy jako v Německu nelze předvídat

Povodně v Německu se vymykají zkušenostem a podle všeho extrémní počasí bude Evropu provázet čím dál častěji. Hrozivá jsou i období veder a sucha, řekl Právu Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV.

Klimatolog Miroslav Trnka Foto: CzechGlobe
Klimatolog: Hrůzy jako v Německu nelze předvídat

Co se stalo v Německu, že to vyústilo v tragédii s mnoha desítkami mrtvých?

Jsou to důsledky mimořádných srážek ve velmi krátkém časovém úseku na hustě zalidněném území a s velkou zástavbou. A současně s omezenými odtokovými poměry v některých místech v poměrně úzkých údolích.

Nejnebezpečnější jsou přívalové povodně s hodně silnými bouřemi. Jsou lokální, těžko předvídatelné

Zatím nemáme detailní data, ale je evidentní, že šlo o srážky v řádu stovky i sto šedesáti milimetrů, takže sto i sto šedesát litrů na metr čtvereční za dva dny. Z toho část těch srážek byla v podobě přívalového deště v intenzitě desítek milimetrů za hodinu. Takové srážky generují mimořádné a rychlé odtoky.

Z dostupných informací a z těch záběrů je patrné, že to musely být průtoky, které přesahovaly stoletou, velmi pravděpodobně tisíciletou vodu. Škody byly tak veliké proto, že zřejmě v lidské paměti několika generací nebylo nic podobného zaznamenáno. Varování sice byla vydána, ale bohužel se nedostala včas k postiženým.

Překvapilo vás to?

Velikost zasaženého území s takovou intenzitou srážek a v tak krátkém čase mě zaskočila. Přívalová povodeň bývala záležitostí desítek kilometrů čtverečních, ale to, co jsme teď viděli v Německu, to byla ukázka kombinace plošné povodně de facto přívalového typu.

Je to, jako by se nám odehrály povodně, jak jsme je zažili v letech 2002 a 1997 v Čechách a na Moravě, ne v řádu týdne nebo dvou, ale ve dvou či třech dnech. Rychlost a zkáza pak byly dechberoucí.

Je to, jako by se nám odehrály povodně, jak jsme je zažili v letech 2002 a 1997 v Čechách a na Moravě, ne v řádu týdne nebo dvou, ale ve dvou či třech dnech. Rychlost a zkáza pak byly dechberoucí, a navíc pro část postižených přišel vrchol povodně v noci.

Je to tedy jeden z těch extrémních jevů, s nimiž máme v rámci klimatické změny počítat častěji, nebo se zkrátka jednou za x let něco takového děje?

Změna klimatu probíhá spolu s během přirozených cyklů i přirozené extremity. Za 10 tisíc let jsme zažili několikrát proměnu klimatických poměrů, byť zdaleka ne tak rychle jako nyní, a ne v důsledku činnosti člověka.

Zaznamenáníhodnou činí tuto událost to, že se objevuje spolu s jinými extrémy, které pozorujeme v posledních dekádách. I letos například pozorujeme horkou vlnu v Severní Americe spojenou s požáry. Zkrátka pokud je v klimatickém systému větší množství energie, když je atmosféra teplejší, pojme více vodní páry a může pak docházet k četnějším extrémům, které dosahují intenzity, jakou jsme předtím nepozorovali, nebo které byly velmi vzácné.

Evropa zažila i před průmyslovou revolucí řadu mimořádných situací. Ale kvůli teplejšímu klimatu – a s tím souvisejícími změnami v cirkulaci a v atmosférických procesech – je větší pravděpodobnost, že je budeme zažívat častěji, s větší intenzitou nebo možná na větší ploše.

Pět let veder a sucha máme za sebou. Dá se čekat, že nás postihnou záplavy?

Předvídání extrémů je velmi náročnou disciplínou, protože se právě jedná o extrémy. Naše modely dokážou poměrně dobře popsat, jak by mohly vypadat budoucí suché epizody. Ale přívalové povodně jsou něco, co klasické klimatické ani předpovědní modely dobře do detailu zatím popsat neumí.

Co se ale dlouhodobě snaží klimatologická komunita předávat zodpovědným složkám, je, že modelové odhady pro střední Evropu říkají, že srážkové průměry se sice moc nezmění, ale vyšší extremita přijde ruku v ruce se změnou těchto průměrných hodnot, kterou už na křivkách vidíme. Upozorňujeme na to, že pravděpodobně se nám budou střídat suchá období s úseky nezvykle vlhkého a bouřlivého počasí.

A pro společnost jsou vždycky problém ty extrémy, protože vedou k většímu počtu obětí, k mimořádnosti těch katastrof a k problémům s jejich zvládáním. Německo je ukázkou toho, že i velmi vyspělá země může mít takový rozsah škod, že záchranné složky jsou napjaté. K řadě lidí se nedostala pomoc včas.

Když se vrátíme k tornádu, jak moc ho připisujete na vrub změnám klimatu?

Jistě se to říct nedá. V USA mají řádově tisíce zaznamenaných tornád, ale přes veškeré úsilí nejsou ani tam tornáda dost dobře prozkoumána. Zatím se tak nejeví, že by jich s oteplováním přibývalo. V principu to pořád není uzavřená debata.

Před dvaceti lety se vášnivě debatovalo, jestli budou častější nebo silnější hurikány, které procházejí Atlantikem a zasahují Floridu a Střední Ameriku. Tam taky nebyla shoda. Rostly počty obětí a škod, ale když se to porovnalo se zvětšujícím se počtem obyvatel a bohatstvím, tak se trend v datech smazal.

Ale potom studie Massachusettského technologického institutu zmapovala každý hurikán za 50 let na základě detailních dat a ukázalo se, že energie hurikánů v součtu dramaticky roste. My ale teď nemáme datové zdroje, abychom udělali podobnou studii našich bouřek, a tak nemůžeme říct, že existuje příčinná souvislost mezi změnou klimatu a výskytem tornád u nás a silou tornáda na jižní Moravě.

Doufám ale, že nebudeme muset tornáda ve velkém počtu na našem území studovat. Čeho se zatím obáváme nejvíc, jsou přívalové povodně v kombinaci se suchem.

V období sucha se u nás nevyskytly žádné rozsáhlé požáry. Měli jsme štěstí?

Požáry se u nás v krajině vyskytují, ale je potřeba vnímat, že naše krajina je jiná než oblasti středozápadu USA nebo Kanady. Požárům jsou náchylnější lesostepi s podrostem suchých trav a keřů anebo husté jehličnaté lesy v oblasti s nízkými úhrny srážek v létě jako v Yellowstonu či ve Skalistých horách. A většinou pak v oblastech s rozsáhlými požáry bývá nízká hustota zalidnění. Není tam nikdo, kdo by zasáhl, když požár vznikne.

U nás, když lesní požár vznikne, tak je většinou velmi rychle ohlášen. Dobrovolné hasiče máme v podstatě v každé druhé obci a i díky síti cest se daří požáry dostat pod kontrolu včas. Další věc je, že počasí, které by vedlo k možnosti vzniku velkého, explozivně se šířícího požáru, jsme ještě neměli. Ale počty dnů, které jsou vhodné pro vznik požárů, se budou zvyšovat.

Naše krajina je sice jiná než Kalifornie či Středomoří, ale v určitých letech a při nějaké kombinaci podmínek můžeme být překvapeni, jak i naše porosty hoří. V Polsku a Německu k velkým požárům už došlo. A pak je třeba počítat ještě s jedním faktorem. Z 95 procent je původcem požáru člověk. Takže bude třeba předcházet zapálení lepší výchovou i zákazem vstupu do lesů v kritické dny.

Vedra o 50 stupních v Kanadě si vyžádala nejméně 130 životů. I to se může stát tady?

Je pravděpodobné, že teplotní rekordy budeme překonávat častěji, než nám bude milé. V letech 2015 a 2018 jsme měli na jižní Moravě trojnásobek tropických dnů, než bývalo běžné. V budoucím klimatu budou nekončící vysoké teploty ve dne v noci pravděpodobnější.

Teplotní rekordy jsou už na 40 stupních a ve střední Evropě jsou teploty přesahující 40 stupňů mimořádné. Ale naše odhady ukazují, že to asi nebyla konečná. Čím dál do budoucnosti půjdeme a čím víc skleníkových plynů budeme produkovat, tím pravděpodobnost roste.

Který z extrémních jevů je nejnebezpečnější?

Pro obyvatele jsou nejnebezpečnější přívalové povodně s hodně silnými bouřemi. Viděli jsme to na jižní Moravě a teď v Německu. Jsou lokální, těžko předvídatelné. Navíc žádný model nedokáže říct přesně, kde a přesně kdy ke srážce dojde, což vede i k podceňování výstrah. A na to, co zažili obyvatelé Porýní, nelze nikdy obyvatele zcela připravit. Představte si údolí Sázavy, kde panuje pár dní silný déšť, a v noci přijde apokalypsa.

Na druhé straně vysoké teploty a sucho jsou plíživější zabiják. Připomněl bych, že horká vlna z července a srpna roku 2003, která stíhala Německo a velkou část Francie, vedla ke zhruba 30 tisícům mrtvých. U dlouhých období sucha nevidíte konec. Na rozdíl od povodní nebo bouří právě sucho i ve vyspělých ekonomikách podvazuje ekonomický vývoj víc než ty jednotlivé extrémy. A změna klimatu nepochybně četnost i délku suchých období zvýší.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků