Článek
Informaci přinesla tisková agentura Reuters, která se odvolává na nejmenovaný zdroj, jenž je s návrhy obeznámen.
Náčelník pákistánských ozbrojených sil Asim Munír byl po celou noc z neděle na pondělí ve spojení s americkým viceprezidentem Jamesem Davidem Vancem, zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
„Všechny prvky je potřeba dohodnout dnes (v pondělí),“ uvedl citovaný zdroj, podle nějž by úvodní fáze dohody byla strukturována jako memorandum o porozumění, které by pak vyústilo v komplexní dohodu za zprostředkování Pákistánu. Ten je v současnosti jediným komunikačním kanálem ve vyjednávání.
Podle návrhu by příměří vstoupilo v platnost okamžitě, čímž by se znovu otevřel Hormuzský průliv a další úžiny, zejména pro dopravu ropy. Následovalo by období asi 15 či 20 dní pro dokončení širší dohody.
Návrh ujednání, který nese předběžný název Islámábádská dohoda, by zahrnoval regionální rámec pro Hormuzský průliv. Následovala by osobní jednání v pákistánském Islámábádu.
Podle citovaného zdroje se očekává, že konečná dohoda bude obsahovat také íránský závazek nevyvíjet jaderné zbraně výměnou za uvolnění sankcí a uvolnění zmrazených prostředků.
Hormuzský průliv neotevřeme, zní z Íránu
Od amerických představitelů zatím nepřišla žádná reakce na zmíněné návrhy. Nejmenovaný íránský představitel ale řekl, že pákistánský návrh zkoumá, ale že Teherán výměnou za dočasné příměří Hormuzský průliv neotevře.
Mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí Tahir Andrabi odmítl informaci agentury Reuters komentovat.
Server Axios už v neděli informoval, že USA a Írán s nejmenovanými regionálními prostředníky diskutují o možném 45denním příměří jako součásti dvoufázové dohody, která by mohla vést k trvalému ukončení války.
USA a Izrael začaly bombardovat Írán 28. února, což Trump i izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůvodnili snahou zabránit Teheránu získat jaderné zbraně. Tamní režim popírá, že by o to usiloval, a tvrdí, že jaderný program země je výhradně mírový.
Írán v odvetě útočí na Izrael a země v Perském zálivu, kde jsou americké základny, a na tamní průmyslovou, zejména ropnou infrastrukturu. Pomáhají mu proíránské milice v Iráku a na Izrael útočí také libanonské militantní hnutí Hizballáh či jemenští povstalci.
