Hlavní obsah
Miroslav Kalousek Foto: Jan Handrejch, Právo

Kalousek: Prezidentskou volbu vážně zvažuji

Expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek vážně zvažuje, že bude kandidovat na Hrad. Jak řekl v rozhovoru pro Právo, rozhodne se do konce zimy.

Miroslav Kalousek Foto: Jan Handrejch, Právo
Kalousek: Prezidentskou volbu vážně zvažuji

Prezidentské volby mají být v lednu 2023. Fanoušci Andreje Babiše (ANO) už začali sbírat podpisy na jeho podporu. Vy jste se už rozhodl, zda budete kandidovat?

Ještě nejsem rozhodnutý, ale fakt je, že jsem o tom začal vážně přemýšlet, protože jsem už delší dobu přesvědčen, že bychom si zasloužili jiné pojetí výkonu funkce prezidenta republiky, než jak jsme zvyklí. A to mnohem civilnější pojetí.

Společnost je rozdělená hlubokým příkopem a každý kandidát bude určitě slibovat, jak ho zasype. Ale podle mě není v silách nikoho, ani prezidenta, aby ten příkop zasypal sám. To mohou udělat jen lidé, když jdou spolu za společnými cíli.

Prezident, jak si ho představuji, by neměl být národní ikona, měl by to být dělník Ústavy. První úředník v zemi, který poctivě slouží a snaží se ze všech sil přispět k obnově destruované polistopadové demokracie, aby ji pomáhal ukotvit v euroatlantických a evropských strukturách při vědomí tisíciletých kořenů naší státnosti.

Opakuji: dělník Ústavy, žádný spasitel. Druhého Václava Havla nemáme, nemá smysl ho ani hledat. Má smysl hledat úředníka, který bude poctivě sloužit. To vyžaduje, aby měl poměrně dobré politické zkušenosti, dobrou znalost institucí, jejich vzájemných vazeb, brzd a pojistek. Také aby měl dobrou znalost praktického politického života včetně politických stran.

Když o tom tak přemýšlím, tak si říkám, že bych měl chuť se do toho pustit. Ale toto pojetí vyžaduje, aby byl člověk nominován občany. Takže první otázkou je, zda se do toho pustím sám, druhou, zda mě k tomu pustí občané.

Pokud se rozhodnu kandidovat, chtěl bych být kandidátem občanským a rozhodovat se budou voliči.
Miroslav Kalousek

Kdy se rozhodnete, jestli do toho půjdete?

Vzhledem k tomu, že toto pojetí vyžaduje nominaci občanů, tedy sběr podpisů, který zabere čas, tak bych se měl rozhodnout do konce zimy.

Proč sbírat podpisy, když byste asi dokázal získat souhlas 10 senátorů nebo 20 poslanců?

Mně dělá starost obecný závěr politologů, který udělali ze zkušeností, kdy prezidentské volby následovaly po volbách do Sněmovny, jako to bude teď u nás. Prezidentské volby pak byly veřejností chápány jako revanš za volby do Sněmovny.

Kdyby tak byla teď vedena prezidentská kampaň, tak by mě to mrzelo, protože prezidentské volby jsou jiná disciplína a mělo by se v nich mluvit o zcela jiných tématech, hlavně o tom, jak si představujeme výkon funkce prezidenta.

Kdyby byl člověk občanským nominantem, ne politickým, tak by to zdůraznilo, že to není pokračování voleb do Sněmovny, že to není: my a oni.

Pětikoalice, která bude vládnout a kterou podporujete, chce v prezidentských volbách postupovat společně. Znamená to, že byste kandidoval i proti jejich kandidátovi?

V soutěži bude jistě několik kandidátů politických a několik občanských. Pokud se rozhodnu kandidovat, chtěl bych být kandidátem občanským a rozhodovat se budou voliči.

Nechtěl byste být kandidátem pětikoalice?

Podpora každého, tedy i politické strany, potěší. Ale pokud se rozhodnu kandidovat, chtěl bych z již uvedených důvodů být kandidát občanský s velkými politickými zkušenostmi.

Mluvíte o dělníkovi Ústavy. Co tím myslíte? Ústava je hlavní zákon, ale je to jen zákon a záleží, jak ho lidé, kteří ho používají, vykládají.

Jde o to, jestli Ústavu vykládáte tak, abyste zvětšil svou moc a své manévrovací schopnosti. Což je vlastní současnému panu prezidentovi. Jde o to, jestli člověk pečuje o ducha Ústavy, o to, aby se instituce držely svých ústavních povinností, a proto je nutné, aby šel prezident příkladem. A proto je potřeba mnoho vykonat. Nejenom ctít ducha Ústavy, ale vykonávat své povinnosti jako službu, ne jako panování.

Je to reakce na to, jak s funkcí nakládá prezident Zeman?

Nejen to, ale i reakce na to, jak se chovají jiné instituce. Prezident nemá žádnou konkrétní moc, aby mohl zařídit například změnu sociálních dávek nebo zavedení kanalizace. Má dva základní nástroje. Velké personální pravomoci, a pomocí nich se může snažit, aby v čele institucí stáli ti nejlepší, protože na tom pak vydělají všichni.

Zadruhé nemá moc, ale má vliv, kterým může na instituce působit, aby se chovaly v duchu Ústavy a dělaly to pořádně. Vyžaduje to spoustu drobných dílčích kroků soustředěných za jediným cílem. A tím je fungující a efektivní demokratický systém.

Říkáte, že Zeman chce víc moci, než mu náleží z Ústavy. Nepodlehne tomu každý, protože je přece podstatou každé moci, že chce expandovat?

Proto říkám, že by pojetí prezidentské funkce mělo být více civilní a prezident by neměl být veřejností vnímán jako národní ikona, ale poctivě sloužící první úředník státu, který musí udělat hodně pro to, aby přispěl k obnově destruované polistopadové demokracie. Dělat to co nejcivilněji a jako službu. A pokud by bylo možné vykonávat funkci z jiného místa než z Pražského hradu, tak bych to považoval za ideální. Ale to je na delší diskusi, nejdříve se musím rozhodnout, zda do toho půjdu.

Kritizujete prezidenta Zemana. Podle vás je zvaní kandidátů na ministry k pohovoru k plexisklové vitríně komedie. Co je na tom špatného, že se přijdou představit?

Samozřejmě jim nic jiného nezbývá. Nejenom kandidáti na ministra, ale každý člověk, kterého si zavolá prezident, k němu přijde. Mně vadí hra na zdržování, to je ta komedie. Země je v nouzovém stavu, je přetí­žen zdravotní systém, umírají lidé, hrozí rozpočtové provi­zorium a vládne vláda, která je v demisi.

Každá vláda v demisi je chromá kachna, která nemá důvěru, její mandát je už dohasínající, ale má všechny pravomoci. Vláda, která je připravena zítra převzít pravomoci a důvěru ve Sněmovně, najmenována není, protože pan prezident se rozhodl to protahovat o dva týdny v dialogu, což je něco, co nemá žádný precedens. Když pospíchal, chtěl rychle najmenovat Rusnokovu vládu svých kamarádů nebo první Babišovu vládu, tak žádné dialogy nevedl.

Kdyby nebyl nouzový stav, nebe bylo modré bez mráčků, tak bych si řekl, dobře, ať si to pan prezident užije, ale on je nouzový stav a je potřeba, aby se co nejrychleji nová vláda ujala svých pravomocí a začala energicky rozhodovat, a průtah tady nemá sebemenší racionální opodstatnění.

Vláda vzniká z voleb do Sněmovny, ne z prezidentovy vůle. Prezident má premiérovi najmenovat osoby, které mu navrhl, a pak samozřejmě kdykoliv s kýmkoliv může konzultovat, může chodit na vládu, to mu Ústava dovoluje. Má to navíc až absurdní komické prvky. Ještě víc mi smrdí nepředvídatelnost, co bude dál. Kdyby pan prezident řekl, dobře, většinu těch lidí neznám, chci je vidět, než je budu jmenovat, a 15. prosince najmenuju vládu, tak bych si říkal, zbytečné dva týdny, budou velmi drahé, ale budiž. On to ale neřekl.

Říkáte hra na zdržování. Proč by to dělal? Premiér Babiš bude rád, když se toho konečně zbaví.

Nepochybuji o tom, že by Andrej Babiš předal moc už zítra a že nová vláda plná energie by pravomoci převzala co nejdříve. Teď to ale všechno brzdí pan prezident z důvodů, o kterých můžu jen spekulovat. Řekl bych, že výsledky voleb ho zaskočily do té míry, že stále ještě přemýšlí, co bude dělat, ale v každém případě on prodlužováním škodí vlastní zemi.

V čem škodí? Teď jsou důležití doktoři, integrovaný záchranný systém, armáda.

Vláda musí přepracovat rozpočet pro rok 2022 pro své priority, to je její právo, a vzhledem k tomu, že už máme prosinec, tak se to neobejde bez rozpočtového provizoria. A každý den, o který pan prezident zdržuje jmenování nové vlády, prodlužuje rozpočtové provizorium, což je velmi nekomfortní nejenom pro financování státu, ale i obcí a krajů.

Navíc vláda s mandátem bude řešit náš zápas s covidem mnohem energičtěji a koncep­čněji než vláda, která už přemýšlí o tom, že by nejraději odešla hned zítra.

Kritizujete i adepty na ministry, že k prezidentovi chodí. Ale co jim zbývá?

Mně je jich líto. Jim nic jiného nezbývá než tam jít. Mě trochu mrzí, že když pak vyjdou ven, že se Zemanem tuto hru hrají a tváří se velmi vážně, jako by to bylo něco, co Zeman dělá správně. Nedělá to správně. Zdržuje a škodí vlastní zemi.

Jestliže si ale někdo plete svou svobodu se nenaočkovat s neodpovědností a tím ohrožuje nejenom moji svobodu, ale ohrožuje mé právo na život, tak to už je otázka, kde by měl nastoupit zákon.
Miroslav Kalousek

Jste příznivcem povinného očkování a lockdownu neočkovaných. Proč?

Nemám patent na pravdu, ale myslím, že situace je vážná a vir nezmizí, bude tady pořád, takže si myslím, že je právně i morálně ospravedlnitelné povinné očkování. Nemusím mít pravdu. Vyslovil jsem svůj názor a necítím se dotčen, že budoucí vláda dospěla k názoru odlišnému. Fandím jim, ale zároveň necítím bezradnost, mají jasný program, co budou dělat, abychom se s pandemií vypořádali.

V Portugalsku se podařilo dobrovolně naočkovat skoro na 90 procent, ale dneska je tam nouzový stav, protože čísla tam také letí nahoru. Není jen iluze si myslet, že očkování to vyřeší?

Očkování není samospasitelné, ale není pochyb, a dokládají to dlouhodobé statistiky, že díky očkování je průběh mnohem lehčí a je pak přítomna mnohem menší virová nálož, a především nedochází k zahlcení zdravotnického systému.

Dojde-li k zahlcení zdravotnického systému kvůli neočkovaným covidem, tak se nedostane na spoustu lidí, kteří potřebují zdravotnickou pomoc kvůli něčemu jinému než kvůli covidu. Teď už se začíná odkládat plánovaná péče. Představte si člověka, kterému už dvakrát odložili operaci kyčle a on už dva roky nemůže chodit a leží na posteli v bolestech.

Nebo vezměte si počty onkologických onemocnění, kardiologických onemocnění, která jsou zanedbávána nebo zachycena v pozdějším stadiu prostě proto, že zdravotnický systém je soustředěn na covid. To všechno jsou nejenom obrovské škody na zdraví, ale i škody ekonomické. Já jsem proto přesvědčen, že povinné očkování by bylo právně i morálně ospravedlnitelné, ale pevně doufám, že i jiná cesta vede k cíli.

Mě překvapuje, že takový pravicový politik razí takový etatismus.

To není etatismus. Jsem přesvědčen, že to je stanovisko hodné konzervativce. Moje svoboda je spojena se zodpovědností a odpovědnost souvisí s očkováním.

Vždy jste ale razil, že důležitá je nejen odpovědnost, ale hlavně svoboda. Tady se svoboda dost ztrácí.

Člověk musí být svobodný a odpovědný, když rozhoduje sám o sobě a svém zdraví. Jestliže si ale někdo plete svou svobodu se nenaočkovat s neodpovědností a tím ohrožuje nejenom moji svobodu, ale ohrožuje mé právo na život, tak to už je otázka, kde by měl nastoupit zákon. Stejně jako zákon nařizuje dodržovat rychlost na dálnici, připoutat se v autě, tak holt by nám nařídil nechat se očkovat.

Věříte, že Fialova vláda dokáže v rozpočtu na příští rok ušetřit 100 miliard?

Mohou ušetřit jenom výdaje nepovinného charakteru, a proto nemají moc velký manévrovací prostor. Technicky je to možné, ale mám velké pochybnosti o tom, jestli se na tom dohodnou politicky. Je to hodně ambiciózní. Pokud se jim skutečně povede deficit stlačit pod 300 miliard (Babišova vláda navrhuje schodek 376 mld. – pozn. red.), jak říkali, tak smeknu a řeknu, ano, odhodlání šetřit mysleli vážně a dovedli ho do důsledku, ale tam už se bude řezat do masa a nejsem si úplně jist, jestli se na tom pět stran shodne.

Když jste byl ministrem financí, říkal jste, že nedokážete zařídit švédské služby za rumunské daně. Přijde mi, že Fialova vláda se o to pokouší.

Je pravda, že když čtu koaliční smlouvu, vidím příliš mnoho protichůdných cílů, které se navzájem limitují, možná i vylučují. Zvýšit výdaje na obranu, což je zcela jistě v pořádku vzhledem k horšící se bezpečnostní situaci, a v Evropě to shodou okolností chce velmi výrazně i levicová německá vláda.

Chtějí snížit o dva procentní body sociální pojištění, v žádném případě nechtějí zvýšit daně. Chtějí zvýšit výdaje na školství na pět procent a přitom chtějí konsolidovat veřejné rozpočty.

Já jim budu strašně držet palce. Netvrdím, že mám recept na pravdu, ale takto na první přečtení si říkám, že to možná narazí na drsnou ekonomickou realitu a že nezbude nic jiného než alespoň jeden z těch cílů obětovat. Já nevím, pro který se vláda rozhodne, ale naplnění všech cílů, tak to vidím jako velmi obtížné.

Vláda není ještě jmenovaná a už má dvě oběti, nejdříve odstoupil Pirát Michálek a teď místopředseda STAN Michalik. Zastavím se u Věslava Michalika. Překvapilo vás, že to takto dopadlo?

Překvapilo mě, že byli překvapeni. Myslím si, že profe­sionální politici by s něčím takovým měli počítat a mají dvě možnosti: buď neriskuji a nominuji někoho jiného, nebo řeknu, ano, toto je vysvětlitelné, ale pak mám připravenou komunikační strategii a jdu s ní dopředu. Tady to vypadalo, že jsou zaskočeni a nevěděli, co říct.

Ptám se na to proto, že s Michalikem už zkušenost máte z roku 2010. Byl jste tehdy jednička na středočeské kandidátce TOP 09, on byl dvojka. Nakonec také odstoupil kvůli podobným potížím, které má nyní.

Opravdu nechci říct, že tam bylo cokoliv nelegálního, ale myslím si, že jsme měli pocit, že není dobře začít kampaň tím, že začneme něco vysvětlovat, takže jsme se rozhodli neriskovat, on se rozhodl nekandidovat a tohle se mohlo stát i letos.

Neukazuje se, že je složité udělat z úspěšného podnikatele politika?

To se ukazuje jako velmi složité. Je jednodušší udělat politika z někoho, kdo nemá ani podnikatelskou, ani politickou minulost. To je pravda, ale takto jsme si vypěstovali politickou kulturu, kterou porušil až Andrej Babiš, který se tím opravdu nenechá rozptylovat. Správná kultura je, že když něco neumím vysvětlit, tak odstupuji. Věslav Michalik možná podcenil svoji situaci, ale co oceňuji, je, že nekřičel: kampaň, spiknutí, ale že to zvážil a odstoupil.

Myslíte, že by měl odstoupit Pavel Blažek z ODS, kterému se také některé věci z minulosti těžko vysvětlují?

Já tohle nebudu komentovat. Kdyby takový problém byl v mé straně, tak bych možná na vnitrostranické diskusi nějaký názor řekl, ale toto je věcí ODS a premiéra.

Vy jste dřív kritizoval Piráty, teď jste je ale podpořil, aby byli součástí vlády, i když jsou svým způsobem do počtu. Nebudou vzhledem k tomu, jak s nimi volby zle zatočily, problematickým článkem řetězu?

Kdo bude problematickým článkem, nemá cenu spekulovat. Ale myslím si, že bude dobré, když ve vládě budou, protože úkoly, které před Fialovou vládou jsou, jsou velmi obtížné a vyžadují těsnou spolupráci všech demokratických stran a podporu jejich voličů. Fialova vláda by se jistě obešla bez čtyř pirátských poslanců, ale už by se hůř obešla bez podpory pirátských voličů, kterých je určitě víc, než odpovídá čtyřem mandátům. I pirátští voliči by měli mít pocit, že je to i jejich vláda a že obsluhuje i jejich potřeby.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků