Článek
Podle návrhu, který má Právo k dispozici, si Leonardo stěžuje, že ministerstvo obrany podepsalo s firmou Bell smlouvu v době, kdy ještě běžela doba na vypořádání námitek a kdy zákon smlouvu zakazuje podepsat. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ve středu výboru pro obranu řekl, že o návrhu Leonarda ví pár hodin a zatím ho nebude komentovat.
Obrana přitom podle Metnara už poslala do USA první splátku 900 milionů korun. Armáda podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty už vyjednává s Američany o tréninku pilotů a techniků.
Na obraně jsou další předražené zakázky za miliardy
Italská firma se účastnila výběrového řízení a za své stroje AW139M chtěla sedm miliard korun. Obrana ale dala přednost Bellu. V roce 2023 dostane osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Podle ministerstva italské stroje nesplňují požadavky armády. „Operačně ověřený, víceúčelový vojenský vrtulník s certifikovanou výzbrojí a formou nákupu vláda-vláda nám nenabídl nikdo jiný než Spojené státy,“ řekl dřív Metnar. Leonardo už jednou podnět k ÚOHS na prošetření nákupu podal, ale z procesních důvodů neuspěl.
Znovu prověří radary
Výbor včera znovu řešil některé předražené zakázky, kvůli kterým se obrana v posledních týdnech stala terčem kritiky. Nejdéle a při uzavřeném jednání se probíral nákup pasivních sledovacích systémů Vera NG od pardubické firmy ERA. Ty měly původně stát 780 milionů korun, cena se ale nakonec vyšplhala na 1,5 miliardy korun.
Podle předsedkyně výboru Jany Černochové (ODS) se část otázek vyjasnila. „Některé odpovědi byly přesvědčivé, některé méně, a abychom všichni měli jistotu, že nedošlo k mrhání prostředků daňových poplatníků, požádali jsme pana ministra, aby ještě jednou provedl přezkum té ceny,“ řekla. Metnar přislíbil, že poslancům vyhoví.
Metnar podepsal nákup 12 vrtulníků z USA
Poslance seznámil i s návrhem na zahraniční mise. V roce 2021 by mohlo být do misí vysláno až 851 vojáků a v roce 2022 až 946 vojáků, dnes může poslat do misí až 1096 vojáků. V příštím roce to vyjde na 1,73 miliardy a v roce 2022 na 1,8 miliardy.
Mise budou pokračovat v Afghánistánu, Mali, Iráku a v Pobaltí. Mandát pro Afghánistán ale chce obrana snížit z 390 na 205 lidí a v Iráku ze 110 na 80. Naopak se má zvětšit česká přítomnost v Mali z 80 na 120 vojáků a navíc tam má vyrazit i 60 příslušníků speciálních sil.