Článek
Hřib byl u odemykání korunní komory v kapli sv. Václava svatovítské katedrály po svém zvolení primátorem v roce 2018, letos mu mandát končí, post ve volbách obhajuje.
Podle něj je škoda, že si lidé nemohou symboly české státnosti nevyčíslitelné hodnoty opět prohlédnout. „Jako jeden ze sedmi klíčníků proto navrhuji vystavení klenotů. Klidně ještě v tomto roce. Naše oddělení protokolu už se snaží s Hradem domluvit na možné schůzce,“ napsal Hřib.
Na Sychrově budou korunovační klenoty
Sedm klíčníků
Korunovační klenoty sloužily jako odznaky moci českých králů. Souprava zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem. Ostatní předměty jsou novější. Klenoty jsou v korunní komoře v trezorové skříni, která se odemyká stejnými klíči.
Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co se v roce 1791 na žádost českých stavů klenoty vrátily z Vídně do Prahy. Klíče drží sedm představitelů státu, města a církve – prezident, premiér, předsedové obou komor parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly. Ti také od roku 2010 tvoří čestnou radu katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která by se na konkrétním kroku měla shodnout.
Klíč od korunovačních klenotů je v tajné schránce, napsal Hrad. A kde byl doteď, podivuje se Forejt
Tradice velí klenoty vystavovat pouze na českém území a pouze při mimořádných příležitostech. Podle informací webu Pražského hradu lidé za celé 20. století mohli vidět svatováclavskou korunu, královské jablko a žezlo, korunovační plášť pouze devětkrát.
Ve 21. století se klenoty vystavovaly už pětkrát, vždy ve Starém královském paláci Pražského hradu, ve Vladislavském sále a v Karlově síni. Příležitostí byl třeba nástup prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana a 100. výročí vzniku Československa.