Hlavní obsah
Poslanec KSČM Jiří Dolejš Foto: Dorian Hanuš, Právo

Dolejš: Takový rozpočet nepodpoříme

Poslanec KSČM Jiří Dolejš v rozhovoru pro Právo řekl, že komunisté zvyšují tlak na vládní tandem, neboť hrozí neřízená dluhová spirála.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš Foto: Dorian Hanuš, Právo
Dolejš: Takový rozpočet nepodpoříme

 Jsou podle vás opatření, která vláda v pondělí vyhlásila, adekvátní a potřebná?

To, co se vládě může právem vytýkat, je, že nepřijala opatření již na konci léta. Faktem je, že kdyby se šláplo na brzdu začátkem září, tak ten efekt mohl být výrazně menší. Ale je pravdou, že ti, co teď vládu za to pucují, byli přesně titíž, kteří tehdy chtěli uvolňování. Pokud jde o ta vyhlášená opatření, tak většina je pochopitelná. Citlivé jsou dvě věci.

Které?

Jde o uzavření prvního stupně škol, protože děti někdo musí hlídat. Při vazbě na zdravotnický personál je to třeba dořešit. A nejde jen o tyto profese. Druhý problém jsou zavřené restaurace, hotely, divadla apod. Sice to chápu, ale záleží na tom, jak dlouho to bude trvat. Máme zkušenost z jara, že propad v těchto zařízeních je pro ně velmi citlivý. Předpokládám, že ve Sněmovně se otevře velká debata o kompenzacích.

Hrozí lockdown?

Jsou dva scénáře. Optimistický je, že teď jsme na vrcholu opatření, které řeší dozvuky nekázně v září, a když lidé budou opatření dodržovat, tak se začne křivka zplošťovat a v listopadu již může být líp. Horším scénářem je to, že se teď vyrobí nějaké nové ohnisko. V tom případě bychom nebyli na vrcholu, ale dostali bychom se na něj až v listopadu. A s ohledem na to, jak se vyvíjejí kapacity v nemocnicích, to může být problém.

Lockdown může nastat, pokud dojde na druhý scénář. A to by byla vizitka neúspěchu politického vedení. Podle mě k němu dojít nemusí. Měli bychom všichni být rozumní a vyhlášená opatření dodržovat.

Vláda tvrdí, že nechce vypínat ekonomiku. Jak tedy opatření hodnotíte jako ekonom?

Rozhodující pro vládu je zploštění křivky. A vyhodnotila, že ohniska, která jsou snáz ovlivnitelná, jsou v sektoru služeb. Jádrem každé ekonomiky je ale výroba. Nelíbí se mi výroky typu, že šlapající firmy zachráníme, ale nezajímají nás firmičky ve službách, různí drobní podnikatelé. Ti, co tuto krizi nepřežijí, že jsou to vlastně neschopní chudáci, kteří by měli zaniknout, protože neumí. To je docela urážející myšlenka.

Stačí oprášit kompenzační programy z jara?

Rozhodující bude, jak intenzivní budou opatření a jak dlouho budou trvat. Na jaře byla ekonomika vypnutá zhruba dva měsíce. To přineslo na konci druhého kvartálu meziroční propad asi 11 procent. Ta rána byla obrovská. Kompenzace byly vynucené, bez nich bychom nebyli schopni vůbec fungovat. Jiná věc je, zda byly včas a dobře připravené, jak byly cílené a provedené. Na jaře to nebylo ideální. Do jaké míry to bylo tím, že jsme se učili, nebo tím, že to řídila nemehla, to je věc otevřená.

Měla by vláda požádat po skončení nouzového stavu o důvěru, jak ji vyzvala ODS?

Opozice pochopitelně pracuje s nastalou situací a na vlně kritiky vůči vládě chce z ní vytěžit co nejvíc. Jde ale o to, kdy krize skončí, jakým způsobem chceme projednávat rozpočet, a já si dovedu představit situaci, že vláda spojí důvěru právě s rozpočtem.

Podpoří komunisté státní rozpočet 2021?

My určitě nejsme tím, kdo by chtěl vládu chránit za každou cenu. Byli jsme s ní v klidných dobách spojeni tolerančním patentem a ten se víceméně plnil. Teď jsou jiné starosti a určitě by se z epidemie neměl stávat politický klacek. Faktem ale je, že vůči vládě kritičnost narůstá i z jiných důvodů než kvůli krizi.

Spory kolem návrhu rozpočtu na rok 2021 jsou zásadní. Předpokládám, že zatím připravený virtuální rozpočet se bude v reálu vyvíjet dost odlišně. Virtuální je proto, že na straně příjmů vůbec není zohledněn daňový balíček, včetně rozhodování o zrušení superhrubé mzdy.

Odbory vyčíslily dopad na příjmy rozpočtu až minus 200 miliard. I kdyby to byla polovina, tak je to zásadní. Navíc ten výpadek peněz není jednorázový, ale systémový. Je zřejmé, že ještě může dojít ke zhoršení ekonomických prognóz. Připomínám zákon o rozpočtové odpovědnosti, který nám ukládá, že se v roce 2021 musíme vejít do strukturálního deficitu čtyři procenta. Podle Národní rozpočtové rady by to měl být deficit 260 miliard korun.

Návrh vlády zatím ale počítá s 320 miliardami…

… a když k tomu připočítáme dopady daní, tak jsme někde kolem 400miliardového deficitu. Takže máme problém, že bez další novelizace zmíněného zákona by takový rozpočtový plán narazil na platný limit.
Dostáváme se i k námi požadovanému konceptu konsolidace veřejných financí, což byla naše podmínka hlasování pro rozpočet v létě, kdy se zvyšoval schodek o půl bilionu. Měl být Sněmovně předložen vládou do konce září, předložen ale nebyl. Premiér nám jen napsal 6. října dopis, že předložit takový samostatný dokument nepovažuje za potřebné.

Takže, zvednete ruku pro státní rozpočet?

Z toho logicky vyplývá, že za těchto okolností to k podpoře pro nás není. Vláda by si měla problémy uvědomit, odstranit nejasnosti a některé parametry návrhu třeba ještě i změnit. Všichni, napříč politickým spektrem nesmíme dopustit, aby se rozjela neřízená dluhová spirála.

Vláda má rozpočet předložit Sněmovně do konce října. A již v prvním čtení v listopadu musejí být schválena základní čísla příjmů, výdajů a deficitu, která jsou pak už neměnná. Takže politické subjekty, tedy i KSČM, musejí mít k tomuto prvnímu čtení již jasný postoj už v předstihu před listopadovým jednáním.

Vláda musí vzít rozum do hrsti a uvědomit si, že tady přetlačovaná není namístě, a že jí dokonce na poslední chvíli nemusejí na pomoc přiskočit SPD, jak jsou teď náznaky.

Ministryně Schil­lerová chce zmrazit platy ve státní sféře a argumentuje, že se to vykompenzuje lidem zrušením superhrubé mzdy a faktickým snížením daně z příjmu.

Nejlogičtější by podle mě bylo schválit zrušení superhrubé mzdy a daň z příjmu na úrovni 19 procent, jak původně vláda počítala, nebo to celé odložit. Vláda si slibuje od návrhu zrušit superhrubou mzdu při 15procentním zdanění příjmů jen na dva roky to, že nebude muset řešit zvyšování mezd.

Tématem mezd a daní se dostal vládní rozpočet do sporu s odbory i s tripartitou. Pokud se takové zrušení superhrubé mzdy v návrhu objeví, tak my budeme chtít slyšet, jak chtějí vyřešit deficit, který bude o sto miliard větší. Protože jinak bychom hlasovali o nepravdivém rozpočtu. A my nemůžeme zvedat ruku pro něco, co víme, že bude úplně jinak.

Tedy byste nedali vládě hlas pro státní rozpočet, i kdyby to znamenalo i nepřímo nedání důvěry vládě?

To není o nedůvěře vládě a už vůbec ne pod taktovkou ODS. Nechceme nestabilitu, rozpočtové provizorium. Naší úlohou nyní ale je zvyšovat tlak na vládní tandem, aby jim došlo, s čím si zahrávají. Tento způsob vládnutí má zásadní limity, a pokud jsou překračovány, tak musíme zvažovat i to, že se od podpory vládě začneme oddělovat.

Takže to je důsledek volebního debaklu KSČM a reakce na výzvy, které zazněly na výkonném výboru, abyste byli vůči vládě radikálnější?

To není ještě o vypovězení smlouvy o toleranci vlády Andreje Babiše. Ale to nám říkají někteří členové celé tři roky. O to tvrději s ohledem na volební výsledek. Znamená to – vystupovat ze stínu, ostřeji se, tvrději vyjednávat. A určitě není dogma, že musíme ten toleranční patent držet až do konce volebního období.

Máte před volebním sjezdem 28. listopadu. Kandidátů je zatím deset, může ještě někdo přibýt. Koho podpoříte do čela KSČM?

Jméno vám neřeknu. Nový tým ve vedení by měl být omlazený a měl by být zárukou, že to půjde vpřed, a ne vzad. Už dlouho se matláme v naší stagnační politice. Ohlížení po minulosti nám nepomůže.

Vy jste byl již v minulosti místopředsedou KSČM. Budete na tento post opět kandidovat?

Nominaci mám a kandidovat budu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků