Co všechno lze vykázat jako náklady na obranu? Černochová se chce dostat na 2 procenta HDP

„Například rozpočet Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) bude zařazen do těchto dvou procent HDP,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poslancům branného výboru.

Vláda Petra Fialy chtěla alianční závazek splnit původně do roku 2025, kvůli válce na Ukrajině to chce ještě urychlit na rok 2024. A návrh rozpočtu na příští rok ukazuje, že to myslí vážně. Obrana by si totiž měla příští rok procentuálně polepšit nejvíc ze všech resortů a státních institucí.

Vláda chce na armádu a obranu dát o téměř 21 miliard korun více, celkově se obranný rozpočet zvedne na 110 miliard korun. Letos jde na armádu 89 miliard a podíl na HDP je 1,35 procenta, příští rok by to mělo být podle odhadů ministerstva obrany 1,54 procenta HDP.

Podle ministerstva obrany si k obranným výdajům letos připočetli navíc 116 milionů korun z jiných ministerstev. Například 87 milionů, které resort zahraničí posílá do fondů NATO, nebo 22 milionů, které vynaložilo ministerstvo vnitra na civilní policejní mise.

Příští rok by to mohlo být mnohem víc. Třeba rozpočet NÚKIB má příští rok dosáhnout 567 milionů korun. „V této souvislosti se jako slibné oblasti jeví například kybernetická obrana, aktivity a schopnosti v oblasti vesmíru, posilování vojenské mobility a výzkum a vývoj technologií duálního užití,“ řekla Právu mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeistrová.

Konkrétně by mělo jít například o vybudování systému utajovaného spojení v ČR, který připravuje NÚKIB. Dalším příkladem duálního projektu je podle obrany rozšíření stávajících produktovodů NATO pro dodávky paliv, které jsou zbudovány v západní Evropě a měly by se rozšířit směrem na východ přes území Česka.

Podle českého velvyslance pro NATO Jakuba Landovského o tom, co je, nebo není obranný výdaj, rozhoduje vedení NATO. „Konečné slovo má Aliance, která návrh členského státu nakonec schvaluje a započítává,“ řekl Právu Landovský.

Dodal, že je pole započitatelných nákladů široké a Aliance je ochotna do obranných výdajů započítat i výdaje na dopravní infrastrukturu, která má sloužit vojenským účelům. „Například modernizace mostů na vyšší nosnost kvůli tankům, různá armádní nocoviště u hlavních tahů. Určitě se započítávají utajované komunikační sítě, pokud propojují civilní a vojenskou kritickou infrastrukturu,“ uvedl Landovský.

Doplnil, že má třeba smysl uplatňovat veškeré personální výdaje (včetně penzí), které vláda na obranu vynakládá. „Nejedná se o částky, které by radikálně navýšily obranné výdaje na dvouprocentní závazek, ale má smysl uplatnit každou miliardu,“ poznamenal velvyslanec.

Ministerstvo obrany chce velkou část miliard, které dostane navíc, investovat hlavně do vojenské techniky a modernizace armády. Největším projektem, o kterém by mělo ministerstvo brzo rozhodnout, je nákup 210 bojových vozidel pěchoty BVP. Původně obrana počítala s částkou do 52 miliard korun.

Vzhledem k tomu, že se zakázka začala protahovat, se spekuluje o tom, že zbrojařské firmy už nebudou ochotny kvůli zvyšujícím se nákladům, ale i poptávce na světových trzích za 52 miliard obrněnce české armádě dodat a že cenu zvednou o desítky miliard korun.

S tím se ale nechce smířit Černochová. „Myslím si, že je reálné, aby se ta cena ještě v tomto roce nemusela navyšovat,“ řekla ministryně v ČT. Podle svých slov vychází z rozhovorů s ministry obrany Polska a Slovenska, kteří v současné době také pořizují nové obrněnce.

Dalším velkým nákupem by mělo být pořízení dalších 12 amerických vrtulníků Bell. Černochová na dubnové návštěvě USA uvedla, že začali s vládou USA vyjednávat navýšení objednávky až na 24 strojů. Obrana si už pořídila 12 vrtulníků Viper a Venom za 17 mi­liard korun. První budou dodány na vrtulníkovou základnu v Náměšti nad Oslavou v prvním čtvrtletí příštího roku. V červenci by proto měli piloti a technici z Náměšti vyrazit do USA na školení.