Hlavní obsah
Imunolog IKEM Ilja Stříž Foto: archiv I. Stříže

Chřipka a covid-19 naráz, to může být problém, varuje imunolog

Těm, kteří ještě neprodělali covid a nechtějí se proti němu očkovat, hrozí letos riziko, že se mohou současně nakazit jak virem SARS-CoV-2, tak i virem chřipky, říká v rozhovoru pro Novinky profesor a imunolog IKEM Ilja Stříž. Přesto doufá, že počty zemřelých letos už příliš stoupat nebudou a že zdravotnictví situaci zvládne.

Imunolog IKEM Ilja Stříž Foto: archiv I. Stříže
Chřipka a covid-19 naráz, to může být problém, varuje imunolog

V Česku je podle statistiky očkováno proti koronaviru asi 67 procent obyvatel, vakcínu stále nemá ani velká část seniorů.  Jaké důvody brání tomu nechat se očkovat?

V některých případech to může být i výmluva. Vakcínu nemůže dostat ten, kdo má alergii na některou složku vakcíny, u mRNA je to např. polyetylenglykol. To jsou však velmi vzácné případy. Běžní alergici, kteří mají rýmu nebo astma, nejsou rizikovou skupinou a všude ve světě dostávají vakcíny proti koronaviru i pacienti s autoimunitami. Obecně stále platí, že prodělaná infekce je pro člověka větším rizikem než vakcinace.

Co je nejhorší, je, že máme stále velkou část seniorů, kteří nejsou očkovaní. To je opravdu jen otázka času, kdy budou infikováni. Viru SARS-Cov-2 se nejspíš nikdy nezbavíme, může tu být desítky a možná stovky let. Tito lidé jsou proto ve velkém riziku. V současnosti mezi hospitalizovanými v těžkém stavu převažují právě neočkovaní senioři.

Měl by nějak zasáhnout stát, spustit pro očkování další kampaň?

Nevím. Obávám se, že většina lidí, kteří vakcínu dosud odmítli, svůj názor nezmění. Nejsem v tomto směru velký optimista. Když někoho nepřesvědčily ani počty mrtvých během hrozné jarní vlny, tak na žádnou kampaň nejspíš reagovat nebude.

Jaké šance dnes mají pacienti s covidem, kteří leží v těžkém stavu v nemocnici? Lékaři už mají přece jen více léků i zkušeností…

Určitě je léčba kvalitnější, existují již i doporučené postupy, jak infekci zvládat. Máme také rychlejší, kvalitnější a dostupnější diagnostiku, než tomu bylo na začátku pandemie. Rizikovým pacientům, kteří jsou pozitivní, ale ještě se jim neprojevily příznaky onemocnění, se už podávají dopředu monoklonální protilátky, které jsou velmi účinné a dokážou zastavit nemoc.

Předpokládám, že tak velká koronavirová vlna, jaká byla na jaře, by se neměla opakovat. Že to zdravotní systém ustojí, aniž by se omezila péče o ostatní pacienty, kteří ji potřebují.

Přichází také sezóna chřipky. Doporučujete se proti ní očkovat?

Chřipka se sice loni u nás ani ve světě při koronavirové pandemii neprosadila, ale mnoho expertů se shoduje, že letos by mohla být situace jiná. Obě infekce by nás mohly trápit současně. Očkování bych doporučil seniorům, osobám s chronickými onemocněními, hůře kompenzovaným kardiakům, diabetikům, osobám se selháním ledvin. To jsou skupiny, které by chřipka mohla ohrozit na životě podobně jako covid.

Je bezpečné očkovat se proti chřipce, když se člověk chystá i na očkování proti koronaviru?

Očkování proti chřipce patří k nejbezpečnějším. Možné nežádoucí účinky mizí po pár dnech. Určitě není problém dávat očkování proti chřipce brzy po očkování proti koronaviru.

Jak moc brzy?

Tradičně se doporučuje dávat mezi očkováními mezeru 14 dní. Podle posledních poznatků se nyní u chřipky a u koronaviru připouští, že by se mohly vakcíny podávat současně během jedné návštěvy lékaře, pouze na různá místa. Existují studie, které ukazují, že podání vakcín současně nijak nesnižuje jejich účinek a nepřináší s sebou více nežádoucích účinků.

Může být letošní chřipka nebezpečnější, než na jakou jsme byli dosud zvyklí?

Těžko můžeme věštit průběh chřipkové epidemie, když ještě ani nezačala. Problémem mohou být tzv. koinfekce, které hrozí osobám, které neprodělaly covid-19 a nejsou proti němu ani proti chřipce očkováni. Ti mohou dostat současně infekci chřipkovým virem i virem SARS-CoV-2. Takové případy byly sice popsané zatím relativně vzácně, ale provází je těžší průběh a vyšší riziko úmrtí.

Pak by bylo také rizikové, kdyby přišla chřipková epidemie v době další koronavirové vlny, jako byla ta na jaře. Ale k takové doufám už nedojde vzhledem ke stupni proočkovanosti a počtu osob, které již u nás covid prodělaly.

Dokáže laik bez antigenního či PCR testu rozeznat chřipku od covidu-19?

Obávám se, že ne. Ani lékař nemusí podle klinických projevů rozeznat, o jakou se jedná respirační infekci. V obou případech to jsou viry, které se dostávají do těla přes sliznice dýchacích cest. Jejich příznaky se mohou překrývat. Ne každý pacient s covid-19 trpí ztrátou chuti a čichu, a ne každý pacient s chřipkou musí mít vysoké horečky a bolesti svalů a kloubů.

Nesouvisí to jen s virem a jeho mutacemi, ale i s tím, jaký máme imunitní systém a jak je nastaven geneticky a předchozími kontakty s mikroorganizmy.

Jako imunolog se setkáváte s pacienty, kteří mají zdravotní problémy, trpí např. autoimunitními chorobami, jsou oslabení. Jak snášeli tito pacienti očkování proti koronaviru? Měli nežádoucí účinky?

V IKEM máme pacienty s oslabenou imunitou zejména po transplantacích, protože dostávají vysoké dávky imunosuprese. Po vakcinaci neměli více nežádoucích účinků, netrpěli ani horšími vedlejšími účinky než zdraví lidé, ale mají naopak výrazně sníženou imunitní odpověď.

Jen u nás v IKEM jsme u 60 procent pacientů po orgánové transplantaci nezjistili žádnou protilátkovou odpověď na vakcínu. Podobná data byla publikována také v jiných významných transplantačních centrech po celém světě.

To znamená, že je proti covidu-19 očkování nechrání.

Lze předpokládat, že ochrana není dostatečná. Testovali jsme i buněčnou odpověď a ta byla také nízká. Mají zřejmě horší obranyschopnost proti viru, a tudíž i větší riziko infekce se závažným průběhem. I ti, kteří mají dvě dávky očkování, nejsou prostě plně chráněni. Zdá se, že by mohla pomoci třetí dávka, která se nyní začíná legálně podávat a podle zahraničních studií může části pacientů po transplantaci navodit tvorbu protilátek.

Předpokládám, že ji tedy doporučujete svým pacientům… Kdo další by se jí měl očkovat?

S třetími dávkami se musí v první řadě začít u rizikových pacientů s chronickými chorobami, imunosuprimovaných (s potlačenou imunitou – pozn. red.) a u seniorů. Zdá se, že u nich dochází k poklesu protilátek o něco dříve, i když to není parametr, který by nám řekl všechno úplně spolehlivě.

Také se začínají objevovat infekce u seniorů i po ukončeném očkování, což je nejdůležitější argument. Na druhou stranu je možné, že některé osoby očkované po již prodělaném onemocnění zatím třetí dávku potřebovat nebudou.

Většina lidí si stěžovala na nežádoucí reakce po druhé dávce očkování, jako jsou horečky, bolesti hlavy. Co lze čekat po třetí dávce?

Nemáme ještě naočkováno tolik lidí, abychom mohli dělat definitivní závěry. V USA podali přes dva miliony třetích dávek a CDC (Národní institut USA pro kontrolu a prevenci nemocí – pozn. red.) udává, že po třetí dávce je srovnatelný počet nežádoucích účinků, jako měla druhá dávka. V mém okolí jsou také lidé, kteří už dostali třetí dávku a žádné významné reakce neměli.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků