Nastane bod zlomu a růst stromů se v suchých lokalitách zabrzdí, zjistil výzkum

Studie, na které se podíleli vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem, Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně nebo z Výzkumného ústavu pro krajinu a Botanického ústavu Akademie věd ČR, ukázala, že oteplování planety bude mít na růst stromů negativní dopad.

Původně se předpokládalo, že oteplování prodlouží vegetační období, čímž stromy získají více času k růstu a tvorbě dřevní hmoty. Studie, publikovaná v Nature Communications, ale ukazuje, že prodloužené vegetační období sice povede k přírůstům dřevní hmoty, od zhruba poloviny století ale začnou v suchých oblastech převažovat negativní dopady letního sucha.

„Prodloužené vegetační období zde nestačí vyvážit dopady sucha, což povede k výraznému poklesu růstu u všech sledovaných rodů, především v suchých letech,“ zjistili vědci.

Modelování pro čtyři různé scénáře vývoje klimatu do roku 2100 ukázalo, že pozitivní vliv prodlouženého vegetačního období potrvá v suchých oblastech jen do určitého bodu zlomu. Modely, s nimiž vědci pracovali, předpokládají tento bod zlomu v letech 2040 až 2050.

„Ve druhé polovině století se situace zhorší, zejména ve scénářích předpokládajících vysoké emise skleníkových plynů,“ říká hlavní autor studie Jan Tumajer z katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

V nejpesimističtějším scénáři se na konci 21. století na suchých stanovištích (neplatí to pro vlhké horské lesy) očekávají v případě suchých let průměrné propady přírůstu až 70 procent.

„Tyto změny mohou mít zásadní dopad nejen na produkci dřeva, ale i na koloběh uhlíku a vodní režim krajiny. Naše výsledky naznačují, že schopnost různých dřevin adaptovat svůj přírůst na sezónní (ne)dostupnost vláhy bude klíčová pro jejich přežití v teplejším klimatu,“ shrnuje Jan Tumajer.

Z výsledků studie také vyplývá, že udržení přírůstu lesů současného druhového složení v suchých oblastech bude možné jen při podstatném omezení emisí skleníkových plynů.

Výzkum vycházel z analýzy série šířek letokruhů z více než 2 tisíc lokalit ve střední, východní a jihovýchodní Evropě. Například ústecká Fakulta životního prostředí UJEP přispěla k výzkumu daty z dlouhodobě sledovaných lokalit v Krušných horách a Krkonoších.

Letokruhy z odebraných vzorků vědci porovnávali s daty od meteorologů. „V Česku i v Evropě máme hustou síť dlouho fungujících meteorologických stanic, a díky tomu velmi přesnou znalost klimatických podmínek. To je naprosto klíčové pro pochopení vztahu mezi růstem stromu a charakterem vegetační sezóny. Díky tomu můžeme pochopit, kdy stromy rostly rychleji a kdy naopak došlo ke zpomalení či úplnému zastavení růstu. A hlavně co toho bylo příčinou. Tato data se následně využívají k modelování budoucího vývoje,“ vysvětlil Lehejček, dendroekolog z Fakulty životního prostředí UJEP.

Odběry vzorků podle něj probíhají šetrně a zdravým stromům nemohou ublížit. „Studentům to přirovnávám k ťuknutí datla. Strom místo vývrtu zalije pryskyřicí a obalí novou kůrou. Po roce už ani sami nenajdeme, odkud jsme vzorek odebrali,“ upřesnil ústecký akademik.

Do studie byly zahrnuty vzorky z jedle bělokoré, smrku ztepilého, borovice lesní, buku lesního a dubu letního i zimního.