Článek
Studie, na které se podíleli vědci z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem nebo z Výzkumného ústavu pro krajinu a Botanického ústavu Akademie věd ČR, ukázala, že oteplování planety bude mít na růst stromů negativní dopad.
Původně se předpokládalo, že globální oteplování prodlouží vegetační období, čímž stromy získají více času k růstu a tvorbě dřevní hmoty. „Výzkum však odhalil, že letní sucha budou natolik extrémní, že růst stromů se v tomto období velmi zpomalí, a ve zbytku roku už nedojde k dohnání těchto ztrát,“ říká Jiří Lehejček, dendrochronolog z Fakulty životního prostředí UJEP.
Vědci v článku v Nature Communications připouští, že po nějakou dobu se stres způsobený letním suchem bude u stromů opravdu kompenzovat prodloužením vegetačního období, což povede ke stabilním nebo dokonce mírně pozitivním trendům v šířce letokruhů, tedy i k celkovým přírůstům dřevní hmoty. Tento trend však bude trvat pouze do bodu zlomu. Modely, s nimiž vědci pracovali, předpokládají tento bod zlomu v letech 2040 až 2050.
Ve druhé polovině 21. století už bude na suchých místech docházet k poklesu růstu. Stromy už neporostou. „Prodloužené vegetační období zde nestačí vyvážit dopady sucha, což povede k výraznému poklesu růstu u všech sledovaných rodů, především v suchých letech,“ zjistili vědci.
Fakulta životního prostředí UJEP přispěla k výzkumu daty z dlouhodobě sledovaných lokalit v Krušných horách a Krkonoších. Letokruhy z odebraných vzorků vědci porovnávali s daty od meteorologů.
Letokruhy a meteostanice
„V Česku i v Evropě máme hustou síť dlouho fungujících meteorologických stanic, a díky tomu velmi přesnou znalost klimatických podmínek. To je naprosto klíčové pro pochopení vztahu mezi růstem stromu a charakterem vegetační sezóny. Díky tomu můžeme pochopit, kdy stromy rostly rychleji a kdy naopak došlo ke zpomalení či úplnému zastavení růstu. A hlavně co toho bylo příčinou. Tato data se následně využívají k modelování budoucího vývoje,“ vysvětlil Lehejček.
Odběry vzorků podle něj probíhají šetrně a zdravým stromům nemohou ublížit. „Studentům to přirovnávám k ťuknutí datla. Strom místo vývrtu zalije pryskyřicí a obalí novou kůrou. Po roce už ani sami nenajdeme, odkud jsme vzorek odebrali,“ upřesnil ústecký akademik.
Do studie byly zahrnuty vzorky z jedle bělokoré, smrku ztepilého, borovice lesní, buku lesního a dubu letního i zimního.
