Česko se stará i o Romy z Ukrajiny, chtějí být spolu

Ti přišli především ze západní části země. Problém s ubytováním romských uprchlíků tkví hlavně v tom, že jde často až o třicetičlenné skupiny lidí, kteří chtějí zůstat spolu na jednom místě a odmítají se rozdělit do různých lokalit.

„Přijelo jich celkem okolo 1200 a my hledáme ubytování zhruba pro 500. Jejich fluktuace je častá, ale přistupuje se k nim jako ke komukoli jinému. Když odmítnou ubytování, které jim nabízíme, tak poté postrádají nárok na další pomoc,“ řekl Právu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„U Romů jsou rodinné vazby mnohem silnější než u majoritní populace. Existují velké skupiny příbuzných, kteří by chtěli zůstat spolu kvůli pocitu bezpečí a sounáležitosti. Je to samozřejmě problém i pro stát, který v tuto chvíli nemá kapacity,“ sdělila Právu Jelena Siladjžić, ředitelka neziskové organizace Slovo21, která pro romské uprchlíky pořádá kurzy o právech a povinnostech cizinců v České republice.

Skupiny Romů v počtech až několika desítek lidí příchozích z Ukrajiny se podle informací Práva objevily mimo jiné v Praze, na Vysočině, v Jihočeském či Ústeckém kraji a také na Ostravsku.

Jednou z takových skupin je i dvanáctičlenná rodina, která přístřeší našla u ostravské neziskové organizace Vzájemná pomoc. Osm dospělých a čtyři děti po odmítavém přístupu ze strany několika ubytovatelů přespávali v kanceláři neziskové organizace, včera se měli dočasně přesunout do salesiánského střediska Don Bosco Ostrava. Skupina by se ale co nejdříve chtěla přestěhovat do stálého ubytování.

„Jednáme s majitelkou čtyřpokojového bytu, v nejbližších hodinách bychom se měli dozvědět, jestli je přijme. Doufáme, že to vyjde. Od příštího týdne totiž šest z osmi žen začíná pracovat na uklízecích pozicích, takže i finančně by to mohly utáhnout. Všichni z rodiny jsou natěšení, že by mohli konečně mít soukromí,“ řekl Právu zakladatel Vzájemné pomoci Kumar Vishwanathan.

Postarat se o Romy ale není jednoduché. Takřka nikdo z nich nehovoří ukrajinsky, ani rusky, ale pouze romsky nebo maďarsky. A informační materiály připravené vládou pro válečné uprchlíky jsou jen v ukrajinštině.

„Mají specifické nároky na ubytování. Není to tak, že bychom jenom je umisťovali do Vyšních Lhot (uprchlické zařízení ministerstva vnitra a také registrační humanitární středisko pro uprchlíky z Ukrajiny, pozn. red.), nicméně to není něco, co by jim primárně nevyhovovalo. Oni totiž chtějí bydlet ve větší skupině, je to jejich požadavek. Odmítají dělení do menších skupin,“ uvedl Rakušan.

Na tento aktuální problém už minulý týden reagovala i vláda, která schválila speciální usnesení týkající se ubytování a mate­riálního i finančního zajištění romských skupin. Mimo jiné nařídila ministerstvu vnitra vyčlenit na to deset milionů korun ze svého rozpočtu, jak vyplývá z usnesení, jehož kopii má Právo k dispozici.

Dala v něm také za úkol Správě uprchlických zařízení najít nemovitosti, které by vyhovovaly poptávce těchto „skupin osob z důvodu odlišného sociokulturního prostředí“, jak romské uprchlíky z Ukrajiny v usnesení nazývá.

Maximální částka na jednu noc na každého z nich bude podle dokumentu činit 250 korun a „ubytovací kapacity budou zajišťovány tak, aby se na jednom místě nenacházelo nikdy více než sto cizinců z cílové skupiny“, píše se v materiálu z vlády. Tato pomoc má pak být poskytována do konce letošního června a maximálně pěti stovkám těchto cizinců v daném okamžiku.

„Je to po dohodě se všemi relevantními romskými neziskovými organizacemi. Nikdo nikoho nechce segregovat, je to jen specifická skupina se specifickými potřebami a specifickými nároky na ubytování. A právě abychom je nemuseli dávat jenom na jedno místo, tak vláda minulý týden schválila, aby bylo vybráno několik nemovitostí, abychom to zvládli,“ podotkl k tomu Rakušan.

Ministr vnitra s romskými organizacemi a také se zástupci asociace krajů i zmocněncem vlády pro romskou menšinu jednal o situaci v minulých dnech. Jednání se zúčastnila i Siladjžić.

„Bavili jsme se o tom, jak se postarat o romské uprchlíky z Ukrajiny. Hlavně o ubytování a jeho řešení do budoucna. Dohodli jsme se, že romští běženci budou různě rozesetí po krajích, aby nebyli na jednom místě, nevznikala ghetta a jejich integrace probíhala co nejjednodušším způsobem,“ řekla Siladjžić.